ČJA 2
61 slimák (1422) —
(hlemýžď 1421)
1 M slimák (sle-; slí- 113, 126, 138, 141, 143–145, 150–152, 203, 217, šlimák 119, 144, 835, 836, ślimok 818, 830–834, s’limak 819, slymák 701, 738, 805, ślymak 801, šimák 628, slimták 633)
plž (pliž 437)
plžák 230, 451 (plzák 0l, 31)
hlemýžď (hlemejž 109, hlemíž 221) — chlemýžď
hlemejžd
chlemák 161, 162
šnek (čnek 137, 418, 440, 462, 650) — šňek (čňek 106)
ležák
hubař
slizák 203, 435, 445
S plazák 634 nedubl.
N chlíšťe n., chlíšť 160, plžík 238, 334, 401, 402, slimejš 31, slinták 135, sliňák 238
2 Mapa zachycuje územní rozšíření nářečních názvů slimáka, tj. suchozemského měkkýše bez ulity (rod Limax). Při výzkumu se ojediněle projevila snaha odlišit pojmenováním různé druhy slimáků (např. podle velikosti, barvy nebo místa výskytu). Většinou jsou však tyto druhy pojmenovány souhrnným názvem; v některých oblastech se dokonce vyskytuje jeden název pro slimáka i pro hlemýždě (s ulitou, viz odd. 7).
Z konečného zpracování byly vyloučeny názvy specifikované (plžík a chlíšť, chlíště ‚malý slimák na salátě‘) stejně jako pojmenování expresivní (slinták, slimejš, sliňák).
Vedle rozdílů lexikálních přinesl materiál nevýraznou diferenci slovotvornou (plž × plžák), rozdíly morfologické (hlemýžď × hlemýžd) a hláskoslovné, např. šnek × šněk, hlemýžď × chlemýžď).
3 Základní dichotomii tvoří lexémy plž a slimák.
Výraz plž zabírá záp. polovinu Čech, jinde je zcela ojedinělý, např. sev. od Břeclavi.
Na většině ostatního území se vyskytuje pojmenování slimák, v české části zpravidla dubletní s jinými pojmenováními, na Moravě a ve Slezsku jako nedubletní. Jeho souvislý výskyt je přerušen pouze pásem přejatého výrazu šnek, táhnoucím se od Znojma přes Mor. Krumlov k Jihlavě a dále do Čech až k Táboru. Jako dubletní byl zachycen také na svč. a jč. okraji.
Celkový obraz nářečního rozrůznění doplňují menší areály pojmenování hlemýžď (v sev. Čechách, na sv. Novoměstsku a Zábřežsku; v obou moravských oblastech též v podobě chlemýžď, na sč. okraji též v podobě hlemýžd), dále hubař (rozptýleně v sv. Čechách a na Jindřichohradecku), slizák (na Prachaticku) a ležák (v úseku doudlebském a ojediněle též na Táborsku).
Ve městech byl všude zaznamenán výraz slimák, který v oblasti pojmenování plž funguje jako dubletní.
4 hlemýžď v sled. významu jen nář. (stč. též hlemýžďž, hlemýšč ‚plž toho jména‘, též ‚želva‘, Jg též hlemejžď, hermežd ‚hlemýžď‘, SSJČ ‚suchozemský měkkýš s ulitou‘) — Slovo pouze české. Podle Mch snad pův. tvar *glěmyščь (základu příbuzné je lit. glẽmis ‚sliz‘).
hlemýžd jen nář. — Příklonem k o-kmenům z hlemýžď, viz tam.
hubař jen nář. — Od houba.
chlemák jen nář. (Kt ‚dešťovka‘ u Litomyšle) — Kontaminací slov chlemejžď a slimák.
chlemýžď jen nář. — Viz hlemýžď. Stč. změna g > γ > h se v oblasti výskytu slova prováděla pomaleji, mezistupeň γ- setrvával déle zejména v pozicích před -l a později se v některých slovech přiklonil k ch-. (Srov. též chlísta viz II-62 dešťovka.)
ležák v sled. významu jen nář.; Bš Brň. (Kt ‚plž‘ u Dřevěnic) — Od lézt, alternující -ž- podle plž, plžák.
plazák jen nář. — Deverbativum od plaziti se, psl. *polziti.
plž v sled. významu jen nář.; SSJ kniž. zast. pĺž (Jg též plíž ‚plž‘, SSJČ ‚měkkýš s vinutou ulitou‘, SSJ pĺž též ‚hlemýžd‘) — Psl. *pьlžь.
plžák jen nář. (SSJČ plzák ‚suchozemský plž bez ulity, rod Arion‘) — Kontaminací podob plž a slimák.
slimák stč., Jg, SSJČ, SSJ, pol. ślimak, hluž. slimak, slimk, slink, šlink, vše zast. (sloven., pol., hluž., u všech též ‚hlemýžď‘; stč. jen ‚hlemýžď‘) — Psl. *slimak.
slizák v sled. významu jen nář. — Od sliz, psl. *sljuzъ.
šnek stč. též snek význam neuveden, Jg (též ‚hlemýžď‘; SSJČ hlemýžď nebo jiný plž se spirálovitě vinutou ulitou‘, hluž. šnak ‚hlemýžď‘) — Přejato z něm. (Schnecke).
šněk jen nář. — Viz šnek.
5 slimák Ju 3, 4, 6 — plž Ju 5, Ru 2, 3 — šnek Po 1, Ju 2 — hubař Ju 1 — púž, spúž Ju 2
6 AJK 14:1, SSA 3.54, OLA 94, ALE 135
7 S dotazníkovou položkou slimák souvisí položka hlemýžď.
Naše nářečí mají pro hlemýždě, tj. pro suchozemského plže s ulitou (rod Helix), méně bohatý repertoár názvů než pro slimáka a v některých oblastech se pojmenování pro oba živočichy shodují. Tak je tomu u výrazu hlemýžď (hlemýžd, chlemýžď)
v Podkrkonoší, na Novoměstsku a Zábřežsku, u názvů plž v záp. Čechách a slimák na stř. a vých. Moravě a ve vých. Slezsku.
Zbývající část sledovaného území zabírá slovo šnek, které se také často uplatňuje jako pojmenování pro oba živočichy, a to na jz. Moravě s přesahem do Čech k Benešovu a k Táboru.
Z hláskových obměn výrazu šnek byly zachyceny varianty šněk (v Kladsku, na Vysokomýtsku a rozptýleně v již. Čechách), čnek (v záp. části svč. nář., na jih od Šumperka a na Boskovicku) a čněk (v podještědském úseku a na již. Zábřežsku).
Ve městech převažují pojmenování hlemýžď a šnek.
Atlasy: SSA 3.53, OLA 93, ALE 136
Km
