ČJA 2
60 klíště (1420)
1 M klíšťe n. (chlíšťe 148)
klíšť m. (kly- 819, 830–836, 84, kle- 679, 803, 807, 808, 817, 820, 836, 83)
klíšťák (kleščak 813, klišček 817)
klešťice f. 455–457
piják
připínák, připíňák (připinák, připiňák) — připjeňák (připeňák 134, 136, 161, 59)
kleňhák (kliňhák 644, 645)
klipák
zažírák
lesňí veš (lesna v. 802)
srňí veš (srnčí v. 128)
horská veš 751
S klop i kłop 737 nedubl., račok 801 nedubl., holcpók 650
N strnoška 443, střeček 726
2 Sledovaly se nářeční diference v pojmenování klíštěte, cizopasného členovce sajícího krev obratlovců (rod Ixodes). Materiál přinesl především výrazné rozdíly lexikální, kromě nich se objevily i diference slovotvorné (klíšť × klíšťák), rodové (klíště n. × klíšť m. × klešťice) a hláskoslovné (připínák × připjeňák).
Pojmenování jsou různě motivována: např. tím, že jde o živočicha, který pije krev (piják), je na těle „připnut“ (připínák) nebo zakousnut, zažrán do kůže (zažírák) a drží se pevně jako stiskem kleští (klíště). Objevila se i pojmenování přenesená z jiných živočišných druhů na základě podobnosti (veš, račok).
3 Na mapě vystupují především dvě základní oblasti výrazů klíště (s jeho obměnami) a piják, k nimž se připojuje dialektismus připínák a několik menších areálů dalších pojmenování.
Lexém klíště zabírá značnou část Čech až po linii Nová Paka – Kolín – Jindřichův Hradec. Slovotvorná varianta klíšťák tvoří kompaktní areál rozkládající se v lounském úseku, na Rakovnicku a jižně od Prahy; druhou, menší oblast tohoto výrazu nacházíme na Mladoboleslavsku. Ojediněle se slovo klíšťák objevuje i v záp. Slezsku, kde vzniklo kontaminací výrazů klíště a piják. Archaická podoba klíšť se vyskytuje na Benešovsku, výrazný areál vytváří ve Slezsku. Z doudlebského okrajového úseku se dokládá výraz kleštice.
Území Moravy kromě Zábřežska s výrazným přesahem do Čech až ke Kolínu a na Ledečsko charakterizuje výraz piják.
Pro vých. Čechy je typické pojmenování připínák prolínající se v celém areálu s hláskovou obměnou připíňák. Na širším Náchodsku byla zaznamenána podoba připěňák.
Menší areály pak vytvářejí názvy klipák (v dol. Posázaví), zažírák (v Kladsku), kleňhák (na širším Zábřežsku) a pojmenování veš, dále specifikovaná přívlastkem lesní (zvl. na zč. okraji), srní (na sv. okraji Valašska) a horská (izolovaně na Vsetínsku).
Situace ve městech se namnoze shoduje s venkovským okolím. Vlivem spisovného jazyka však proniká název klíště.
4 holcpók jen nář. — Přejato z něm. (Holzbock).
horská veš jako sousloví jen nář. — Subst. veš v přeneseném významu specifikováno adjektivem horský.
kleňhák jen nář.; Bš hliňhák sev. Mor. (Kt ‚škvor obecný‘ Šumpersko) — Nejasné, snad expresivní obměna pojmenování klíšťák.
kleštice jen nář. — Expresivní obměna pojmenování klíště, viz tam, nebo odvozeno od podoby klešťák (u Jg, viz klíšťák).
klipák jen nář. — Od klípě, pův. ‚slabé mládě‘ (to snad ke klípat ‚těžce hýbat‘); slovu se přestalo rozumět a dával se mu význam slov podobně znějících, např. ‚klíště‘, ‚chřípě‘ apod. (Viz F. Daneš. NŘ 33, 1949, s. 104–107). Sufix -ák podle sousedních pojmenování klíšťák a piják.
klíšť Jg též kléšť zast., SSJČ, SSJ kliešť, pol. klezcz, hluž. klěšć — Psl. *klěščь, to od *klěskati ‚svírat‘.
klíšťák Jg též klešťák, SSJČ (Jg klešťák a hluž. klešćak ‚škvor‘) — Derivací od klíšť, viz tam.
klíště Jg, SSJČ — Nč. rodová obměna pojmenování klíšť, viz tam.
klop jen nář. — Přejato ze srbocharvátštiny.
lesní veš jako sousloví jen nář. — Viz horská veš. Specifikováno adjektivem lesní.
piják v sled. významu jen nář.; SSJČ i SSJ nář. — Od pít.
připěňák jen nář. — Viz připínák.
připínák, připíňák v sled. významu jen nář.; Jg připinák, SSJČ připínák nář. — Od připínat (stč. připieti sě ‚zakousnout se‘, ,přisát se‘).
račok jen nář. — Dem. od rak, přenesením významu.
srní veš jako sousloví jen nář. — Viz horská veš. Specifikováno adjektivem srní.
zažírák jen nář. — Od zažírat se.
5 klíšťák Ju 4 — klišťák Ru 2, 3 — piják Ju 6, Ru 5 — připinák Po 1 — připiňák Ju 2 — připiňak Po 1 — připeňák Ju 1 — klipák Ju 3, Ru 1
6 —
Km