fereči 827 (ferenc’i 826)

čertovo péří (č. peří 623, 679, 680)

čerťí peří 678 (č. péřý 708, č. piro 660, 661)

Shaďi peřina 516, čertokrija 714, čertovo křídlo 638

Nprašivec 513

2                 Zjišťovaly se nář. ekvivalenty pro kapradí, tj. kapradinový porost. Vedle kolektiv tvořených formantem -í (např. kapradí, ferečí) byly výzkumem zachyceny i výrazy, u nichž není pojetí kolektivnosti zcela jednoznačné. Jde především o pojmenování tvořená polyfunkčním sufixem -ina, který slouží jak k označení hromadných jmen, zejména názvů porostů (míst), tak k označení jednotlivin (např. ferečina, perečina a snad i kapradina). My je zde považujeme za kolektiva. Do mapování jsme zahrnuli i po formální stránce zřejmá singulárová označení (např. paproť, paprátka); v určitém komunikačním kontextu mohou totiž i ona fungovat v jazyce jako názvy označující soubor jednotlivin téhož druhu, v našem případě porost.

Mapován byl i výraz paprátka, který ve spisovném jazyce slouží k označení menšího druhu kapradin. Nář. mluvčí (a podobně i ALJ) jej však uváděli zpravidla bez jakéhokoli významového zpřesnění, tedy jako plnohodnotný ekvivalent slova kapradí.

Z četných hláskoslovných rozdílů u výrazu kapradí a jeho slovotvorných variant se jako nejvýraznější jeví zachování podob s původním náslovným (reduplikačním) pa- (např. paprádí, paproť, papradina), dále podob s etymologicky náležitým -ť- (např. kapratí, kapratina, paprátí, paproť) a podob se zdlouženou samohláskou v základu (kaprádí, paprádí, paprátí); všechny se uchovávají při okrajích zkoumaného území.

3                 Téměř celoúzemní pojmenování kapradí (s příslušnými hláskovými a slovotvornými variantami) doplňují regionalismy ferečina/perečina/ferečí a čertovo/čertí peří.

V Čechách spíš už jen na okrajích a odděleně na stř. Moravě byly zaznamenány podoby s původním neznělým zakončením základu: kapratí, ojediněle kapratina. Na Táborsku a Jindřichohradecku byla zachycena varianta kapradlí, na jč.-mor. pomezí forma krapadlí. Podoba kaprádí je doložena ze stř. pásu vm. nář. v návaznosti na označení paprádí, paprátí (viz níže). Při okrajích střm. nář. a přilehlých úseků vm. nář. byl zapsán (často nedubletně) výraz kapradina. Ekvivalent kapraď se vyskytuje roztroušeně na Moravě a ve Slezsku.

Z podob s původním náslovným pa- jsou nejrozšířenější formy paprádí (zhruba ve střední části vm. nář.) a paprátí (v sev. úseku vm. nář. a ve středoopavském nář. typu). Ze záp. pošumavského okrajového úseku je doložena podoba papradí, z Klatovska a Příbramska varianta papradlí. Podoby s pův. -ť doplňuje ještě ekvivalent paproť, který byl zapsán na Hlučínsku a ve zkoumaných lokalitách v Polsku. Ve Slezsku a na již. Vsetínsku byl ojediněle zapsán výraz paprátka.

V jv. cípu Slezska je rozšířen výraz ferečina/perečina. Z téže oblasti se ojediněle dokládá forma ferečí.

Dvojslovná pojmenování čertovo peří, čertí peří jsou rozšířena na Vyškovsku, Holešovsku a Zlínsku.

V městské mluvě převažují výrazy shodné se spisovným jazykem, a to kapradí a často i kapradina.

4                 Vzhledem k tomu, že se v citovaných slovnících významy ‚kapradí‘, ‚kapraď‘ a ‚kapradina‘ často vzájemně zaměňují, v oddíle 4 je
s výjimkou SSJČ nesledujeme.

čertí peří  jako sousloví jen nář.; ALJ čertí péro Morava — Dvojslovné pojmenování; viz čertovo peří.

čertokryje  jen nář. — Složenina. K významu viz čertovo peří.

čertovo křídlo  jako sousloví jen nář. — Dvojslovné pojmenování; přenesené pojmenování křídlo specifikováno přívlastkem, viz čertovo peří.

čertovo peří  jako sousloví jen nář.; Jg čertovo řebro slc.; Kt u Vsetína, Kl čertovo rebro — Přenesením kolektiva peří na základě podobnosti listů kapradí s perem a jeho specifikací adjektivem. V pojmenování se odráží pověra, že „čert květ kapradí střeží, aby nikdo pomocí jeho pokladů jemu svěřených nenalezl“ (V. Machek: Česká a slovenská jména rostlin, Praha 1954, s. 32).

ferečí  jen nář. — Viz ferečina.

ferečina  jen nář.; Bš, ALJ, K1 feračina — Podle Mch (vydání z r. 1957) z rum. ferigă ‚osladič‘ (= druh kapradiny).

hadí peřina  jako sousloví jen nář. — Substantivum peřina (to odvozeno od peří snad analogicky podle kapradina; viz čertovo peří) specifikováno adjektivem hadí, které je časté u názvů rostlin.

kapraď  f. Jg kaprad m.; Kt též kaprad m., SSJČ ‚náš nejběžnější druh kapradin (rod Dryopteris), SSJ u̯správ. papraď“ — Z pův. podoby základu *pord-/-t, který je dále nejasný, snad praevropský (psl. *paportь); podle Holuba-Kopečného se řadí asi k ide. kořeni *(s)per- (rostliny s listy křídlatými). Izolovanost slova v jazyce byla příčinou disimilace reduplikační slabiky pa- v ka-.

kapradí  Jg, SSJČ ‚kapradinový porost‘ — Z kapraď formantem -í; viz tam.

kaprádí  jen nář. — Dloužením základové samohlásky v kolektivech na *-ьje; viz kapradí.

kapradina  Kt kapradiny pl. f., SSJČ bot. kapradiny ‚třída kapraďorostů (Polypodiopsia)‘ a kapradina ‚nekvetoucí lesní rostlina se zpeřenými, z oddenku vyrůstajícími listy nesoucími na rubu výtrusnice (rod Polystichum)‘, SSJ u̯správ. papradina“ — Sufixem -ina z kapraď; viz tam.

kapradlí  jen nář. — Patrně příklonem k slovům podobně znějícím; viz kapradí.

kapratí  jen nář.; stč. kapratie — Viz kapraď a kapradí.

kapratina  jen nář. — Viz kapraď a kapradina.

krapadlí  jen nář. — Přesmykem z kapradlí; viz tam.

paprád  m. jen nář.; Jg paprat m. zast., Kt paprať m., SSJČ paprut

m. slov., ALJ paprad m. Morava — Z kapraď f. přechodem k mužskému rodu a dloužením základové samohlásky.

papraď  jen nář.; Kt též paprať, paprast, SSJ — Viz kapraď.

papráď  jen nář. — Dloužením základové samohlásky z papraď; viz tam.

papradí  jen nář.; Jg zast., Bš kol., SSJ papradie — Viz kapradí.

paprádí  jen nář., ALJ paprání Morava, Břeclav, Podluží — Dloužením základové samohlásky v kolektivech na *-ьje; viz papradí.

papradina  jen nář.; SSJ — Viz kapradina.

papradlí  jen nář. — Viz kapradlí.

paprátí  jen nář.; Kt paprutí Ostravsko, paprúdzie, Bš paprúdí, paprudzjé, obě horňácky, ALJ též paprúdje vm. — Viz paprádí a kapraď.

paprátka  Bš paprádka kol., paprutka, papruška, ALJ paprátko papruška, , u všech ‚kapradí‘, ALJ paprátka ‚kapraď‘, SSJ papradka ‚druh kapradí‘, Kt papratka, SSJČ papratka, u obou ‚kapradina s jemně členěnými listy (rod Athyrium)‘, Jg mor., Kt paprotka, papradka, pol. paprotka, u všech ‚osladič‘.

paproť  jen nář.; Kt papruť, paproč slov., Bš paproč, Kl papruď, pol. paproć f., hluž. papróć, papróš, papruš — Viz kapraď; podoba s -o- v návaznosti na polské jazykové území.

paprotina  jen nář.; Bš papratina — Z paproť (viz tam) sufixem -ina.

peračina  jen nář.; Kt slov., SSJČ slov. a nář. ‚kapraď‘, Bš též peračka, SSJ peráčina, Kl též perašina, obě ms. horňácky, val., feračina Vsetín — Viz ferečina; podoby peračina a perečina (viz tam) kontaminací s peří, popř. peřina (viz čertovo peří; listy kapradí se podobají péru).

perečina  jen nář. — Viz ferečina a peračina.

5    kapraďí Ju 3, 7, Ru 2, 5 — kapraďi Ju 4 — kaproďi Po 1 — kapraťí Ju 3 — kapraťi Ju 1,2 — kapradlí Ru 3 — papraťi Ju 6

6    AJŚ 179, AJPP 296, SSA 3.125, OLA 454

Ši