na, bidlovina – vše označení mladého lesa jistého stáří se zřením k těžbě dřeva a jeho zpracování). Mapovány
rovněž nebyly názvy, které označují mlází podle převažujícího druhu stromu.

3                 Obraz zeměpisného rozšíření jednotlivých výrazů je velmi členitý. Na převážné části zkoumaného území se vyskytují pojmenování odvozená od kořene mlad-, a to buď samostatně, nebo v koexistenci s jinými výrazy. Nejrozšířenějšími výrazy odvozenými od kořene mlad- jsou varianty mlází a mládí. V Čechách se mnohde vzájemně překrývají, a to zejména při okrajích zkoumaného území: podoba mládí byla zachycena v oblasti mezi Prachaticemi a Českými Budějovicemi, v sev. polovině nář. svč., na širokém Brněnsku a na většině území slez. nář. Slovotvorná varianta mladina, územně vždy navazující na areály výskytu pojmenování mládí, zabírá centrální úsek přechodného pásu česko-moravského, odkud přesahuje na západ i východ; objevuje se též v již. úseku nářečí vm. Opisným pojmenováním mladý les se vydělují především lokality v Polsku s přilehlým okrajem Slezska a Frenštátsko. Výraz mlází, shodný se spisovným jazykem, je typický zejména pro nář. česká v užším smyslu. Jeho nedubletní výskyt byl nejsouvisleji zaznamenán ve střední části a na sv. okraji Čech, v již. úseku bývalé hranice česko-moravské, dále na Boskovicku a především ve vých. polovině střm. nář. Podoba mláz se vyskytuje v jižní polovině nář. zč. (s výjimkou úseku domažlického), varianta mlazina byla zapsána rozptýleně v nář. jzč. a v územní návaznosti na zč. výraz houština.

Na Moravě dochází ke zřetelnějšímu vydělení areálu s odlišným lexémem. Nedubletní pojmenování seč se tu vyskytuje na jihozápadě, dále ve střední části nářečí střm. a v severní a střední části dialektů vm. V Čechách se jako oblasti s jiným lexémem zřetelněji vyčleňují jižní Benešovsko a široké Táborsko pojmenováním paseka a severozápadní polovina svč. nář. výrazem mýto (odděleně na Domažlicku byla zaznamenána varianta myť). Označení houští se vyskytuje téměř vždy v dubletě s pojmenováním většinovým. Soustředěněji bylo zaznamenáno v nář. zč. (v jejich sev. polovině v podobě houština), dále na Doudlebsku a odděleně pak na již. Opavsku. Lexém podrost byl zapsán na Moravě a ve vých. Slezsku, vždy však na rozhraní areálů různých nářečních pojmenování.

Ve městech se výzkum neprováděl.

4    drač  jen nář. — Zřejmě od slovesa drát ‚rozdírat, drásat‘, psl. *dьrti.

hájíce  jen nář. — Od háj ‚les‘.

houští, houšť, houština  v sled. významu jen nář. — Specifikací významu.

mláď  f. SSJČ zast. kniž. — Kolektivum, stč. (Gb) tvar mlád, zakon čení -ď analogií podle nepřímých pádů nebo přímo z psl. *moldi. Od základu *mold- ‚mladý‘.

mládí  v sled. významu jen nář.; Jg (SSJČ ‚mladé větvičky stromů, výhonky‘ říd.) — Kolektivum od mláď, viz tam.

mladina  Jg, SSJČ, SSJ též mládnik — Kolektivum od základu *mold- ‚mladý‘.

mladý les  popisné dvouslovné pojmenování.

mláz  m. stč. mlázě f., Jg mláz f., SSJČ mláz f. říd. — Od mláz f. změnou rodu zřejmě podle subst. les, nebo z psl. *moldjo, to od *mold- ‚mladý‘.

mlází  Jg, SSJČ, pol. młododrzewie — Kolektivum od mláz, viz tam.

mlazina  Jg, SSJČ, luž. młodźina — Kolektivum od mláz, viz tam.

mýto  v sled. významu jen nář.; stč. — Přenesením významu nář. mýto ‚mýtina‘.

myť  jen nář. — Přenesením významu nář. myť ‚mýtina‘.

paseka  v sled. významu jen nář. — Přenesením významu.

podrost  v sled. významu jen nář. — Přenesením významu ‚keře nebo mladé stromky rostoucí pod vysokým porostem‘.

seč  v sled. významu jen nář. — Přenesením významu nář. seč ‚mýtina‘.

šlák  jen nář. — Přejato z něm. (Schlagjugend ‚mlází‘).

šónunk  jen nář. — Přejato z něm. (Schonung ‚hájený revír‘).

5    mladí les Ru 5 — mladej les Ju 4, Ru 4 — podmladek Ju 4 — houšťina Ru 3 — hóšťi Ju 6 — mejťi Ru 1 — šoununk Po 1 — braňevina Ju 3 — šikara Ju 1, 2

6    —

Kl