ČJA 2
73 šiška (1311)
1 M šiška (šíška 463) — šáška 130
šácha
šách
šúta (též 445, šútál 315)
krutka (krúta 435, krútalka 44)
krákorka
borka (též 410, borek 520)
baroše (beruše 645)
baroška 653
barocha 663, 664, 666
koza 519, 520, 604
S béra 206
N kouzál 306
2 Na mapě jsou postiženy nář. rozdíly v pojmenováních pro šišku, tj. plodní útvar některých jehličnatých stromů. Vedle lexikálních rozdílů byly zachyceny ještě diference slovotvorné (např. baruše × baruška), morfologické (baruše × barucha), k nimž řadíme i rozdíly v rodě (šácha × šách), ojediněle i rozdíly hláskoslovné (šiška × šáška).
Na většině území se užívá jednoho názvu pro všechny druhy šišek, výjimečně se názvy specifikují podle druhu. Ty označujeme malou značkou.
3 Název šiška, shodný se spis. jazykem, se vyskytuje na celém území Čech a Moravy. Výjimku tvoří zč. okraj, kde se dokládá často nedubletně výraz šůta, a jz. Morava s nedubletním pojmenováním borka. V nejzá
padnějším cípu Čech bylo vedle výrazu šůta zaznamenáno i pojmenování krákorka, jehož se
však užívá jen pro
označení šišky borové. V Pootaví, na Prachaticku a ojediněle na Rakovnicku se borová šiška označuje slovem
krutka.
Z již. části centrálního úseku střm. nářečí je doložen název barucha nebo baruše. Ve vých. části svč. dialektů bylo zjištěno označení šách, na již. Královéhradecku ve variantě ženského rodu šácha. Sporadický výraz koza byl zapsán na Jemnicku.
Situace ve městech se shoduje s venkovským okolím.
4 barucha jen nář., ALJ barócha — Od baruše, viz tam. Změnou morfologické charakteristiky.
baruše jen nář., ALJ baroša — Desufixací z baruška, viz tam.
baruška jen nář., Bš ‚jedlová šiška‘ Letovice, ALJ baróška ‚borová šiška‘ — Přenesením z nář. baruška ‚jehněda‘, to souvisí s nář. baroš ‚beran‘ (podle podobnosti s beraní kůží). Srov. II-219 kočičky.
béra jen nář., Kt ‚šiška jedlových stromů‘ — Nejasné, snad přenesením přejatého něm. Beere ‚plod‘.
borka jen nář., Kt též borek, SSJČ nář., vše ‚borová šiška‘ — Od bor ‚borový les‘, nář. ‚borovice‘.
koza v sled. významu jen nář. — Přenesením snad podle tvaru kozích struků nebo kozích lalůčků na bradě.
krákorka jen nář., Kt ‚borová šiška‘, SSJČ nář. ‚malá šiška‘ — Nejasné.
krutka jen nář., Jg krůtky i krutky, též krůta ‚borová i jedlová šiška‘, SSJČ krutka dem., kruta, obě nář. — Dem. od kruta, ,šiška‘, přenesením (stč. pokruta ‚pečivo z tuhého těsta‘, souvisí s krutý ‚tuhý‘).
šách Jg, SSJČ říd., zast. a nář. (též ‚jehněda‘ říd.) — Změnou rodu z šácha, viz tam.
šácha Kt, SSJČ zast. a nář., ALJ Jilemnice (SSJČ též ‚jehněda‘ říd.) — Zhruběle k šáška, a to odsunutím domněle dem. sufixu -ka, viz šiška.
šáška nář. — Hlásková obměna slova šiška.
šiška Jg, SSJ, SSJČ, pol. szyszka, hluž. — Psl. *šišьka (pův. *šьka se prodloužilo o reduplikační slabiku ši).
šůta jen nář., Jg ‚smrková šiška‘, SSJČ též šuta nář., ALJ šuta ‚smrková šiška‘ Velké Karlovice — Adaptací něm. Schote ‚lusk, šešule‘.
5 šiška Ju 1–6, Ru 2, 3, 5 — šách, šácha Po 1
6 SSA 3.101, OLA 385, ALE 49
Mj
