ČJA 2
7/229.2 pecka (1173)
1 M pecka (též 833, 834, 84)
kostka (koska 701, kvóska 755)
2 Sledovala se nářeční pojmenování pro pecku, tj. tvrdý obal se semenem některých dužnatých plodů. V získaném nářečním materiálu se projevila lexikální dichotomie.
3 Pro celé Čechy a záp. polovinu Moravy (po řeku Svitavu) je příznačný nedubletní výraz pecka, ten je shodný se spisovným jazykem a důsledně pronikl do měst v oblasti výrazu kostka, rozšířeného na ostatním území.
4 kostka Jg, SSJČ obl. (SSJ
kocka ‚těleso podobné kostce‘, pol. i hluž.
‚kost‘ nebo ‚krychle‘) — Dem. od kost (psl. *kostь) s pův. vý-
znamem ‚malá kost‘ i ‚pecka‘.
pecka stč., Jg, SSJČ, hluž. též packa — Z psl. *peťьka patrně ‚vajíč-
ko‘, přenesením pojmenování.
5 pecka Ju 1–5, Ru 2–4 — p’ecka Po 1 — kostka Ju 7, Ru 5 — koska Ju 6, Ru 8
6 AJŚ 237, AJPP 316, SSA 5.13 (Obstkerne)
Vj
1 35/229.1 datel
izoglosa datel × datlík (svč.)
2 7/229.2 pecka
izoglosa pecka × kostka (vých.)
3 99/229.3 květina
izoglosa kytka × kvítko (vých.)
4 181/229.4 chudý
izoglosa chudý × chudobný (vých.)
5 129/229.5 ráztoka
areál výrazu ráztoka (vých.)