se vyskytují zkrácené tvary dubletně mezi Mladou Boleslavi a Prahou, jižně od Hradce Králové a na Ná-
chodsku.

Při výzkumu se nesledovalo, v jakém rozsahu se udržela v nářečích původní měkká deklinace (motýl, -e × nynější spis. podobě motýl, -a). Pouze z nominativu ji můžeme určit na vých. Moravě v oblasti lišící l × ł/u̯.

Motýl se řadí mezi živočichy pro naše předky nepotřebné, škodlivé a mnohdy i obávané. Vázaly se k němu různé pověry. Byl považován např. za nositele nemocí lidských i zvířecích nebo za zvěstovatele smrti. Nelze vyloučit, že některé deformace u sporadických výrazů byly ovlivněny kromě etymologické neprůhlednosti pojmenování motýl také důvody tabuovými.

3                 Na celém území se vyskytuje výraz motýl nebo jeho slovotvorné a hláskové varianty. Jediná lexikální paralela, slovo můra, byla soustředěněji zachycena na stř. Moravě (především v pruhu mezi Litovlí, Boskovicemi a Brnem), dále na Břeclavsku, v Čechách na Mladoboleslavsku a také v Kladsku.

Slovotvorná obměna motýlík vytváří menší areál v Podkrkonoší, motýlice se objevuje sporadicky na sev. okraji Čech. Pro sev. Slezsko je charakteristický bohatě hláskově obměňovaný výraz motrlák. V přechodných nář. česko-polských se vyskytuje pojmenování mentel.

Pokud jde o hláskové obměny výrazu motýl, udržela se pravidelná čes. nář. změna ý > ej (motejl) hlavně v jz. a sv. Čechách (i když většinou jako dubletní s formou motýl), střm. změna ej > é (motél) byla zachycena na Šumpersku a v centrálním úseku střm. nář. Nepravidelná hlásková varianta motchejl, rozšířená dříve na větším území, byla zapsána jen řídce na Českobudějovicku a záp. od Tábora, její střm. obměna motchél severozápadně od Brna.

Nejrozšířenější je podoba motýl, shodná se spisovným jazykem. Setkáváme se s ní v celých Čechách (ve střč. nář. oblasti je zpravidla nedubletní), zaujímá i celou vm. nář. oblast, kde však nejde o přejetí ze spisovného jazyka, ale o zachování starého stavu stejně jako na jihu Slezska.

Ve všech městech je běžné pojmenování motýl, pouze starší generace místy uchovává tradiční nář. podoby.

4    matoulík  jen nář.; Bš jen matalík na Novojičínsku — Form. dem., hláskové změny způsobené etymologickou nejasností slova motýl.

mentel  jen nář.; hluž. mjetel — Podle Mch snad nejbližší podoba psl. *metelь > *meltelь > menteľ. Podle Vážného přejímka z pol. jaz. prostředí (V. Vážný: O jménech motýlů v slovenských nářečích, 1955, s. 37). Viz motýl.

metúr  jen nář. — Ze srbocharvátského nář. metûlj záměnou likvidy. Doklad z obce Hlohovec s charvátským osídlením (b. 737).

motejl  jen nář.; stč., Jg — Z motýl diftongizací ý > ej. Viz motýl.

motejlík  jen nář.; SSJČ nář. ‚motýlek‘, SSJ motýlik dem. expr., dluž. mjatelik dem. k mjatel — Formální dem. od nář. subst. motejl, viz tam.

motchejl  jen nář. — Deformace slova způsobená etymologickou nejasností slova motýl. Viz motýl a motejl.

motolík  jen nář.; Bš laš. — Formální dem. od námi nedoloženého subst. motol. Srov. Vážný, viz výše, s. 41 – podoba motoľ na Slovensku. V lidové etymologii příklon k motat. Viz motýl.

motolýš  jen nář.; Bš motoliš, motolíš (Hodslavice) — Snad analogií podle deadjektiv typu slepýš, černýš. Srov. nář. Bš holýš ‚holátko‘. U Mch valašské sloveso motoliť sa související patrně s batolit se. Viz motolík.

motovidlo  v sled. významu jen nář.; SSJČ nář. — Obměna základního pojmenování vzniklá přichýlením k názvu nástroje sloužícího k navíjení příze.

motrlák  jen nář.; Kt též můtrlak, motylák, Bš též motyľak — Odvozeno příponou -ák od podoby motr, ta např. na

Slovensku na Trenčínsku (srov. Vážný, viz výše, s. 36–37: motŕľ/motŕl; motrlák). Forma motr snad z redukovaného tvaru motәl vložením příbuzné hlásky -r- (blízké místem artikulace hláskám t a l. Podobná změna doložena ve starších nář. dokladech z již. Žďárska (pytlík, mýdlo > prtlík, mrdlo). Nelze též vyloučit vliv něm. slova Schmetterling.

motrpél  jen nář.; ALJ Moravskobudějovicko — Od nář. podoby motrl. Viz motrlák.

motýl  stč., Jg, SSJČ, SSJ motýľ, pol. motyl — Podle Mch z psl. *metelь přichýlením k motati pro trhavý, jakoby motavý let (moteľ > motoľ > motuľ, motýl). Podle Holuba-Kopečného psl. *motyljь/metyljь , popř. i *mętyljь  souvisí s motati se a se stč. mátati ‚strašiti‘. Viz mentel.

motýlice  v sled. významu jen nář.; SSJČ říd., též motydlice nář. (Jg též motejlice ‚šídlo‘, SSJČ ‚vážka‘) — Derivací od motýl, viz tam.

můra  v sled. významu jen nář.; Kt Podluží ‚každý motýl denní i noční‘ (stč. móra ,těžkost ve spaní, jako by něco dusilo člověka‘, SSJČ ‚noční motýl‘ nebo ‚mytická bytost dusící lidi v noci ve spánku‘; ‚tíživý sen‘) — Z psl. *mora. Vážný, viz výše, s. 60: „Podle staré pověry evropských národů duše lidská může i za života člověka opustit v noci tělo a vzít na sebe rozličné podoby (ptáka, motýla, hada, myši i stínu apod.) a znepokojuje anebo straší lidi těžkými sny a tísnivými pocity.“ — Přenesení pojmenování pro démona můřího tlaku na nočního motýla, tj. můru, a dále rozšířením významu slova můra i na denního motýla.

5    motíl Ju 3, 4 — motil Ju 2 — motejl Ju 5 — motílek Ju 6 — múra Ju 1, 5, 6, Ru 5 — mura Ru 1 — moura Ru 2, 3 — motovidlo Po 1, Ju 2 — motojdlo Po 1 — motahejl Ru 4 — leptir Ju 2 — šmetrlink Po 1

6    ASJ III 86, MAGP 312, AJŚ 595, AJPP 230, SSA 3.77, OLA 113, ALE 127

Om