ČJA 2
65 ropucha (1428)
1 M ropucha (ropuka 225, repucha 210, 455) — rapucha (též 203, 206, 506, 05, 12, rapuchňa 713, rapuchňačka 728)
rapňačka 726, 743
chrastavá žaba (ch. žába 119, 130,
chrastavá žaba 644, 706, křastavá žába 135, 137, křašťavá žaba 644,
chrastavá ropucha 676)
chrastau̯ka 119, 130 (křastau̯ka 135)
chrastaňa
chrastavica (chrastavec 676)
chrastula 678, 802, 816, 824
chrastoň 651, 666 (chrastón 646, 650, chrastok 818, chrast 801)
chrastál 702, 703 (chrastač 814)
prašivo žaba
prašifka 833
trudovatá žaba 506–509
rolná žába
rolna 332, 337 — rocna 320, 337
rolňice 322, 420
zemská žába (zemňí žába 321, 429)
strnčná žaba 622, 635 (srnčná žaba 618, strmičná žaba 637)
gruta 501, 502, 652 (grúta 501, žgruta 653) — krúta 161, 162
hospodyňka 723, 816 (hospodyňe 815, hospodyň 739)
gazďena 750
S škuran 238, grumplica i krumplica 502, dubová žaba 736, mňechatá žaba 514
2 Výzkum sledoval nář. pojmenování pro ropuchu obecnou, velkou žábu s bradavčitou pokožkou (Bufo bufo). Kromě rozdílů lexikálních vykazuje materiál též diference slovotvorné (např. rolna × rolnice, chrastavka × chrastaňa × chrastula × chrastoň × chrastál) a hláskoslovné (ropucha × rapucha, gruta × krůta). Výrazný je též protiklad pojmenování jednoslovných a dvouslovných, především názvu ropucha a různými adjektivy specifikovaného substantiva žába (např. chrastavá, rolná, zemská ž.). K němu se řadí protiklad dvouslovných a univerbizovaných označení (např. chrastavá žába × chrastavka, rolná ž. × rolnice).
V názvech pro ropuchu se odráží její nevábný vzhled (pokožka pokrytá bradavicemi – prašivá žába, trudovatá ž., chrastavá ž., krumplica; zavalité tělo – měchatá ž.), prostředí, v němž žije (rolná ž., strnčná ž., zemská ž.), a zřejmě i některé pověry s ní spojené (hospodyňka).
Na mapě nelze vymezit oblast starého mor. krácení žába/žaba, rozsah této změny viz V-134a.
3 Název ropucha je typický téměř pro celé sledované území; v jzč. nář., na Mladoboleslavsku a na již. a jv. Moravě má podobu rapucha.
Sousloví chrastavá žába zabírá Slezsko a sev. okraj střm. nář. s přesahem až na Kladsko. Ze slovotvorných obměn tohoto pojmenování se varianty chrastaňa a chrastál vyskytují na sev. Valašsku, chrastavica v oblasti mezi Prostějovem a Kyjovem, chrastavka na nejvých. okraji svč. nář. a chrastoň na Litovelsku. Podoba chrastula se vyskytuje rozptýleně v areálu výrazu chrastavá žába.
Ostatní lexémy jsou dochovány v malých oblastech: rolná žába (a univerbizované výrazy rolna a rolnice) na sv. Klatovsku a na Sušicku, zemská žába rozptýleně především na rozhraní střč. a jzč. nář., trudovatá žába na sv. Novoměstsku, strnčná žába zejména na Tišnovsku, prašivá žába a prašivka především na Těšínsku, gruta a krůta na širším Svitavsku a hospodyňka (a gazděna) na sev. Valašsku a Frýdecku.
Ve městech převažuje výraz ropucha, shodný se spis. jazykem.
4 dubová žába jako sousloví jen nář.; Kt mor. — Subst. žába (psl. *žaba) specifikováno adj. dubový podle podobnosti s dubovou kůrou.
gazděna jen nář. — Přenesením pojmenování (ve vm. nář. gazděna ‚hospodyně‘).
grumplice, krumplice jen nář. — Od něm. adj. krump(e)lig ‚zmačkaný, pomuchlaný‘.
gruta jen nář. — Přejato z něm. (Kröte).
hospodyňka v sled. významu jen nář. — Přenesením dem. od hospodyně.
chrastál jen nář.; Kt chrastal mor. — Resufixací od adj. chrastavý, viz chrastavá žába.
chrastaňa jen nář.; Kt mor., Bš — Univerbizací ze sousloví chrastavá žába, viz tam.
chrastavá žába Jg mor., SSJČ zast. a nář., Kl — Subst. žába specifikováno adj. chrastavý ‚strupatý, prašivý‘, to už stč., od chrásta, psl. *korsta ‚strup, prašivina‘.
chrastavice jen nář. — Univerbizací ze sousloví chrastavá žába, viz tam.
chrastavka v sled. významu jen nář.; Kt mor. a slov., Kl mor. — Univerbizací ze sousloví chrastavá žába, viz tam.
chrastoň jen nář.; Kt — Resufixací od adj. chrastavý, viz chrastavá žába.
chrastula jen nář. — Univerbizací ze sousloví chrastavá žába, viz tam.
krůta v sled. významu jen nář. — Z něm. Kröte. (Shoda s názvem pro slepici krocana je náhodná.)
měchatá žába jako sousloví jen nář.; Bš — Subst. žába specifikováno adj. měchatý ‚tlustý, břichatý; nafouklý jako měch‘.
prašivá žába jako sousloví jen nář.; Kt — Subst. žába specifikováno adj. prašivý ‚stižený prašivinou‘.
prašivka v sled. významu jen nář. — Univerbizací ze sousloví prašivá žába, viz tam.
rapňačka jen nář.; Kt rapnatá ž. Zlínsko, Bš rapnatá, rachnatá, rapavá žába val. — Od nář. adj. rapnatý ‚strupatý, prašivý‘.
rapucha jen nář.; Kt rapuchnatá žába Kopan., Kl rapuchnačka, rapuchňačka — Viz ropucha.
rocna jen nář. — Zřejmě přenesením zč. názvu pro krysu (srov. II-29 potkan, krysa), snad v důsledku zvukové podobnosti slov rolna a rocna.
rolna jen nář. — Univerbizací ze sousloví rolná žába, viz tam.
rolná žába jako sousloví jen nář. — Subst. žába specifikováno adj. rolný ‚polní‘.
rolnice v sled. významu jen nář. — Univerbizací ze sousloví rolná žába, viz tam.
ropucha Jg, SSJČ, SSJ, pol. — Podle Mch přejato z pol.; psl. snad *korpucha, to od *korpavъ ‚drsný‘. Metatezí likvid pak ro- i ra-; podle V. Vážného (NŘ 41, 1958, s. 276–277) jsou hláskové obměny ra-, re- projevem expresivity. Podle Holuba-Kopečného ropucha od *ropa ‚vřed, hnis‘.
strnčná žába jen nář.; Bš záp. Mor. — Subst. žába specifikováno nář. adj. strnčný, to od strniště (od psl. *stьrno ‚stéblo bez klasu‘).
škuran jen nář. — Snad od *skora, skara ‚nevydělaná kůže; kůra‘.
trudovatá žába jako sousloví jen nář.; Kt též trudka — Subst. žába specifikováno adj. trudovatý ‚postižený trudovinou‘, tj. ‚žába vypadající jako trudovatá‘.
zemská žába stč. žába zemská, Jg, SSJČ zast. — Subst. žába specifikováno adj. zemský, tj. ‚žába žijící na zemi, ne ve vodě‘ (stč. zemský též ‚drsný, hrubý‘).
5 ropucha Ju 3 — ropuka Ju 4 — rapucha Ju 3 — rapavá i raplavá žába Ju 2 — chrastavá žába Ju 4 — chrastau̯ka Po 1 — krastača Ju 1, 3 — prašivá žába i prašifka Ru 2 — zemská žába Ju 5 — žengruta Ru 3 — gubavá žába Ju 2 — broska Ru 5
6 AJŚ 588, AJK 106, SSA 3.34, OLA 86, ALE 134
Km
