ČJA 2

84 pařez (1329)

1    M         pařez — parez

peň m. (též 757 nedubl., p’yň 818, 831, 833, 836)

ák (pyňok 828)

krč m. (klč 676)

stonek

kohát

krbál 718 (krbálek 716, grbál 714)

S          bapka 249, kát 729 nedubl., kořéň 719, prdel 727, 732 (žert.), řiť, riť 728, špalek 660

N          nátoň 661, kotek 818, bapka 238 ‚shnilý pařez‘

2                 Zjišťovalo se nář. pojmenování pro pařez, tj. zbytek kmene s kořeny zůstávající po poražení stromu v zemi. Vedle rozdílů lexikálních sledujeme na mapě rozdíl slovotvorný (peň × pňák) a hláskový (pařez × parez).

Na většině území má tato reálie své specifické pojmenování. Ve Slezsku je však slovo peň nejen názvem pro pařez, ale často i pro kmen (srov. II-77 kmen). Poněvadž pařez vydobytý ze země se používá také jako špalek na štípání dříví, došlo místy k přenesení pojmenování pařezu na špalek (krč) nebo naopak názvu špalku na pařez (klát, špalek). (Srov. I-213 špalek.) Výrazem babka bývá ve stř. a jz. Čechách označován zakrslý strom. Slovo kohát zapsané především u staré generace v dubletě s pojmenováním pařez bylo někdy charakterizováno jako ‚vykopaný pařez‘, ‚rozsochatý pařez‘ nebo ‚zbytek kořenů‘. Substantivum krbál (grbál) může podle ALJ znamenat také ‚starý‘, ‚suchý‘, ‚polámaný‘ nebo ‚zakrnělý strom‘, ‚pahýl‘ aj. Nelze tu vyloučit expresivní odstín.

Velký rozsah podoby parez je dokladem dřívější depalatalizační tendence v českých nářečích (srov. I-67 uhodit se; u slovesa uderit se). Podrobněji viz Hláskosloví.

3                 Nejrozšířenější výraz pařez, který je současně i pojmenováním spisovným, se vyskytuje v celých Čechách (v jzč. nářečích v hláskové obměně parez) a na velké části Moravy. Byl zapsán ve všech městech a je dubletní se slovem kohát v širším Podkrkonoší.

Název krč vytváří oblast na severní Moravě. Setkáme se s ním také záp. od Opavy a v Podještědí. Jsou to pravděpodobně zbytky bývalého většího jazykového celku, jehož společný vývoj byl narušen německou kolonizací. Toto pojmenování zachytila ještě KLA na Přerovsku a Zlínsku, klč na Olomoucku a Přerovsku a námi již nezapsanou podobu kúč na Uherskobrodsku a Hodonínsku.

Typickým názvem pro pařez je ve slez. nář. a v sev. polovině vm. nář. slovo peň. Ve vých. Slezsku se místy objevuje jeho slovotvorná varianta pňák. Na Slovácku se nachází malý areál s výrazem stonek. Slovo krbál bylo zaznamenáno řídce na Kyjovsku. Všechny naše sporadické doklady uvádí KLA na větším území.

4    babka  Jg ‚kořen, spodek stromu‘, SSJČ lidový název — Přenesením pojmenování. Metafora častá u neforemných, nízkých nebo oblých předmětů. Srov. např. I-175 zvýšená část kamen.

klát  jen nář.; stč. ‚špalek‘, ‚pařez‘, Kt mor. (Jg a SSJČ ‚špalek‘ nář.; SSJ ‚špalek‘) — Nejasné.

kohát  jen nář.; Jg, Kt též koháč, SSJČ též koháč, kohák, vše nář. — Původní význam, asi ‚silný kořen u pařezu‘, byl později rozšířen na celý pařez. Nejasné.

kořen  v sled. významu jen nář. — Rozšířením významu; pojmenování přeneseno na celý pařez.

krbál  jen nář.; Kt krbík ‚vydlabaný pařez‘, SSJČ nář., ALJ též krbél a grbál — Podle Mch z kbel vložením -r-. Kbel náhradou za stbel (‚vykotlaný pařez, který se nasazoval na studánku‘) — Snad může souviset se slovem krb, jehož základní význam je podle Holuba-Kopečného ‚výduť‘ (v čm. nář. slovo krb znamená ‚budka pro ptáky‘, kŕb na Břeclavsku ‚roh na vodu a brousek‘).

krč  jen nář.; stč., Jg, Bš též klč, pol. karcz (SSJČ ‚špalek‘ nář., SSJ kŕč expr. ‚hrčovitý koreň‘) — Asi z psl. *kъrčь. Snad variantní po-


doba kořene doloženého v mor. nář. klčit a spisovném klučit.

parez  jen nář. — Depalatalizací r’ > r. Viz pařez.

pařez  stč., Jg, SSJČ — Deverbativum od pořezat se starým dloužením ( > pa).

peň  jen nář.; stč., Kt mor., SSJČ nář., SSJ, pol. pień, dluž. pjeń Psl. *pьńь. Nejasné.

pňák  jen nář.; SSJČ pník expr. zdrob., říd., SSJ pniak hovor. expr., pník, pol. pniak, hluž. pjeńk K peň.

prdel  v sled. významu jen nář.; Kt ‚dolejší část stromu‘, ALJ Kyjovsko — Přenesením obecného vulgárního pojmenování zadní části těla na pařez.

řiť  v sled. významu jen nář.; stč., (Jg ‚zadní část něčeho, např. snopu‘, hluž. rić ‚spodní konec snopu‘) — Přenesením, srov. prdel.

stonek  v sled. významu jen nář. Jg — Přenesením. Původní význam byl ‚lodyha rostliny, stopka, brk péra‘. Psl. *stonъkъ.

špalek  v sled. významu jen nář. — Přenesením pojmenování kratšího kusu silného pně sloužícího jako podklad pro sekání dřeva podobně jako pařez.

5    pařez Po 1, Ju 1–4, 6, Ru 4 — parez Ju 5, Ru 2, 3 — stonek Ru 5 — parkos Ru 4

6    AJK 44:3

Om