66 ještěrka (1429)

1    M         ješťerka (ješčurka 802, ješčera 637) — ješčérka — (j)išťerka ((j)iščírka 719, jiščera 679, jiščer m. 625) — (j)íšťerka ((j)íščera 638, 729) — hiščerka 632, 633 (híšťerka 307, hiščera 634, haščúrka 733) — jaščerka (též 734, 750, jaščrka 824) — jaščérka (též 736) — jaščírka — jaščurka (též 750, jaščurek 801) — joščerka 827, 828 (joščirka 829)

ješčeřica 509 — jaščeřica 745, 755

haďí panenka

haďí aňička 406 (hadová a. 406, paňí ančička 324, ančička s kameňí 441)

S          ščírka 730, ščúrka 737 (obě nedubl.)

2                 Zjišťovala se nář. pojmenování pro ještěrku, tj. drobného evropského ještěra (Lacerta agilis).

Materiál přinesl kromě nepříliš výrazných diferencí lexikálních a slovotvorných (ještěrka × ještěřice) především bohaté obměny hláskoslovné u pojmenování ještěrka – ty jsou soustředěny převážně na Moravě a ve Slezsku (např. ještěrka × ješťérka × jištěrka × ištěrka × jaštěrka × joštěrka).

Rozdíl šť – šč má zde menší rozsah, než jak ho zachycuje mapa PRO E1, podoby se -šť- jsou doloženy z Jemnicka a ze sz. části centr. podskupiny střm. nář.

3                 Téměř na celém sledovaném území je běžné pojmenování ještěrka. Pouze na sv. okraji svč. nář. a na Novopacku bylo zaznamenáno sousloví hadí panenka, dále se dokládají ojedinělé názvy paní ančička a ančička z kamení z již. Klatovska a hadí anička ze Sedlčanska.

Mezi obměnami slova ještěrka nacházíme jedinou mapovanou slovotvornou variantu, a to ještěřice (zachycena ojediněle na Novoměstsku a Benešovsku), na jv. od Uherského Brodu v podobě jaštěřice.

Rozmanitější jsou varianty hláskoslovné. Nejrozšířenější je výraz (j)ištěrka zabírající větší část střm. nář. (s variantou hištěrka na Boskovicku) a územně na něj navazující (j)íštěrka (v pruhu mezi Kyjovem a Vsetínem a odděleně sv. od Mikulova; dokládá se též z celého chodského úseku a ze záp. Klatovska). Podoba se zdlouženou kmenovou samohláskou ješťérka se vyskytuje porůznu a řídce téměř na celém území Moravy, souvislou oblast vytváří na vých. Valašsku (zde v podobě jašťérka). Formy s nepřehlasovaným ja- zabírají téměř celé Slezsko a vých. úsek Valašska. Pro sv. polovinu Slezska je typická forma jašťurka, k níž se při horním toku Ostravice přimyká malý úsek pojmenování joštěrka a ve střed. úseku Slezska jaštěrka.

Ve městech už všude převládá spis. podoba ještěrka.