63 červ (v ovoci) (1385)

1Mčerv (červa f. 719) — čerev 107, 122, 130 — čever (čevr 111, 10, též čévr 727, 66)

červík (červíček 319)

červák 120, 146

chrobák (hrobak 801)

brouk

matis 609, 613

Sšťór 644, červovrt 116

Nhus’inka 818, dráťák 107, štofka 422

2                 Výzkum sledoval nář. pojmenování pro červa v ovoci, tj. drobného živočicha protáhlého měkkého těla. Výrazy označující červy jiného druhu mapa nezachycuje.

Nářeční diferenciace sledovaného pojmenování se projevuje především v rozdílech lexikálních a hláskoslovných (červ × čerev × čever). Byly zaznamenány též rozdíly slovotvorné (červ × červík × červák). Znělá koncová výslovnost ve slově červ je doložena na podstatně menším území, než odpovídá izoglose PRO B2.

Výrazy červ, chrobák a brouk se v nářečích vyskytují i v jiných významech, srov. II-43 brouci, II-45 chrobák, II-62 dešťovka.

3                 Základní lexikální protiklad představuje většinový výraz červ proti regionalismu chrobák, který vytváří výrazný areál zahrnující Slezsko a Valašsko s přilehlým Holešovskem. Další lexémy brouk a matys se objevují jen sporadicky: brouk v podorlickém úseku a na Hlinecku a matys na Znojemsku.

Pojmenování červ se hláskoslovně obměňuje při okrajích svč. nářečí, odkud je hojně dokládáno v podobě čever, ojediněle též čerev. Slovotvorná varianta červík se vyskytuje většinou dubletně v zč. nářečích a ve stř. části vm. nářečí (místy i jako pojmenování jediné). Další slovotvorná obměna červák je zřejmě novější a objevuje se zcela sporadicky v svč. nářečích.

V městské mluvě převládá pojmenování červ, shodné se spisovným jazykem.