2                 Zjišťovaly se nář. názvy pro chlupatou tmavou housenku, tj. larvu některých druhů motýlů. Byla zaznamenána řada neterminologických, popisných pojmenování, např. chlupatá, černá, velká housenka, řidčeji jedovatá housenka, kukačková aj. Často se objevuje stejné pojmenování jako pro housenku nechlupatou, někdy v takové slovotvorné variantě, která je v nář. oblasti pociťována jako pejorativní (např. housena v obcích 662, 665, 670, 684, 709, 715, 717, 733, 815 a housenice v lokalitách 631, 654, 733, 736). Slovo housenka a jeho varianty, ať už se vyskytují samostatně nebo s přídavným jménem, na této mapě nesledujeme. (Srov. II-55 housenka).

Mapované doklady jsou diferencovány lexikálně (rozpuk × odraz × tyran × odbírák aj.), v menší míře i slovotvorně (otlak × otlačisko). Výrazy nehet a pes byly zapsány jen jako součást sousloví (živý nehet × černý nehet, babský pes × Marků pes).

Většina pojmenování je motivačně spojena s nář. názvy lidských a zvířecích neduhů (např. odraz, otlak, odbírák, božec, hoštec). Původem těchto nemocí byly podle lidových představ chlupaté housenky. V pověře je skryto pravdivé jádro, neboť u nás žijí jedovaté chlupaté housenky tmavé barvy. Jsou to housenky bourovce ostružníkového, bourovčíka toulavého a méně jedovaté housenky přástevníků. U citlivého jedince vyvolávají chloupky po doteku zánět pokožky, chloupky ze svlečených housenčích kožek přenášeny větrem způsobují zánět oční sliznice nebo i sliznice zažívacího ústrojí.

V Čechách byl výzkum prováděn pouze na řídké síti. Proto byla na naši mapu pro upřesnění české nářeční situace doplněna slova z KLA. Naším terénním výzkumem se už nepodařilo zachytit některá méně častá ustupující pojmenování (v Čechách např. střelec, slouha, kukačka, medvědice; na Moravě náskok a nadout) a slovotvorné varianty (obraz, úraz, náraz, náraznice; pukavec, rozpukač).

3                 Mapa ukazuje pouze zbytky bývalého nářečního rozrůznění v pojmenování chlupaté tmavé housenky, pro kterou už není na většině území nářeční výraz.

Největší rozsah má slovo rozpuk, vytvářející členitý ústupový areál ve vých. polovině střč. nář. oblasti s centrem na Ledečsku. Na menších oblastech byly zaznamenány výrazy tyran (jz. cíp Moravy s přesahem do Čech), slezský otlak (Hlučínsko) s variantou otlačisko (záp. Slezsko) a odraz na vých. Moravě. Jen zřídka se objevují pojmenování živý nehet v Podještědí, kravský nehet mezi Mladou Boleslaví a Roudnicí, náhlík na Litomyšlsku a odbírák ve vých. Slezsku.

4 babský pes  jako sousloví jen nář.; Bš ‚housenka přástevníka medvědího‘; „když se na ni nastoupí, dostane se náraz“ (náraz = „bolačka od udeření“) — Motivace nejasná. Snad přenesením pojmenování ze psa, tj. chlupatého a kousavého zvířete. Výraz pes může být chápán jako něco nepříjemného, něco způsobujícího bolest. Adj. babský může mít depreciační zabarvení.

božec  v sled. významu jen nář. — Přenesením. Věřilo se, že housenka vyvolá u lidí nebo u ovcí nemoc zvanou božec. Slovo božec ,psotník‘ souvisí s představou zlého ducha sídlícího v lidském těle a jím trhajícího. (Stč. ‚pohanský bůh‘; ‚psotník‘, ‚padoucí nemoc‘, Jg ‚psotník‘ a ovčí nemoc zvaná střelec, náhlec, SSJČ dětská nemoc provázená křečemi, ‚psotník‘).

hoštec  jen nář. — Přenesením. (Jg a SSJČ hostec ‚reumatismus‘, Kt hostec i hoštec ‚suma neduhů nejistého původu‘, ‚vyraženina kožní‘, ALJ hostec ‚suché loupání v kříži, v noze‘, ‚lupy‘, hoštec ‚vyrážka‘ (Břeclavsko), SSJ hostec ‚reumatismus‘, pol. gościec ‚reumatismus‘ apod.).

kočička, kočka  v sled. významu jen nář. — Přenesením pojmenování na základě podobnosti kočičí srsti a housenčích chloupků.

Marků pes  jako sousloví jen nář. — Spojení s adj. Marků nejasné. Viz babský pes.

náhlík  jen nář.; Jg „veliká černavá housenka v trávě jiná než rozpuk“, ALJ Česká Třebová — Od adj. náhlý. Snad souvisí s nář. názvem ovčího moru (náhlec) nebo charakterizuje rychlý pohyb, kterým se vyznačují např. housenky přástevníků.

nehed  jen nář.; Jg též nehet „veliká housenka, jinak odraz“ — Snad souvisí s lidovým názvem nehojed (< nehto-jed), tj. u Jg „bolák, jenž se těžce léčí, panaritium“, v ALJ ‚neštovice, vředy‘. Srov. živý nehet.

odbírák  jen nář. — Od nář. slovesa odbírat ‚podebírat se, hnisat‘. Ve vm. nář. odbiračka, odběračka ‚hnisavá rána‘ (Bš). Resufíxací z odbíračka.

odraz  v sled. významu jen nář.; Jg mor. „totéž co v Čechách nehet“, Bš též odraz nohu slov., val., „totéž co laš. otlačisko“, KLA též odraz pata, odraz nohu Uherskohradišťsko, Uherskobrodsko, ALJ též odras Uherskohradišťsko, KLA též oraz, oras, uraz, náraz, náraza, náraznice — Souvisí se spojením odrazit si nohu, patu.

otlačisko  jen nář. (Kt „každá poněkud větší housenka, lid se jí bojí a má ji za jedovatou“), Bš „lid se domnívá, že když na ni stoupne, dostane otłačisko (laš.), tj. bolačka na noze od otlačení“ — Přenesením.

otlak  v sled. významu jen nář. — Přenesením. Viz otlačisko.

rozpuk  v sled. významu jen nář. (Jg „housenka veliká, mající oka na hřbetě, rozdílná od náhlíka“, též rozpuka „housenka, o které lid věří, že když na ni sáhne, prst se rozpukne“), ALJ, KLA též rozpukač Dobrušsko, pukavec Poděbradsko — Přenesením.

tyran  v sled. významu jen nář. — Přenesením. Obávaná housenka ohrožující prý život člověka i zvířete. V KLA doloženo úsloví: „Po tyranu zvoní hranu.“

žiropáda  jen nář.; v KLA židopal (v sousedství s bodem 463) a žirava Frenštátsko — Nejasné.

živý nehet  jako sousloví jen nář.; Jg nehet, Kt nehet suchý „jméno veliké housenky, v měsíci září na hadím mléku často vídané“ (asi na pryšci) — Motivace nejasná. Snad lze předpokládat souvislost s dobytčími nemocemi. Jg nehet, neduh hovězího dobytka, nadutí‘, Kt nehet ‚ovčí nemoc‘, Bš nehty ‚vyraženina na jazyku dobytčete zvaná též húsenky‘. Srov. nehed.

5    rospuk Po 1 — housenka Ju 2, 3, Ru 3 — jedovatá h. Ru 2 — gubar Ju 2

6    —

Om