ČJA 2

86 mlází (1281)

1    M         mlází (mlázoví 130, mlázoučí 130)

mláz m. (mláz f. 683)

mlazina (mlázina 247, 431, 433, 439, 459)

mláďí (mlaďičí 629, mláďič m. 506)

mláď f. 435 (młaď 741, 752)

mlaďina (mlaďiňí 157)

mladý les (m. lesyk 818, młody las, losek 831, madá hora 732)

houšťí

houšť f. (houšťe 106, gujšč 835, 836, gunšč 835)

houština (hušťina 314, 316, 326, 336, 337)

paseka

seč f. (seť 707, seča 730, síčka 643)

podrost (podrust 836)

mejto

miť f.

gojica 833 (hojňica 827)

S          drač 728, šónunk 118, 119, šlák 119

N          špinglovina 724, bidłovina 724, nálet 605, 610, 617, saďeňica 516, pocaďené 751

2                 V nářečním pojmenování mlází, tj. mladého lesa, se objevují vedle rozdílů lexikálních (např. mlází × houští × paseka × seč) zejména diference slovotvorné (např. mládí × mláď × mladina × mladičí). Odvozeniny od základů mlad-mlaz- zde hodnotíme jako obměny povahy slovotvorné: jejich diference je starobylého původu, sahá až do praslovanštiny.

Nářeční výrazy pro sledovanou reálii se dělí do dvou skupin. První skupinu tvoří pojmenování s primárním vyjádřením příznaku ‚mladý‘, kdežto druhý okruh zahrnují slova, která mohou mít v českém národním jazyce poněkud jiný význam (houští, podrost, seč), nebo naopak mohou označovat pouze místo, na němž mlází vzrůstá (paseka, mýto). V některých oblastech chybí pro sledovaný druh lesa označení vůbec. Mluvčí je tu nahrazují opisným pojmenováním dvojslovným (mladý les). Z mapování byly vyloučeny výrazy mající povahu lesnického termínu (např. nálet ‚mladý les vzniklý usazením nalétlého semene lesních dřevin‘, laťák, špinglovi

na, bidlovina vše označení mladého lesa jistého stáří se zřením k těžbě dřeva a jeho zpracování). Mapovány
rovněž nebyly názvy, které označují mlází podle převažujícího druhu stromu.

3                 Obraz zeměpisného rozšíření jednotlivých výrazů je velmi členitý. Na převážné části zkoumaného území se vyskytují pojmenování odvozená od kořene mlad-, a to buď samostatně, nebo v koexistenci s jinými výrazy. Nejrozšířenějšími výrazy odvozenými od kořene mlad- jsou varianty mlázímládí. V Čechách se mnohde vzájemně překrývají, a to zejména při okrajích zkoumaného území: podoba mládí byla zachycena v oblasti mezi Prachaticemi a Českými Budějovicemi, v sev. polovině nář. svč., na širokém Brněnsku a na většině území slez. nář. Slovotvorná varianta mladina, územně vždy navazující na areály výskytu pojmenování mládí, zabírá centrální úsek přechodného pásu česko-moravského, odkud přesahuje na západ i východ; objevuje se též v již. úseku nářečí vm. Opisným pojmenováním mladý les se vydělují především lokality v Polsku s přilehlým okrajem Slezska a Frenštátsko. Výraz mlází, shodný se spisovným jazykem, je typický zejména pro nář. česká v užším smyslu. Jeho nedubletní výskyt byl nejsouvisleji zaznamenán ve střední části a na sv. okraji Čech, v již. úseku bývalé hranice česko-moravské, dále na Boskovicku a především ve vých. polovině střm. nář. Podoba mláz se vyskytuje v jižní polovině nář. zč. (s výjimkou úseku domažlického), varianta mlazina byla zapsána rozptýleně v nář. jzč. a v územní návaznosti na zč. výraz houština.

Na Moravě dochází ke zřetelnějšímu vydělení areálu s odlišným lexémem. Nedubletní pojmenování seč se tu vyskytuje na jihozápadě, dále ve střední části nářečí střm. a v severní a střední části dialektů vm. V Čechách se jako oblasti s jiným lexémem zřetelněji vyčleňují jižní Benešovsko a široké Táborsko pojmenováním paseka a severozápadní polovina svč. nář. výrazem mýto (odděleně na Domažlicku byla zaznamenána varianta myť). Označení houští se vyskytuje téměř vždy v dubletě s pojmenováním většinovým. Soustředěněji bylo zaznamenáno v nář. zč. (v jejich sev. polovině v podobě houština), dále na Doudlebsku a odděleně pak na již. Opavsku. Lexém podrost byl zapsán na Moravě a ve vých. Slezsku, vždy však na rozhraní areálů různých nářečních pojmenování.

Ve městech se výzkum neprováděl.

4    drač  jen nář. — Zřejmě od slovesa drát ‚rozdírat, drásat‘, psl. *dьrti.

hájíce  jen nář. — Od háj ‚les.

houští, houšť, houština  v sled. významu jen nář. — Specifikací významu.

mláď  f. SSJČ zast. kniž. — Kolektivum, stč. (Gb) tvar mlád, zakon čení analogií podle nepřímých pádů nebo přímo z psl. *moldi. Od základu *mold- ‚mladý‘.

mládí  v sled. významu jen nář.; Jg (SSJČ ‚mladé větvičky stromů, výhonky říd.) — Kolektivum od mláď, viz tam.

mladina  Jg, SSJČ, SSJ též mládnik — Kolektivum od základu *mold- ‚mladý‘.

mladý les  popisné dvouslovné pojmenování.

mláz  m. stč. mlázě f., Jg mláz f., SSJČ mláz f. říd. — Od mláz f. změnou rodu zřejmě podle subst. les, nebo z psl. *moldjo, to od *mold- ‚mladý‘.


mlází  Jg, SSJČ, pol. młododrzewie — Kolektivum od mláz, viz tam.

mlazina  Jg, SSJČ, luž. młodźina — Kolektivum od mláz, viz tam.

mýto  v sled. významu jen nář.; stč. — Přenesením významu nář. mýto ‚mýtina.

myť  jen nář. — Přenesením významu nář. myť ‚mýtina.

paseka  v sled. významu jen nář. — Přenesením významu.

podrost  v sled. významu jen nář. — Přenesením významu ‚keře nebo mladé stromky rostoucí pod vysokým porostem.

seč  v sled. významu jen nář. — Přenesením významu nář. seč ‚mýtina.

šlák  jen nář. — Přejato z něm. (Schlagjugend ‚mlází‘).

šónunk  jen nář. — Přejato z něm. (Schonung ‚hájený revír).

5    mladí les Ru 5 — mladej les Ju 4, Ru 4 — podmladek Ju 4 — houšťina Ru 3 — hóšťi Ju 6 — mejťi Ru 1 — šoununk Po 1 — braňevina Ju 3 — šikara Ju 1, 2

6    —

Kl