ČJA 2

79 suchý strom (1312)

1    M         souš f.

souše f.

souška — suška (též 204, 63, 72, 75)

sušina

sušice

souš m. (sóch 635, 652)

soušek

suchár (suchar 515, 625, 646, 659, 660, 61, 63, 74, súchár 755, súcháň 733)

sochárek 656, 657 (sucharka 801)

suchý strom (suchy strum 818)

N          strbál 718, krkoška 819, krkoša 72, suché grbál 643, grbál 73

2                 Sledovalo se nář. pojmenování pro dosud stojící suchý strom. Materiál přinesl diference slovotvorné (např. souš × souška × sušina × sušice × suchar), rozdíl rodový (souš m. × souš f.) a hláskoslovný (souška × suška). Vedle jednoslovných názvů bylo zaznamenáno spíše výjimečně neplně terminologizované popisné spojení suchý strom. To bylo mapováno, jen chybělo-li v dané oblasti pojmenování jednoslovné.

Na mapě je zachycena též podoba suška (< súška), protože rozsah krácení samohlásky v tomto slově je větší, než jak ho ukazuje mapa PRO A la.

Výrazy grbál, krkoša, krkoška výjimečně mohou také označovat suchý strom, ale jsou vždy expresivně zabarvené. Proto nebyly mapovány.

3                 Větší část Moravy s maskulinem suchár se výrazně vyčleňuje z ostatního zkoumaného území, kde převažují podoby žen. r. (např. souš, souše, souška).

Rozsáhlou oblast tvoří pojmenování souška, které zabírá převážnou část jzč. a střč. nář. Zachyceno bylo také na vých. Valašsku; ve slez. nář. (a ve výběžku až ke Kroměříži) má podobu suška. Název souš (f.) je soustředěn v úzkém pruhu na záp. okraji Čech a dále v svč. nář.; v jejich vých. polovině a v Podkrkonoší se objevuje jeho rodová varianta souš (m.). Slova souškasouš f. mají tendenci se šířit i do areálů jiných pojmenování v Čechách. Z Vysokomýtska se dokládá pojmenování soušek (zachycené též na Prostějovsku). Výraz souše f. vytváří souvislý pás vycházející z domažlického úseku a postupující přes Plzeňsko a sev. Příbramsko podél levého břehu Vltavy až na záp. Roudnicko. Porůznu se dokládá také z Prachaticka a z doudlebského úseku. V Polabí a na Mladoboleslavsku se vyskytuje označení sušice; to vytváří areál také v okolí Lipníku nad Bečvou a již. od Vsetína. Název sušina tvoří uzavřený areál na Táborsku a Benešovsku, dále vytváří enklávy na Zábřežsku a v oblasti mezi Brnem a Třebíčí. Pojmenování suchár zaujímá převážnou část Moravy. Na jv. Moravě se nesouvisle vyskytuje sousloví suchý strom.

Situace ve městech se v podstatě shoduje s venkovským okolím, do českých měst proniklo slovo souška.

4                 Všechny výrazy jsou odvozeny od psl. *suchъ ‚suchý‘.

souš  m. jen nář. (stč. súš ‚suché dřevo, palivo‘, pol. susz ‚suché větve, chrastí‘).

souš  f. stč. súš, Jg, SSJČ též suš říd., dluž. suš — Od souše, viz tam, příklonem k skloňovacímu typu píseň.

souše  f. jen nář.; Jg — Z psl. *suša, v čes. a rus. dial. ‚něco suchého‘, specifikací významu.

soušek  Jg dem., SSJČ říd.

souška  SSJČ.

suchár  Jg, Kt suchar, SSJČ též suchar, obě říd., SSJ (Bš ‚suchá větev‘).

suchárek  jen nář. — Formální deminutivum od suchár.

suchý strom  jako sousloví jen nář. — Subst. strom determinováno adj. suchý.

sušice  jen nář.; SSJ sušica, Bš val., hluž. sušica.

sušina  Jg, SSJČ, dluž. sušyna.

suška  Kt, SSJČ, pol. suszka reg.

5    souš Ju 3 — suchár Ju 3 — suchý strom Ru 5 — suchej strom Po 1, Ju 1, 2, 4, Ru 2, 3 — uschlej strom Po 1 — uschlé strom Ju 6 — usušenej strom Ju 5 — suchí dřevo Ju 5 — suchi dřevo Ju 2 — parkos Ru 4

6    ASJ IV 51 (práchnivý strom), AJK 33:3 (ztrouchnivělý strom), SSA 3.89 (zpráchnivělý strom)

Km