ČJA 2

63 červ (v ovoci) (1385) —

1    M         červ (červa f. 719) — čerev 107, 122, 130 — čever (čevr 111, 10, též čévr 727, 66)

červík (červíček 319)

červák 120, 146

chrobák (hrobak 801)

brouk

matis 609, 613

S          šťór 644, červovrt 116

N          hus’inka 818, dráťák 107, štofka 422

2                 Výzkum sledoval nář. pojmenování pro červa v ovoci, tj. drobného živočicha protáhlého měkkého těla. Výrazy označující červy jiného druhu mapa nezachycuje.

Nářeční diferenciace sledovaného pojmenování se projevuje především v rozdílech lexikálních a hláskoslovných (červ × čerev × čever). Byly zaznamenány též rozdíly slovotvorné (červ × červík × červák). Znělá koncová výslovnost ve slově červ je doložena na podstatně menším území, než odpovídá izoglose PRO B2.

Výrazy červ, chrobákbrouk se v nářečích vyskytují i v jiných významech, srov. II-43 brouci, II-45 chrobák, II-62 dešťovka.

3                 Základní lexikální protiklad představuje většinový výraz červ proti regionalismu chrobák, který vytváří výrazný areál zahrnující Slezsko a Valašsko s přilehlým Holešovskem. Další lexémy broukmatys se objevují jen sporadicky: brouk v podorlickém úseku a na Hlinecku a matys na Znojemsku.

Pojmenování červ se hláskoslovně obměňuje při okrajích svč. nářečí, odkud je hojně dokládáno v podobě čever, ojediněle též čerev. Slovotvorná varianta červík se vyskytuje většinou dubletně v zč. nářečích a ve stř. části vm. nářečí (místy i jako pojmenování jediné). Další slovotvorná obměna červák je zřejmě novější a objevuje se zcela sporadicky v svč. nářečích.

V městské mluvě převládá pojmenování červ, shodné se spisovným jazykem.


4    brouk  v sled. významu jen nář. (stč. brúk, SSJČ, hluž. bruk, vše ‚jakýkoli brouk‘) — Rozšířením významu.

čerev  jen nář. — Z gen. červa utvořen nom. čerev, eventuálně přesmykem z čever vlivem sousedního červ, viz tam.

červ  stč. črv, Jg též črv, SSJČ, SSJ, pol. czerw, hluž. čerw — Z psl.


*čьrvь, stč. č3v > nč. červ, protože po č následovalo r a souhláska.

červák  jen nář. — Sufixací z červ, viz tam.

červík  v sled. významu jen nář.; stč. črvek, Jg červik, červek, SSJČ, SSJ, pol. czerwik, hluž. čerwik; u všech dem. — Formální deminutivum od červ, viz tam.

červovrt  jen nář. — Kompozitum z červ a deverbativa vrt, snad též analogie podle červotoč.

čever  jen nář.; Kt též čevr Podkrkonoší — Přesmykem gen. červačevra a podle toho nom. čever, viz červ.

chrobák  v sled. významu jen nář.; SSJČ obl. mor. ‚brouk vůbec, červ‘, pol. robak (Jg slc. ‚brouk‘, SSJ ‚hmyz s tvrdými

křídly‘) — Specifikací pojmenování v návaznosti na pol.

matys  jen nář. — Nejasné, snad souvisí s něm. Made ‚červ v ovoci‘.

šťour  jen nář.; Bš ščór (SSJČ štír, nář. též ščór, ščúr, ščur ‚starší lid. označení drobnějších, zpravidla velmi hbitých živočichů vůbec‘) — Specifikací pojmenování, viz též II-29 potkan, krysa, II-58 škvor, II-62 dešťovka.

5    červ Ju 1–6, Ru 2, 4, 5 — čerw Po 1 — červík Ju 5, Ru 2, 3 — červák Ru 4

6    —

Pv