fereči 827 (ferenc’i 826)

čertovo péří (č. peří 623, 679, 680)

čerťí peří 678 (č. péřý 708, č. piro 660, 661)

S          haďi peřina 516, čertokrija 714, čertovo křídlo 638

N          prašivec 513

2                 Zjišťovaly se nář. ekvivalenty pro kapradí, tj. kapradinový porost. Vedle kolektiv tvořených formantem -í (např. kapradí, ferečí) byly výzkumem zachyceny i výrazy, u nichž není pojetí kolektivnosti zcela jednoznačné. Jde především o pojmenování tvořená polyfunkčním sufixem -ina, který slouží jak k označení hromadných jmen, zejména názvů porostů (míst), tak k označení jednotlivin (např. ferečina, perečina a snad i kapradina). My je zde považujeme za kolektiva. Do mapování jsme zahrnuli i po formální stránce zřejmá singulárová označení (např. paproť, paprátka); v určitém komunikačním kontextu mohou totiž i ona fungovat v jazyce jako názvy označující soubor jednotlivin téhož druhu, v našem případě porost.

Mapován byl i výraz paprátka, který ve spisovném jazyce slouží k označení menšího druhu kapradin. Nář. mluvčí (a podobně i ALJ) jej však uváděli zpravidla bez jakéhokoli významového zpřesnění, tedy jako plnohodnotný ekvivalent slova kapradí.

Z četných hláskoslovných rozdílů u výrazu kapradí a jeho slovotvorných variant se jako nejvýraznější jeví zachování podob s původním náslovným (reduplikačním) pa- (např. paprádí, paproť, papradina), dále podob s etymologicky náležitým -ť- (např. kapratí, kapratina, paprátí, paproť) a podob se zdlouženou samohláskou v základu (kaprádí, paprádí, paprátí); všechny se uchovávají při okrajích zkoumaného území.

3                 Téměř celoúzemní pojmenování kapradí (s příslušnými hláskovými a slovotvornými variantami) doplňují regionalismy ferečina/perečina/ferečí a čertovo/čertí peří.

V Čechách spíš už jen na okrajích a odděleně na stř. Moravě byly zaznamenány podoby s původním neznělým zakončením základu: kapratí, ojediněle kapratina. Na Táborsku a Jindřichohradecku byla zachycena varianta kapradlí, na jč.-mor. pomezí forma krapadlí. Podoba kaprádí je doložena ze stř. pásu vm. nář. v návaznosti na označení paprádí, paprátí (viz níže). Při okrajích střm. nář. a přilehlých úseků vm. nář. byl zapsán (často nedubletně) výraz kapradina. Ekvivalent kapraď se vyskytuje roztroušeně na Moravě a ve Slezsku.

Z podob s původním náslovným pa- jsou nejrozšířenější formy paprádí (zhruba ve střední části vm. nář.) a paprátí (v sev. úseku vm. nář. a ve středoopavském nář. typu). Ze záp. pošumavského okrajového úseku je doložena podoba papradí, z Klatovska a Příbramska varianta papradlí. Podoby s pův. -ť doplňuje ještě ekvivalent paproť, který byl zapsán na Hlučínsku a ve zkoumaných lokalitách v Polsku. Ve Slezsku a na již. Vsetínsku byl ojediněle zapsán výraz paprátka.

V jv. cípu Slezska je rozšířen výraz ferečina/perečina. Z téže oblasti se ojediněle dokládá forma ferečí.

Dvojslovná pojmenování čertovo peří, čertí peří jsou rozšířena na Vyškovsku, Holešovsku a Zlínsku.

V městské mluvě převažují výrazy shodné se spisovným jazykem, a to kapradí a často i kapradina.

4                 Vzhledem k tomu, že se v citovaných slovnících významy ‚kapradí‘, ‚kapraď‘ a ‚kapradina‘ často vzájemně zaměňují, v oddíle 4 je
s výjimkou SSJČ nesledujeme.

čertí peří  jako sousloví jen nář.; ALJ čertí péro Morava — Dvojslovné pojmenování; viz čertovo peří.

čertokryje  jen nář. — Složenina. K významu viz čertovo peří.

čertovo křídlo  jako sousloví jen nář. — Dvojslovné pojmenování; přenesené pojmenování křídlo specifikováno přívlastkem, viz čertovo peří.

čertovo peří  jako sousloví jen nář.; Jg čertovo řebro slc.; Kt u Vsetína, Kl čertovo rebro — Přenesením kolektiva peří na základě podobnosti listů kapradí s perem a jeho specifikací adjektivem. V pojmenování se odráží pověra, že „čert květ kapradí střeží, aby nikdo pomocí jeho pokladů jemu svěřených nenalezl“ (V. Machek: Česká a slovenská jména rostlin, Praha 1954, s. 32).

ferečí  jen nář. — Viz ferečina.

ferečina  jen nář.; Bš, ALJ, K1 feračina — Podle Mch (vydání z r. 1957) z rum. ferigă ‚osladič‘ (= druh kapradiny).

hadí peřina  jako sousloví jen nář. — Substantivum peřina (to odvozeno od peří snad analogicky podle kapradina; viz čertovo peří) specifikováno adjektivem hadí, které je časté u názvů rostlin.

kapraď  f. Jg kaprad m.; Kt též kaprad m., SSJČ ‚náš nejběžnější

druh kapradin (rod Dryopteris), SSJ u̯správ. papraď“ — Z pův. podoby základu *pord-/-t, který je dále nejasný, snad praevropský (psl. *paportь); podle Holuba-Kopečného se řadí asi k ide. kořeni *(s)per- (rostliny s listy křídlatými). Izolovanost slova v jazyce byla příčinou disimilace reduplikační slabiky pa- v ka-.

kapradí  Jg, SSJČ ‚kapradinový porost‘ — Z kapraď formantem -í; viz tam.

kaprádí  jen nář. — Dloužením základové samohlásky v kolektivech na *-ьje; viz kapradí.

kapradina  Kt kapradiny pl. f., SSJČ bot. kapradiny ‚třída kapraďorostů (Polypodiopsia)‘ a kapradina ‚nekvetoucí lesní rostlina se zpeřenými, z oddenku vyrůstajícími listy nesoucími na rubu výtrusnice (rod Polystichum)‘, SSJ u̯správ. papradina“ — Sufixem -ina z kapraď; viz tam.

kapradlí  jen nář. — Patrně příklonem k slovům podobně znějícím; viz kapradí.

kapratí  jen nář.; stč. kapratie — Viz kapraď a kapradí.

kapratina  jen nář. — Viz kapraď a kapradina.

krapadlí  jen nář. — Přesmykem z kapradlí; viz tam.

paprád  m. jen nář.; Jg paprat m. zast., Kt paprať m., SSJČ paprut

m. slov., ALJ paprad m. Morava — Z kapraď f. přechodem k mužskému rodu a dloužením základové samohlásky.

papraď  jen nář.; Kt též paprať, paprast, SSJ — Viz kapraď.

papráď  jen nář. — Dloužením základové samohlásky z papraď; viz tam.

papradí  jen nář.; Jg zast., Bš kol., SSJ papradie — Viz kapradí.

paprádí  jen nář., ALJ paprání Morava, Břeclav, Podluží — Dloužením základové samohlásky v kolektivech na *-ьje; viz papradí.

papradina  jen nář.; SSJ — Viz kapradina.

papradlí  jen nář. — Viz kapradlí.

paprátí  jen nář.; Kt paprutí Ostravsko, paprúdzie, Bš paprúdí, paprudzjé, obě horňácky, ALJ též paprúdje vm. — Viz paprádí a kapraď.

paprátka  Bš paprádka kol., paprutka, papruška, ALJ paprátko,

papruška, u všech ‚kapradí‘, ALJ paprátka ‚kapraď‘, SSJ papradka ‚druh kapradí‘, Kt papratka, SSJČ papratka, u obou ‚kapradina s jemně členěnými listy (rod Athyrium)‘, Jg mor., Kt paprotka, papradka, pol. paprotka, u všech ‚osladič‘.

paproť  jen nář.; Kt papruť, paproč slov., Bš paproč, Kl papruď, pol. paproć f., hluž. papróć, papróš, papruš — Viz kapraď; podoba s -o- v návaznosti na polské jazykové území.

paprotina  jen nář.; Bš papratina — Z paproť (viz tam) sufixem -ina.

peračina  jen nář.; Kt slov., SSJČ slov. a nář. ‚kapraď‘, Bš též peračka, SSJ peráčina, Kl též perašina, obě ms. horňácky, val., feračina Vsetín — Viz ferečina; podoby peračina a perečina (viz tam) kontaminací s peří, popř. peřina (viz čertovo peří; listy kapradí se podobají péru).

perečina  jen nář. — Viz ferečina a peračina.

5    kapraďí Ju 3, 7, Ru 2, 5 — kapraďi Ju 4 — kaproďi Po 1 — kapraťí Ju 3 — kapraťi Ju 1,2 — kapradlí Ru 3 — papraťi Ju 6

6    AJŚ 179, AJPP 296, SSA 3.125, OLA 454

Ši