63 červ (v ovoci) (1385) —

1    M         červ (červa f. 719) — čerev 107, 122, 130 — čever (čevr 111, 10, též čévr 727, 66)

červík (červíček 319)

červák 120, 146

chrobák (hrobak 801)

brouk

matis 609, 613

S          šťór 644, červovrt 116

N          hus’inka 818, dráťák 107, štofka 422

2                 Výzkum sledoval nář. pojmenování pro červa v ovoci, tj. drobného živočicha protáhlého měkkého těla. Výrazy označující červy jiného druhu mapa nezachycuje.

Nářeční diferenciace sledovaného pojmenování se projevuje především v rozdílech lexikálních a hláskoslovných (červ × čerev × čever). Byly zaznamenány též rozdíly slovotvorné (červ × červík × červák). Znělá koncová výslovnost ve slově červ je doložena na podstatně menším území, než odpovídá izoglose PRO B2.

Výrazy červ, chrobák a brouk se v nářečích vyskytují i v jiných významech, srov. II-43 brouci, II-45 chrobák, II-62 dešťovka.

3                 Základní lexikální protiklad představuje většinový výraz červ proti regionalismu chrobák, který vytváří výrazný areál zahrnující Slezsko a Valašsko s přilehlým Holešovskem. Další lexémy brouk a matys se objevují jen sporadicky: brouk v podorlickém úseku a na Hlinecku a matys na Znojemsku.

Pojmenování červ se hláskoslovně obměňuje při okrajích svč. nářečí, odkud je hojně dokládáno v podobě čever, ojediněle též čerev. Slovotvorná varianta červík se vyskytuje většinou dubletně v zč. nářečích a ve stř. části vm. nářečí (místy i jako pojmenování jediné). Další slovotvorná obměna červák je zřejmě novější a objevuje se zcela sporadicky v svč. nářečích.

V městské mluvě převládá pojmenování červ, shodné se spisovným jazykem.