2                 Sledovalo se rozšíření nář. názvů pro větev, část stromu vyrůstající z kmene. Materiál přinesl bohaté rozdíly lexikální, dále diference slovotvorné a morfologické (např. větev × větva, sněť f. × snět m. × snětev, kloník × kloň × klomen) a obměny hláskoslovné (snětev × snetev, kmen × kmín, haluz × halúz, větev × jetev).

Některá zaznamenaná pojmenování (např. kmen, suk a haluz) mívají, vyskytují-li se v dubletě s jiným výrazem, také specifikovaný význam ‚silná větev‘; tato pojmenování jsme do mapy zahrnuli. Vyloučili jsme zvláštní označení pro větve stromů jehličnatých (krkoš), pro tenké větve stromů ovocných (věník) a pro větve suché, ulomené, odříznuté.

3                 Poměrně jednoduchá situace na Moravě kontrastuje se složitějším stavem v Čechách.

Vých. a stř. část Moravy a Slezsko zabírá pojmenování haluz (to zasahuje i do podorlického úseku a na Vysokomýtsko, kde má podobu halúz); pro záp. polovinu Moravy je typická morfologická varianta haluza (na Břeclavsku a vých. Novoměstsku halúza). Ve velké oblasti na styku obou areálů (vymezené městy Brno, Boskovice, Prostějov a Kyjov) se slova haluz a haluza vyskytují promíšeně. Název konár je doložen z Těšínska a Jablunkovska a panoha z Kyjovska a Uherskobrodska.

Téměř v celých Čechách (bez záp. okraje) se vyskytuje výraz větev. K jeho obměnám patří jetev (na Klatovsku a Sušicku a dále v úzkém pásu mezi Příbramí a Prahou), větle (v sv. části jč. nář.) a větel (jižně od Tábora, na jz. Benešovsku a odděleně též v sz. části podorlického úseku a na Náchodsku). Zč. nář. (a též Rakovnicko a Žatecko) zaujímá označení suk.

Výraz kmen se dokládá především z Posázaví (s přesahem na jz. Novoměstsko), jeho zdloužená varianta kmín z doudl. úseku. Pro většinu svč. nář. je charakteristické označení sněť, na širokém Mladoboleslavsku a v Polabí byla zaznamenána kontaminovaná podoba smetev. Další obměny jako snětev, snetev a smetel se vyskytují rozptýleně v areálech slov sněť a smetev, pouze podoba snět je soustředěna v podještědském úseku a na širším Královéhradecku a smět severně od Nové Paky. Na Vysokomýtsku je rozšířeno pojmenování kloník, na záp. Hlinecku nacházíme jeho variantu kloň a severně od Nového Města na Moravě klomen.

V českých městech převládá název větev (shodný se spis. jazykem), pronikající v podobě větva i do měst moravských, kde se objevuje jako dubletní vedle výrazů běžných ve venkovském okolí.

4    haluz  f. Jg, SSJČ též haluz m. zast., SSJ, pol. gałąź dluž. gałuz — Z psl. *galǫzь.

halúz  f. jen nář. — Dloužením z haluz, viz tam.

haluza  f. stč. haluzě, Jg, SSJČ zast. a nář., též haluze, hluž. hałuza, hałoza — Z psl. *galǫza.

halúza  f. jen nář. — Dloužením z haluza, viz tam.

jetev  f. jen nář.; Jg — Odsunutím v- z větev, viz tam.

klomen  jen nář.; Jg mor., Bš klomeň — Nejasné. Podle Mch vzájemným působením psl. *klod- (srov. též řec. kladhos ‚větev, výhonek‘) a *klē-men- (to k řec. klēma ‚větev‘).

kloník  jen nář.; Jg dem., Kt, SSJČ nář. — Formální deminutivum od kloň, viz tam.

kloň  jen nář.; Jg klon — Souvisí s klomen, viz tam.

kmen  v sled. významu jen nář.; hluž. kmjen — Přenesením (psl. *kъmy ‚kmen‘).

kmín  v sled. významu jen nář. — Jzč. dloužením a úžením z kmen, viz tam.

komeň  jen nář. — Snad zkomolením slova klomen/klomeň.

konár  jen nář.; Jg slc. a pol., SSJČ nář., SSJ, Bš též koňár han., pol. konar — Podle Mch snad souvisí s klomen; podle Sławského je pův. psl. dial. *konarъ, to souvisí s psl. dial. *kъnъ ‚useknutý kmen stromu‘.

kotev  f. jen nář.; SSJČ nář. — Patrně přenesením staršího názvu pro kotvu podle podobnosti (rozvětvenost); -ev zde zachováno snad i vlivem sousedního větev/jetev.

panoha  jen nář.; Jg, SSJČ nář., SSJ, Bš, hluž. wotnoha — Od subst.

noha předponou pa-, vyjadřující nedokonalou, částečnou podobnost.

smět  m. jen nář.; Jg, SSJČ nář. — Od snět, viz tam (snad vlivem slovesa smetat).

smetel  f. jen nář. — Od smět, -l- snad vlivem slova metla (větve ve svazcích) nebo příklonem k slovesu smetat a k femininům na -el (typ koudel, hřídel).

smetev  f. jen nář.; Kt smětev — Od smět, -ev podle větev, viz smetel.

sněť  f. Jg, SSJČ poněk. zast. a bás., SSJ nář. (stč. snět ‚větvička‘, ‚smetí‘) — Změnou rodu a přechodem ke skloňovacímu typu kost od snět m., viz tam.

snět  m. Jg, SSJČ též snět f. říd., poněk. zast. a bás., SSJ nář., Kl sneto — Od psl. *snětъ.

snětev  f. jen nář.; Jg, SSJČ nář. — Od snět, -ev podle větev.

snetev  f. jen nář.; Jg netev — Patrně depalatalizací ze snětev, viz tam.

suk  stč., Jg, SSJČ říd., Bš — Podle Mch nejprve psl. *sǫkъ ‚pahýl po větvi‘, pak též ‚suchá větev‘ a odtud přeneseno i na větev zelenou.

větel  f. jen nář. — Od větev podle smetel, viz tam. Nelze vyloučit ani změnu u̯ > l.

větev  f. stč., Jg, SSJČ, SSJ starší — Nejasné, souvisí snad s psl. *věja ‚ratolest‘. Podle Holuba-Kopečného z psl. *větvь, -e- je vkladné.

větle  f. jen nář. — Od větel analog. podle nepřímých pádů.

větva  jen nář.; stč., SSJ vetva, Bš vetva Zlínsko — Od větev přechodem k skloň. typu žena.

5    haluz Ju 4, 6, Ru 5 — sňeť Po 1, Ru 4 — suk Ru 1–3 — kmen Ju 3, 5 — mláz Ru 2 — gráňa, grána Ju 1 — gráň f. Ju 2

6    AJK 3:1, 30:2, SSA 3.91, OLA 357 (větev jehličnanu), 358 (větev listnáče), ALE 43; 44 (větev jehličnanu)

7                 S dotazníkovou položkou větev souvisí položka větvička. Jako názvy pro malou větev slouží deminutiva tvořená od slovních základů, jejichž územní rozšíření (kromě malých výjimek) odpovídá situaci na mapě II-76 větev, příponami: -ka (snítka ve střed. části svč. nář., snetývka na Mladoboleslavsku, větývka především v jč. městech, větévka na Vsetínsku, větávka na Strakonicku a Prachaticku, halouzka na Moravě a ve Slezsku), -ička (větvička v převážné části jč. nář. a v dol. Povltaví, jetvička na Klatovsku, Příbramsku a záp. od Prahy, větlička

v podorlickém úseku, dále na již. Benešovsku, již. Táborsku a sv. Jindřichohradecku, smetvička na širším Mladoboleslavsku, smetlička vých.
od Roudnice n. L., metlička na širším Ledečsku, kotvička na Chodsku), -ek (souček v zč. nář., kmínek v Posázaví a v doudl. úseku), -ík
(kloník jz. od Vysokého Mýta) a -íček (kloníček na vých. Vysokomýtsku). Výzkum nezachytil předpokládaný výraz klomínek (ke klomen na
sever od Nového Města na Moravě).

Atlasy: AJK 42:2

Km