ČJA 2
83 dobývat pařezy (1330) —
1 M dobývat
vydobývat
kopat
vykopávat
kučit (též klučit 719)
kučovat (kułčovať 816) — krčovať 668 (kurčovať 726, korcovać 835, 836)
vindávat (též 336)
N choďit na pařezy (jít 508, 667, iść 821), tahat 326, 328, trhat 745 (targac’ 833, 834)
2 Byla zkoumána nář. pojmenování pro činnost ‚dobývat pařezy‘, tj. s úsilím je vykopávat.
Zjištěné nář. výrazy se diferencují lexikálně a slovotvorně (dobývat × vydobývat, kučit × kučovat). Časté je zpřesnění slovesa prefixem vy- s prostorovým významem ‚směřování zevnitř ven‘.
Místy v nář. už neexistuje termín, místo něho se užívá slovesa s obecnějším významem, např. vyndávat.
Z mapování jsme vyloučili vazby chodit/jít na pařezy a slova označující činnost podobnou, např. škubat, štípat, sekat, tahat, vyvracet, vyrubovat apod.
Na této mapě jsou zaznamenány pouze slovesné nář. ekvivalenty; označení závazného předmětu nebylo sledováno (viz II-84 pařez).
3 Základní lex. protiklad představují slovesa dobývat a kopat. Ostatní výrazy mají charakter málo rozšířených reliktů.
Sloveso dobývat se vyskytuje na většině území jzč. a střč. nář. s přesahem na záp. Moravu. Tvoří též samostatný areál v Podkrkonoší. Podoba vydobývat je typická pro sev. a jz. Brněnsko. Ostatní území Čech a Moravy charakterizuje pojmenování kopat, to vytváří též odděleně malý areál na Českobudějovicku a Doudlebsku. Slovesa vykopávat se užívá na vých. Brněnsku a rozptýleně zejména ve stř. části vm. nář. Na Valašsku jsou rozšířeny slovotvorné varianty kučit (sev. část) a kučovat (Vsetínsko). Zč. okraj s Chodskem a Manětínskem se vyděluje výrazem vyndávat.
Další nář. pojmenování byla zapsána řídce a rozptýleně.
Ve městech položka nebyla zkoumána.
4 Většina sloves vznikla specifikací širšího obecného významu. U některých slovníkových dokladů nelze vždy s
určitostí stanovit, zda
jde o sledovaný význam ‚dobývat pařezy‘, nebo o význam širší, nespecifikovaný. Nebyla-li ve slovnících zapsána
sekundární imperfektiva,
uvádíme doložený perfektivní tvar téhož slovesa.
dobývat SSJČ dobývat pařezy (Jg, SSJ dobývať, pol. dobywać, hluž. dobyć, u všech nespecif.) — Imperfektivum k dobýt, psl. *dobyti.
kopat v sled. významu jen nář. (stč., Jg, SSJČ, SSJ, pol. kopać, u všech nespecif.) — Psl. *kopati.
krčovat jen nář.; Jg, pol. karczować — Od krč ‚pařez‘ (psl. *krъčь), k němu je paralelní forma klč (ve stejném významu), srov. kučit, kučovat (viz též I-213 špalek, II-84 pařez).
kučit jen nář.; Jg, SSJČ klučit (stč. klučiti ‚zkopávat pozemek‘, Bš kuľčiť ‚mýtiti, klučovati‘ laš.) — Holub-Kopečný z kluk (psl. *kъlkъ) ‚spleť kořenů při mýcení lesa‘.
kučovat jen nář.; Kt, Kl kučovať (Bš ‚mýtit les‘) — Od kučit, to obměnou původní podoby klučit.
vydobývat v sled. významu jen nář.; Kt (Jg, SSJČ, SSJ vydobývať, vydobýjať, pol. wydobywać, hluž. wudobyć, u všech nespecif.) — Prefigovaná podoba k dobývat, viz tam.
vykopávat SSJČ vykopávat pařezy (Jg, Kt vykopávati strom, kořen, SSJ vykopávať, pol. wykopywać, u všech nespecif.) — Sekundární imperfektivum k vykopat, to z kopat, viz tam.
vyndávat v sled. významu jen nář. (Jg, Bš vyndat, SSJČ ob. a hovor., u všech nespecif.) — Imperfektivum k vyndat. HolubKopečný vykládají z -ndati (to z adv. onde), vlastně ‚učinit něco ve smyslu předpony vy-‘ s přikloněním k dát.
5 dobejvat Ju 3 — kopat Po 1 — kopať Ju 7 — vykopávat Ju 1, Ru 2, 3 — kučovat Ru 5 — krčit Ju 1, 2 — krčiť Ju 7 — korčovat Ju 4 — vindavat Ju 5 — vibírat Ru 4
6 OLA 543
Vj