vado. Buď došlo ke kontaminaci (hovad, hovád), či přímo k formálnímu ztotožnění s názvem dobytka (hovado),
případně k další derivaci za účelem rozlišení názvů obou živočichů (hovadník, hovadice). (Přestože adideovaná
pojmenování zpravidla považujeme za odlišné lexémy, v tomto případě pro zjednodušení řešíme náslovné h-
jako jev hláskoslovný.)

Další skupina výrazů (vesměs pojmenování malého ováda) je motivována vzhledem zkoumaného hmyzu. Pojmenování vycházející z adjektiva slepý jsou dána nazíráním prostého pozorovatele na ováda, jehož oči (zejména u samců) jsou tak velké, že jsou považovány za celou hlavu bez očí (či je ovád takto nazýván proto, že při sání není ostražitý a lze jej snadno zabít?). Do skupiny názvů ováda podle vzhledu patří také názvy šedivka, prašivka, plesnivka apod.

Podle dobytka ovádem nejčastěji napadaného je ovád nazýván jako koňská (příp. volská, kravská) moucha.

Zvukem, který ovád vydává, jsou motivovány výrazy bzikavka a možná i brumbár (= nespecifikované pojmenování označující zároveň čmeláka i chrobáka, viz II-52 a II-45).

Patrně přenesením z jiného druhu hmyzu podle podobného způsobu života a životního prostředí vznikl název komár.

Do mapování nebylo pojato označení střeček, jde o odlišný druh hmyzu.

3                 Nářečně značně složité Čechy a poměrně diferencované Slezsko ostře kontrastují s homogenní Moravou.

Hláskové obměny a odvozeniny slov ovád a hovado zaujímají celou Moravu, již. polovinu Čech a vých. polovinu svč. nář., v Čechách zpravidla jako dubletní s jinými výrazy. Na zbývající sz. části Čech už byly novějšími názvy z velké míry vytlačeny.

Největší územní rozsah má pojmenování hovado, jež zabírá téměř celou Moravu (bez sev. okraje vm. nář.), kde je nedubletní, a odtud přesahuje do vých. Čech k Vysokému Mýtu, do stř. Čech ke Kolínu a do jzč. nář. v pruhu od Třeboně k Příbrami.

Nejblíže výchozí podobě ovád (ta je doložena jen výjimečně na sev. a sz. okraji Čech, jinde je třeba ji považovat za přejatou ze spis. jazyka) je jzč. podoba hovád, jež v záp. Čechách přechází v obměnu houvád (západně od Plzně, v návaznosti na hovado, je podoba s krátkým vokálem houvad). Z vých. Čech se dokládá varianta hovad, k níž se na severu (již. Náchodsko) připojuje odvozenina hovadník. Mezi Příbramí, Jindřichovým Hradcem a Ledčí nad Sázavou se nachází oblast derivátu hovadice.

Velké území v záp. části střč. nář. patří výrazu bzikavka, k němuž se mezi Rakovníkem a Plzní přimyká menší areál odvozenin bzikačka, bzikanda a bzikna (často více výrazů v jednom bodě, takže nelze vyloučit, že některá jsou expresivní), na sz. okraji Čech byl sporadicky zapsán derivát bzikavec. Z Benešovska je doloženo pojmenování komár (to je jako dubletní též na Litomyšlsku a v Pojizeří), na širším Kolínsku a na značné části svč. nář. se užívá víceznačného výrazu brumbár.

V Podkrkonoší a na sev. Náchodsku bylo zpravidla v dubletě s názvy ovád, hovád či hovado zaznamenáno sousloví koňská moucha, zejména v horním Pojizeří se vyskytuje univerbizované pojmenování šedivka, na Novoměstsku pak šedá či plesnivá moucha, příp. plesnivka, a muchavec. Dvouslovná označení se objevují často též v jzč. nář.: na jz. okraji slepý hovád, ve vých. části rozptýleně slepá moucha – zde často spolu s jednoslovnými názvy od adjektiva slepý – slepák nebo slepýš. Slovo slepák bylo zachyceno více či méně roztroušeně v celé jzč. nář. oblasti, kompaktní areál pak tvoří odděleně odtud v pásu mezi Mladou Boleslavi, Kolínem a Rychnovem nad Kněžnou.

Pro slezská nářečí se sev. okrajem nář. vm. je typický název búk, v čes.-pol. smíšeném pásu v podobě bunk. Ve vých. polovině slezského areálu se jako dubletní objevují také pojmenování motivovaná zdánlivou slepotou ováda: na Těšínsku a Jablunkovsku slepec, na vých. Frenštátsku slip.

Ve městech se zpravidla dosud udržují výrazy běžné ve venkovském okolí, jako progresivní se však jeví pojmenování hovado, které proniklo téměř do všech měst v Čechách a ve Slezsku.

4    brumbár  v sled. významu jen nář. (Kt ,chroust‘, brumbál ‚chrobák‘, SSJČ ob. ‚čmelák‘) — Víceznačné pojmenování (viz II-52 čmelák, II-45 chrobák).

búk  jen nář.; Kt u Mořkova, Bš — Viz bunk.

bunk  jen nář.; Kt u Opavy, pol. bąk — Pojmenování navazující na polštinu, viz též II-52 čmelák. Podle Sławského stejný kořen jako v býk, nosovka novější, tedy stejná motivace jako hovado, srov. tam.

bzikačka  jen nář.; Jg — Od onomatopoického slovesa bzikat.

bzikanda  jen nář. — Viz bzikačka; snad expr. (sufix -anda je běžný u expr. výrazů).

bzikavec  jen nář. — Od adj. bzikavý (to od onomatopoického slovesa bzikat) nebo univerbizací předpokládaného sousloví bzikavý ovád.

bzikavka  Jg, SSJČ — Viz bzikavec (univerbizace předpokládá výchozí sousloví bzikavá moucha).

bzikna  jen nář. — Viz bzikačka.

hnidavka  jen nář.; Jg hnidovka — Univerbizací předpokládaného sousloví hnidavá moucha (tj. která vypadá jako mající hnidy) nebo od adj. hnidavý (Jg ‚mající hnidy‘).

houvad  jen nář.; ALJ Chodsko — Viz hovad; jzč. nář. dloužením o > ó > ů > ou.

houvád  jen nář. — Viz houvad.

hovad  jen nář.; Jg — Kontaminací slov ovád a hovado.

hovád  jen nář.; stč., ALJ jzč., podkrk. — Viz hovad.

hovadice  jen nář.; Jg hovadnice, hovadní moucha, ALJ jzč. — Univerbizací předpokládaného sousloví hovadí moucha.

hovadník  jen nář.; ALJ hovadnik svč. — Od adj. hovadní.

hovado  v sled. významu jen nář.; stč., Jg — Adideací slova ovád a hovado ‚hovězí dobytek‘.

kalač  v sled. významu jen nář. — Snad od nář. kalat ‚bodat, píchat‘.

kalačka  jen nář. — Od kalač příklonem k žen. rodu, viz kalač.

komár  v sled. významu jen nář. — Nespecifikované pojmenování nebo přenesením z názvu jiného druhu hmyzu (na základě společné vlastnosti – „kousavosti“).

koňská moucha  jako sousloví jen nář.; stč. kobylí múcha, Jg kobylí moucha, koňský roup, Kt — Obecné subst. moucha specifikováno adj. odvozeným od názvu napadaného zvířete.

lepuše  jen nář. — Nejasné, snad souvisí s lepit (přisátý ovád vypadá jako přilepený).

muchavec  jen nář. — Od mucha (mor. nář. varianta slova moucha).

obad  jen nář.; Jg slc. — Srbocharvátská podoba (zachyceno v bodě 737 s charvátskou kolonizací) je pokračováním psl. *obadъ.

ovád  stč., Jg ovad, SSJČ, SSJ ovad (pol. owad ‚hmyz‘) — Nejasné; psl. *obadъ/ovadъ.

plesnivá moucha  jako sousloví jen nář. — Specifikující adj. podle podobnosti (moucha vypadá jako plesnivá).

plesnivec  v sled. významu jen nář. — Od adj. plesnivý podle podobnosti nebo univerbizací předpokládaného sousloví plesnivý hovad.

plesnivka  v sled. významu jen nář. — Univerbizací sousloví plesnivá moucha.

prašivá moucha  jako sousloví jen nář. — Viz plesnivá moucha.

prašivka  v sled. významu jen nář. — Univerbizací sousloví prašivá moucha.

premzák, premzna  jen nář. — Adaptací výrazu přejatého z něm. (Bremse).

saskář  jen nář. — Od nář. saska ‚halena, kazajka‘. Hmyz vypadá jako oblečený do šedé soukenné haleny.

slepá moucha  jako sousloví jen nář. — Viz plesnivá moucha a slepák.

slepák  v sled. významu jen nář. — Od adj. slepý nebo univerbizací sousloví slepý ovád (hovád), motivace srov. odd. 2.

slepec  v sled. významu jen nář. — Viz slepák.

slepý hovád  jen nář. — Sousloví, motivace specifikujícího adjektiva srov. odd. 2.

slepýš  v sled. významu jen nář. — Viz slepák.

slip  v sled. významu jen nář. — Hláskovou obměnou ze základu slep-, motivace srov. odd. 2.

soukeník  v sled. významu jen nář. — Přenesením, srov. saskář.

šedá moucha  jako sousloví jen nář. — Specifikací, adj. šedá podle zbarvení.

šedivák  v sled. významu jen nář. — Od adj. šedivý podle zbarvení nebo univerbizací, srov. plesnivec.

šedivka  v sled. významu jen nář. (SSJČ ‚šedivý tvor‘) — Univerbizací sousloví šedivá moucha.

šiplice  jen nář. — Patrně přenesením (a hláskovou úpravou) názvu jiné mouchy (tiplice).

volák  v sled. významu jen nář. — Univerbizací sousloví volský ovád (hovád).

5    obád Ju 1–4 — hovado Ju 7, Ru 3, 5 — brunďivár Ju 3 — brumbák Po 1 — bzikafka Ju 5, Ru 1 — bzíkafka Ru 2, 3 — mžikafka Ju 5 — muchavec Ju 6 — mucháč Ju 6 — koncká moucha Ju 1, Ru 4 — lesňí moucha Ru 4 — valaská moucha Ru 4

6    ASJ IV 88, AJŚ 599, OLA 107

Či