hambáł 752 (hambáłek 727, hangál 626)

pancyř (panceř 828)

třáp (třapáč 457, třampouch 433, třampulec 445)

střapec (střaplec 648)

křást 116, 129 (křásť 118)

trs

spleták 311, 313, 327 (spletenec 313, 316)

vrkoč (vrkúč 130)

varcheť 802, 810, 818

krdel 682, 748, 812

šipl 613 (šipal 615)

pytel 802, 803

S          cep 747, drn 113, kopec 424, kotóč 644, krumpáč 333, kšyca 803 (ščica 705), paušl 447, rampóch 616, ra-
nec 233, rulik 158, rúženec 136, řencál 655

2                 Nářeční pojmenování pro chumáč ovoce, velké množství ovoce (nejčastěji třešní) ještě na větvi, jsou velmi četná. Některých z nich je možno užít převážně jen v kontextu s ovocem (např. rundalec, kyča, věník, skváč, pancíř, ratanec, hafel), jiná pojmenování mají širší význam a označují shluk čehokoli, něco dohromady spleteného, zpravidla visícího, mohou se tedy vztahovat též k jiným předmětům než k ovoci, např. chumáč vlny, chundel vlasů, chumel psů, chuchvalec hadrů apod. Zejména u těchto druhých jmenovaných výrazů je běžná jejich specifikace genitivem vysvětlovacím, srov. níže.

Četné rozdíly lexikální jsou provázeny rozdíly slovotvornými (např. rundel × rundelec, chumáč × chumel, třáp × střapec) a rozdíly hláskoslovnými (např. žvanec × švanec × švonec, rundalec × rundelec, čača × čaša). Řada výrazů, ze synchronního hlediska samostatných, pochází patrně ze společného základu (např. hrča, brča, drnčál, brňa; rumpál, rundál). Tato variabilita plyne jednak z etymologické neprůhlednosti některých základů, jednak z jisté expresivity, která provází sledovaný jev, totiž údiv a radost nad velkým množstvím ovoce.

Spisovný jazyk nemá pro sledovaný pojem termín. Výrazy střapec, chuchvalec, hrozen, chumáč jsou téměř synonymní a mají ještě další významy, slovo věník je hodnoceno SSJČ jako zastaralé; navíc by mělo být charakterizováno jako oblastní české.

Ze spojení odpovídajícímu spis. chumáč ovoce (třešní, švestek) zachycujeme na mapě jen výraz základní. Protože determinující výraz (zpravidla v genitivu) v závislosti na kontextu nebo situaci bývá v mluveném jazyce běžně elidován, na mapě ani v komentáři jej nesledujeme.

Výzkum položky byl v Čechách realizován jen na opěrné síti; tamější situace byla proto zpřesněna výsledky KLA. V ní máme doloženy ještě navíc některé výrazy, které jsme terénním výzkumem nezaznamenali; ty jsme na mapy nezakreslili. Jde např. o slova bumbolec, bombolec z již. Kroměřížska, crmbál od Kyjova, kvasla od Val. Meziříčí a od Holešova, věcheť ze záp. Litovelska a rukáv ze Šumperska.

3                 Pro nářeční označení sledovaného pojmu je charakteristické, že žádný z nich nemá výrazně převažující územní rozsah. Poněkud zvláštní postavení si podržuje jen slovo chumáč (shodné se spis. jazykem). Kromě toho, že se vyskytuje i nedubletně na záp. okraji Čech s přesahem až na Strakonicko a odděleně ještě na Českobudějovicku, je časté vedle jiných pojmenování téměř na celém zkoumaném území (mimo nářečí svč. a nářečí slezská).

Poněkud větší rozsah má výraz rundál/rundel a jeho slovotvorná varianta rundelec (svč. nářečí). Vlastní střed Čech (oblast mezi Roudnicí, Benešovem a Kolínem) charakterizuje slovo rožeň (v jeho jádru s malou enklávou s výrazem trs). Na tuto oblast na jihu navazuje pojmenování věník a na jihovýchodě Čech a záp. Moravě s výběžky až k Brnu a Znojmu výraz žvanec, jv. od Kolína žvachel. Ve vm. nářečích dominuje slovo guča a ve Slezsku kyča. Větší nebo menší, ne vždy ostře vymezené oblasti vytvářejí pak ještě tyto další výrazy: kotváč a skváč na Klatovsku, kvák na jz. Strakonicku, třáp na Prachaticku, chumel na Rakovnicku, vatrč na Novoměstsku, kranec, granec zvl. na jz. Moravě, hafel na Litovelsku a Lipnicku, čača (čaša) na jihu Slezska a sev. od Vsetína, pancíř zvl. na Frýdecku, kystka v přechod. nářečích česko-polských, habán sv. od Uh. Brodu. Střed Moravy je pestrý: vedle výrazu střapec jsou zde ještě pojmenování cimbál, chumáč a hojně obměňované výrazy hrča, brča, drča.

4    bakule  v sled. významu jen nář. — Přenesením na zákl. tvarové podobnosti (stč., Kt, SSJČ ob. u všech ‚kulovité těleso‘), srov. I-68 boule.

brča  jen nář. — Nejasné, snad hláskovou obměnou z hrča, viz tam.

brmbál  jen nář. (SSJ brmbolec ‚věc kulovitá, která na něčem visí‘) — Nejasné, patrně kontaminací brča a cimbál, viz tam.

brňa  jen nář. — Nejasné, patrně expr. obměna výrazu brča, viz tam.

cep  v sled. významu jen nář. — Přenesením.

cimbál  v sled. významu jen nář.; Bš cambál — Specifikací nář. cimbál ‚přívěsek, něco visícího‘, to z nář. cimbat ‚houpat se, viset‘. Srov. Bš cimbolek ‚rampouch‘, viz II-166 rampouch.

čača, čaša  jen nář.; Bš čačka ‚chumáček‘, čacky vinné ‚hrozny‘ — Nejasné, snad souvisí s čač, čačka (Jg ‚něco pěkného, cenného‘).

drn  v sled. významu jen nář.; Jg „jest ovoce jako drnu“ — Přenesením (SSJČ ‚hustý trávník‘).

drnčál  jen nář. — Expr. varianta od drča, nejasné.

granec  jen nář. — Přenesením, viz kranec.

guča  jen nář. (Kt ‚chumel‘, Slovácko, SSJČ nář. ‚boule, hromada‘, SSJ ,něco smotaného do koule, boule‘) — Podle Mch souvisí s psl. *kuča, kyka, kъka ‚kadeř, zvlněný chomáč vlasů‘; specifikací.

habán  v sled. významu jen nář. — Přenesením na základě představy něčeho velkého (Bš habáň ‚větvička s listím‘, SSJČ ob. ‚čahoun, dlouhán‘).

hafel  jen nář.; Bš hafok, hafolec ‚houf‘ — Z něm. dial. Hanfel, to z Handvoll ‚hrst‘.

hambál  jen nář. — Nejasné, patrně deformací z hafel, srov. nář. hamfol 667. Nelze vyloučit kontaminaci s nář. kompat, kompálat ‚koupat‘ ani souvislost se slovem hambalek ‚bidlo, hřada‘.

hrč  v sled. významu jen nář.; Jg ‚věník, chomáč něčeho‘ (Bš hrč, hrča ‚houf‘ — Přenesením (SSJČ ‚boule, nádor‘).

hrča  jen nář. (Jg též hrče ‚věník, chomáč‘, SSJČ nář. hrča, SSJ hŕč/hrčí u obou ‚boule‘) — Přenesením či specifikací, původ nejasný.

hrozen  v sled. významu jen nář. (stč. též hrozěn, Jg mor. ‚větvička, střapec‘, SSJČ, u obou ‚plodenství vinné révy‘, SSJČ též ‚kuželovitý soubor plodů‘) — Specifikací.

chuchvalec  v sled. významu jen nář. (Jg, SSJČ, SSJ ‚chumáč, něco dohromady spleteného‘) — Specifikací.

chumáč  v sled. významu jen nář. (stč., Jg, SSJČ, SSJ, u všech ‚něco dohromady shluknutého, spojeného‘) — Specifikací.

chumel  v sled. významu jen nář. (Jg, SSJČ, SSJ ‚chumáč, něco dohromady spleteného‘) — Specifikací.

chundel  v sled. významu jen nář. (Jg i chundál, SSJČ ‚chumáč, nejčastěji o vlasech‘) — Specifikací (slovo z nář. kud/o/liť sa ‚chumeliti se‘ a od kudla ‚chundel vlasů‘).

kopec  v sled. významu jen nář. — Přenesením (SSJČ ‚hromada, kupa‘).

kotouč  v sled. významu jen nář. (SSJČ ‚věc dokulata svinutá‘, SSJ ‘chumáč‘) — Specifikací.

kotrč  v sled. významu jen nář. (SSJČ nář. ‚chumáč, trs‘) — Specifikací.

kotváč  jen nář.; Kt kotvač „hromada srostlého ovoce“. — Od kotev (SSJČ nář. ‚větev‘).

kranec  v sled. významu jen nář.; Jg ‚větvička plná plodů‘ — Mch kranec i granec z něm. (Kranz ‚věnec‘).

krdel  jen nář. (Jg slc. i mor., SSJČ nář. ‚hejno, houf‘, Kt ‚hromada, kupa‘, SSJ kŕdel ‚velké množství ptáků, zvířat, expr. i lidí‘) — Přenesením nebo specifikací; slovo „karpatského“ původu.

krumpáč  v sled. významu jen nář. — Nejasné.

křást  jen nář. — Nejasné, snad souvisí s chrást ‚křoví, houština‘.

kštice  v sled. významu jen nář. — Přenesením (Jg mor. kšice ,kytka květin, chomáč vlasů‘, SSJČ ‚chomáč vlasů nad čelem‘).

kvák  v sled. významu jen nář. — Z kotváček vzniklo kváček, dále kvák, viz kotváč.

kyča  jen nář. — Přenesením (Jg kyčka dem. ke kyka nebo kyč ‚kytice‘, ,kytka‘, Bš ,třapec‘, pol. ‚uzel, svazek‘), srov. kytka.

kystka  jen nář.; Bš kýstka ‚kytička třešní svázaných za stopky‘ (Kt

‚kytka, svazek‘, SSJ ‚střapec‘, Jg kystka „kytka z hedvábí“) — Specifikací.

kytka  v sled. významu jen nář. (stč. dem. ke kyta ‚hrozen, svazek něčeho‘, Jg, SSJ ‚svazek něčeho‘, SSJČ ob. ‚kytice‘) — Přenesením, popř. specifikací.

pača  jen nář. — Nář. něco velkého, objemného; nejasné. Snad expr. obměna slova pačesy ‚vyčesané chumáče lnu‘ (podle guča, hrča ap.).

pancíř  v sled. významu jen nář.; Kt sloven. pancierik ‚větvička s chumáčem ovoce‘, Bš pancer ‚uražená větev s ovocem‘ — Nejasné. Snad lze spojit se slez. nář. výrazem palcyř ‚jakýsi mužský účes‘ Mch. To přejato ze střhn.

paušl  jen nář. — Nejasné, patrně z něm.

pytel  v sled. významu jen nář. — Přenesením, popř. specifikací (Jg, SSJČ ‚podlouhlý obal, velké množství něčeho‘).

rampouch  v sled. významu jen nář. — Přenesením (SSJČ ‚střechýl‘), viz II-166.

ranec  v sled. významu jen nář. (Jg, SSJČ ‚uzel, plachta naplněná věcmi‘, Kt ‚svazek‘) — Přenesením, popř. specifikací.

ratanec  jen nář. — Nejasné.

rožeň  v sled. významu jen nář. (Jg ‚něco jako roh‘, SSJČ obl. ‚hrozen vína‘, Kt „špatně místo hrozen“) — Specifikací, popř. přenesením.

rulík  v sled. významu jen nář. (Bš ,lelík‘, SSJČ ‚něco spleteného‘) — Specifikací, viz I-37 cop.

rumpál  v sled. významu jen nář. — Nejasné, snad expr. obměna slova rampouch, viz II-166 rampouch a II-5 bouchoř.

rundál, rundalec, rundel, rundelec  jen nář. — Podle Mch souvisí uvedená slova s chundel ‚chuchval‘. Nelze vyloučit souvislost s něm. rund ‚kulatý‘. Šlo by o stejnou motivaci, jako je bakula, guča.

růženec  v sled. významu jen nář. — Přenesením (SSJČ ‚modlitební pomůcka z kuliček‘).

řincál  jen nář. — Nejasné, snad hláskovou obměnou výrazu rumpál, viz tam.

skváč  jen nář. — Z kvák, viz tam.

spleták  jen nář. (Jg ‚něco spleteného‘) — Specifikací.

střapec  v sled. významu jen nář. (SSJČ např. třapce hroznů, Jg ‚třapec, hrozen‘, SSJ strapec ‚chumáč, chuchvalec‘) — Specifikací. srov. třáp.

šipl  jen nář. — Nejasné.

trs  v sled. významu jen nář. — Přenesením (SSJ ‚chumáč rostlin‘, Jg i SSJČ ‚shluk, zpravidla rostlin, vyrůstající v těsné blízkosti‘).

třáp  v sled. významu jen nář. (Jg ‚hrozen‘) — Přenesením, popř. specifikací, srov. střapec.

varcheť  jen nář. (Bš ‚balík‘) — Nejasné, snad kontaminací pol. warkocz ‚vlasy spletené do copu‘ a nář. slova věcheť ‚chumáč, např. slámy‘, srov. vrkoč — Přenesením a specifikací.

vatrč  jen nář. (Kt vatrs ‚trs , Bš ‚svazek‘ N. Město) — Nejasné.

věník  SSJČ zast. též ‚větvička‘, Jg ‚větvička plná květů nebo plodů‘ — Přenesením, srov. stč. ‚větev‘, to souvisí s věja ‚větev‘, psl. *vějьnikъ.

vrkoč  v sled. významu jen nář. — Přenesením, popř. specifikací (Jg, SSJČ, SSJ ‚cop, něco spleteného‘).

žvachel  jen nář. (Jg, SSJČ nář., SSJ žvachel, Bš, u všech ‚chuchvalec, chumáč‘) — Specifikací, popř. přenesením.

žvanec  v sled. významu jen nář.; Bš ž. hroznů záp. Morava — Přenesením (Jg ‚něco měkkého a pomačkaného‘, SSJČ expr. ‚chumáč, něco zmuchlaného‘).

5    chumáč Ju 5, Ru 3–5 — ranec Ju 3 — ščica Ju 7 — kotváč Ru 2 — vjeňík Ru 2 — rožňík Ru 2 — guča Ru 5 — kotouček Po 1

6    —

Bh