ČJA 2
8 štěpovat (strom) (1152) —
1 M šťepovat (štepovat 118, 49, chčepovat 652, 653)
šťepit (též 809) — šťípit (též 702)
roubovat (roubit 304, 745, 10)
róblovat
vrubovat (brubovat 236, 438) — vroubovat
vroubit
revit (rýviť 702)
2 Mapa zobrazuje územní rozložení nář. sloves pro vyjádření činnosti ve spis. jazyce označované slovesy štěpovat a roubovat (strom), tj. šlechtit pomocí roubů (proutků, které po přenesení na jinou rostlinu s ní srostou a pokračují ve vývinu).
Kromě výše uvedených dvou základních lexikálních ekvivalentů byly zachyceny též jejich varianty slovotvorné (štěpovat × štěpit, roubovat × vroubovat × vroubit) a hláskové (štěpit × štípit, roubovat × roublovat, vrubovat × vroubovat); nář. diferenciaci doplňuje slezský regionalismus revit.
U odvozovacích základů sloves roubovat a vrubovat se z onomaziologického hlediska vychází z opačných představ: Oba základy souvisí s psl. *rǫbati ,rubat, sekat‘; sloveso roubovat je slovotvorně motivováno substantivem roub, tj. ‚něco „urubnutého“, useknutého‘, sloveso vrubovat je odvozeno od vrub zast. ‚roub‘ (vrubovat a vroubit od vroub říd. a zast. v témže významu), tj. ‚něco „vsekávaného“, vsazovaného někam, tj. do stromu‘.
Slovesa se základem štěp-/štíp- jsou odvozena od štěp říd. ‚roub‘ a souvisí se slovesem štěpit/štípat (k psl. *ščep-/*ščěp-). Není jasné, zda u psl. *ščepъ je třeba vyjít z představy ‚něco uštípnutého, useknutého‘, tedy téže představy jako u slova roub, či zda toto slovo původně vycházelo z pojetí opačného (Mch: mor. do ščepu = doprostřed dřeva, aby se rozštíplo), a motivačně tedy souviselo spíše se slovem vrub.
3 Pro Čechy je charakteristické sloveso roubovat, které se jako výhradní vyskytuje ve velké střední části Čech, směrem k okrajům se objevuje častěji v dubletách s jinými výrazy, na Doudlebsku a na sev. okraji Čech pak někdy chybí vůbec. V již. Čechách a více či méně rozptýleně i dále v celé jz. polovině Čech se užívá slovesa vrubovat, zejména ze záp. Čech se nepříliš pravidelně dokládá podoba vroubovat a varianta vroubit. Sloveso roubovat proniká i na Moravu, především do stř. a sev. části střm. dialektů; na Blanensku a Vyškovsku byla zapsána obměna roublovat.
Na většině Moravy a v části sv. Čech je základní sloveso štěpovat. Jeho varianta štěpit byla zachycena ve třech oddělených areálech: v sz. části svč. nář. oblasti, na Opavsku a Hlučínsku a okrajově při mor.-sloven. hranici vých. od Uherského Brodu. Sev. a stř. část vm. nář. s Holešovskem a vých. část slez. nář. se vyznačují podobou štípit; ta byla zaznamenána odděleně i na Domažlicku a Klatovsku.
V již. části opav. nář. je malý, ale kompaktní areál slovesa revit.
Městská mluva se zpravidla shoduje s venkovským okolím, do mor. měst proniká výraz roubovat.
4 revit jen nář.; Kt slez. — Souvisí s nář. revek ‚roub‘; je zde patrně tentýž základ jako ve slově réva.
roublovat jen nář. — Od roubl nář. ‚roub‘ (ALJ sev. Mor.), to podle Mch l-ový tvar z *rǫbъl’ь, tvar bez náležitého -e- podle nepřímých pádů; viz roubovat.
roubovat Jg též roubiti, roubati, SSJČ — Od roub, to z psl. *rǫbati ‚rubat, sekat‘.
štěpit Jg, SSJČ poněk. zast., SSJ štepiť, pol. szczepić, hluž. šćěpić — Od štěp ‚roub‘, to z psl. *ščepъ.
štěpovat Jg, SSJČ, hluž. šćěpować — Viz štěpit.
štípit Jg, SSJČ říd. kniž. a nář. — Viz štěpit, podoba se zdlouženým kmenovým vokálem.
vroubit Jg, SSJČ říd. zast. — Od vroub (SSJČ říd. zast. ‚roub‘), viz roubovat, srov. též odd. 2.
vroubovat jen nář.; SSJ vrúblovať (Bš vrúbľ ‚roub‘) — Viz vroubit.
vrubovat v sled. významu jen nář.; Jg — Od vrub (SSJČ zast. ‚roub‘), srov. též odd. 2.
5 šťepovat Ju 1, 2, 4, 6 — šťepowat Po 1 — ščepovat Ru 5 — šťepit Ru 4 — ščípiť Ju 7 — roubovat Ju 3, Ru 4 — roubuvat Ru 3 — roubit Ru 1 — vrubovat Ru 2
6 OLA 483
Či