88 jedlá houba (1338)

1    M         houba — huba

hub m. 652, 702, 820

hřib — hříb (též 728)

hříbek (hřé- 665, 65, 66, řé- 644, 647, 648, 651, 665)

kozák

2                 Nář. výzkum zjišťoval souhrnná pojmenování pro jedlé houby. Ta vykazují vedle diferencí lexikálních ještě diference hláskoslovné (např. houba × huba, hřib × hříb) a slovotvorné (hřib × hříbek).

Na části Moravy a ve Slezsku došlo k zobecnění názvů určité jedlé houby. Výrazů hřib, hříbek a kozák se tu užívá ve sledovaném významu, tj. pro všechny jedlé houby.

3                 Celé Čechy, většina Moravy (zhruba po čáru Lipník nad Bečvou, Kroměříž, Uherský Brod) a záp. Slezsko s přesahy na východ mají výraz houba. Ten se na moravském a slezském území vyskytuje jen v hláskové podobě huba. Rodová varianta hub je doložena sporadicky na Moravě.

Vých. Slezsko s Hlučínskem, Valašsko s přilehlým Holešovskem a Uherskobrodskem se odlišuje označením hřib. Jeho hlásková obměna hříb byla zapsána ve vm. dialektech v úzkém pruhu při hranicích se Slovenskem. Na Brněnsku, Boskovicku, Litovelsku a Zábřežsku je slovotvorná varianta hříbek (často v dubletě se slovem huba).

Další pojmenování kozák se soustředěněji dokládá pouze ze Vsetínska.

Výraz houba, shodný se spisovným jazykem, proniká i do moravských měst, kde bývá často v dubletě s označením hřib, popř. hříbek.