N          červenka, kripl, mrzák, opadatka, padafka, parchant, plánka, spratek, vopadúfka, zagalka, zákrsek, zmrsklina, zmršček, zparchanťelá švestka, zvrženec

2                 Zjišťovala se nář. pojmenování pro plody švestky znetvořené houbou Taphrina prunis. Protože tyto plody (protáhlé, značně zvětšené, namnoze duté, nemodrající, nepříliš kyselé) dříve děti někdy jedly, není divu, že na většině území našeho národního jazyka byly běžně známy a měly zvláštní pojmenování. Jen na szč. okraji, na již. a vých. Jindřichohradecku a na Novoměstsku označení scházejí. V některých lokalitách informátoři uváděli nespecifikované výrazy s širším významem ‚zmetek‘, např. mrzák, zmrsklina, kripl, plánka, zagálka, zákrsek, parchant, spratek apod., nebo přenášeli na znetvořený plod švestky pojmenování pro červivou švestku, tedy např. vopadůvka, padavka, červivka, červenka aj. Tyto výrazy – zapsané spíš výjimečně a netvořící souvislé oblasti – jsme na mapě neregistrovali. Motivačně se k nim řadí i slova jako zkaženec, zkaženka, povrhejl a galgan; ta však vytvářejí kompaktní větší či menší areály a hlavně jsou hojně doložena ve starší literatuře i v KLA, proto jsme je také na mapě zaznamenali.

Položka patří k těm nemnohým, u nichž se neprojevuje vliv spisovného jazyka ani vzájemné ovlivňování jednotlivých nářečních typů mezi sebou. (Spis. výraz bouchoř se kromě střč. oblasti, kde je v nářečích běžný, jinde téměř nezná.) Položka se vyznačuje nevšedním bohatstvím lexémů, často omezených na velmi malé území, popř. na jedinou lokalitu, a hranice mezi jednotlivými výrazy jsou ostré. Výskyt dublet není hojný.

Motivace zachycených pojmenování je přirozeně rozmanitá. Řada výrazů se opírá o představu, že bouchoř je něco dutého, napuchlého, oteklého (např. bouchoř, puchřák, zboun, vačka, spuchlík, puchýř, puchr, ouborek, buchanec, bachor). Část názvů je motivována hrbolatým povrchem bouchoře (např. roup, ropouch, chrastavka, krmolka), jeho plochostí (plaskurka, pleskáč), křivostí (křivák, preclík), popř. jeho křehkostí a křupavostí (např. křapák, praskáč).

Metaforického původu (na základě nejrůznějších společných znaků) jsou např. výrazy okurče, houser, struk, taška, dlaška, pytlík, papuč, bačkora, tobolka, gágor, motýl, babčulka, kozák, kohoutek, kokáč, kanec, kozub. Zvláštní skupinu tvoří pojmenování vzniklá specifikací obecnějších významů ‚zkažená věc‘ (např. zkaženec, povrhejl, gangal).

Značná variabilita podob vztahujících se k jednomu základu (např. puchr – puchor – bugr – buchoř – bachor – baroch; rampouch – rapouch; roup – chrúpa – rumpa – rumpál) je výsledkem zastření původního motivačního zdroje a následné adideace k běžnějším výrazům. Pokud vznik těchto podob nelze vysvětlit na základě běžných hláskoslovných nebo slovotvorných postupů, považujeme je za odlišné lexémy.

V úzu se příslušná nářeční označení vyskytují často v plurálové podobě; náš výzkum se však zaměřil na singulár a v tomto tvaru je také uvádíme v komentáři i na mapě.

Bš dokládá ještě výrazy trudovačka (Zlínsko), chrastinka (Opavsko), kostrbál (Loštice), korbel (sev. Morava), macúrek (Holešovsko), pipora (Opavsko).

3                 Větší střední část Čech má různá pojmenování volně derivovaná od zákl. puch-, bouch-, v jzč. nář. převládají deriváty od základu úpor-, úbor-, záp. pol. Moravy má odvozeniny od základu roup-, roubl-. Na okrajích zkoumaného území poněkud převládají pojmenování metaforického původu.

Výraz bouchoř, shodný se spisovným jazykem, zabírá území ve středu Čech, od Ml. Boleslavi po Jihlavu. Na západ o tohoto území se rýsuje oblast adideovaného slova bachor, směrem na sz. odtud pak menší oblast výrazu puchr. Větší část nářečí jzč. má slovo úborek, popř. úborka (již. Příbramsko) a úpor (Klatovsko s Chodskem). Menší území sev. od Prahy (mezi Prahou, Roudnicí a Ml. Boleslavi) se liší slovem zboun. Ve vých. úseku svč. nářečí se vyskytuje označení dlaška a vaček, vačka. Na severu Čech se rýsují mikroareály slov spuchlík a okurče. Záp. okraj Čech patří výrazům zkaženec, zkaželec, zkaženka. Mikroareály vytvářejí v Čechách ještě výrazy babčulka (Rakovnicko) a chromajzlík (Českobudějovicko).

Označení rampouch se dokládá ze dvou menších od sebe oddělených oblastí, a to z jz. Moravy a Vysokomýtska. Mezi oblast základu úbor- a areál výrazu bachor je záp. od Tábora vklíněno menší protáhlé území slova roup, jež má paralelu na větší střední části Moravy. Vedle něho se na Moravě objevují i jeho četné další odvozeniny, někdy adideované k jiným výrazům, totiž fem. roupa (okraje oblasti výrazu roup), rumpa (zvl. Břeclavsko), rumpál (Kyjovsko) a dále roubl (úzký pruh mezi N. Městem na Mor. a Třebíčí) a roublík (zvl. Třebíčsko, Znojemsko a odděleně i záp. Kroměřížsko).

Ucelené oblasti vytvářejí na Moravě a ve Slezsku ještě slova houser (Holešovsko, sz. Vsetínsko a záp. úsek slez. nář.), troud (zhruba Valašsko), kokáč (již. Vsetínsko), kozák (zvl. Frýdecko), kocour (oblast mezi Ostravicí a Odrou), chrastavka (záp. od Ostravy), ropouch (Litovelsko), ruda (Zábřežsko).

Další nář. označení jsou zpravidla zcela sporadická.

Ve městech položka nebyla zkoumána.

4    babčulka  jen nář.; Kt babka (SSJČ babče nespis. ‚druh peckovitého ovoce‘) — K nář. babčeti Kt ‚krabatiti se, o jablkách‘; bouchoř je svraštělý.

bačkora  v sled. významu jen nář. (Kt bačkorky ‚černé slívy hořké chuti‘) — Přenesením.

bachor  v sled. významu jen nář.; Jg bachora, Kt bachoráč ‚tlustý lusk‘ — Přenesením (SSJ ‚něco vydutého‘), popř. adideací z bouchoř, viz tam.

bouchor  m. Kt, SSJČ, ALJ (Jg bouchorka ‚okurka bachoratá‘) — Viz bouchoř, forma bouchor depalatalizací r’, v jzč. nář. častější.

bouchoř  Jg, SSJČ, ALJ — K sloves. základu puch (puchnouti ‚otékati, bobtnati‘; puchati je obměnou pukati), b- adideací patrně k bouchat.

bouchanec  v sled. významu jen nář.; ALJ — Od zákl. puch-, srov. bouchoř.

burák  v sled. významu jen nář.; Jg — Nejasné, snad souvisí s jč. nář. zaburalý ‚zavalitý‘.

capouch  v sled. významu jen nář.; Kt cafouch — Málo jasné. Podle Mch obměnou slova sopouch ‚dymník‘ a zkřížením s rampouch, viz II-166.

dlaška  v sled. významu jen nář.; Kt — Přenesením (Jg i SSJČ ‚nezralý hrachový lusk‘), srov. II-22 nezralý hrachový lusk.

gágor  jen nář. — Přenesením (Kt gagor ‚břicho, chřtán‘, SSJ hovor. expr. ‚hrdlo‘). Podle Mch souvisí s výrazem gangal, viz tam.

gangal  jen nář.; Bš — Podle Mch z *gal-gal, to zdvojením gal- (srov. hálka ‚zduřenina, odchylka ve vzrůstu a tvaru rostliny způsobená cizím organismem‘).

ganzar  jen nář. — Expres. varianta nář. husar vlivem něm. Gans, viz houser.

glaga  jen nář. — Nejasné, snad souvisí s gangal, viz tam.

gogulka  jen nář. — Specifikací významu (gagalka slez. ‚nezralý, zakrslý, kyselý plod‘), srov. gangal, event. přenesením (nář. gagulka ‚husa‘).

grmaně  jen nář.; Kt, Bš, Jg a SSJ grman, Kt (Bš) též ogrman, krman — K sloven. zgrmanieť ‚zvrhout se‘, srov. též krmholec.

houser  v sled. významu jen nář.; Jg mor., Kt husar Opavsko — Přenesením.

húborek  jen nář. — Od úborek s protet. h-, viz úborek.

hýl  v sled. významu jen nář. — Souvisí snad se střhn. gil, to z č. kýla (lit. kūla ‚nádor, výrůstek‘); srov. čes. pahýl. Nelze vyloučit ani přenesení názvu ptáka.

chrastavka  v sled. významu jen nář. — Od adj. chrastavý (SSJČ ‚strupatý‘).

chrmta  jen nář. — Nejasné. Snad souvisí s chrmol, to obměna slova chumel.

chromajzlík  jen nář. — Od chromý (SSJČ říd. expr. též ‚poškozený‘).

kanec  v sled. významu jen nář. — Přenesením.

kocour  v sled. významu jen nář.; Kt, Bš kocur — Přenesením.

kohoutek  v sled. významu jen nář. — Přenesením, srov. kokáč.

kokáč  jen nář.; Bš kokáš (Kt ‚nezralá švestka‘ Klobouky) — Přenesením, motivačně stejné je pojmenování kohoutek, viz tam. Srov. stč. a nář. kokeš ‚kohout‘.

korban  jen nář.; Bš, Kt korbel — Snad zkrácením z nář. kostrbál ‚nezralý hrachový lusk‘, srov. dlaška; nelze vyloučit ani přenesení jiných významů (Bš krban ‚starý hrnec‘, pol. dial. korban ‚krabice z kůry‘, tedy něco neforemného).

kozák  v sled. významu jen nář.; Bš — Snad přenesením (SSJČ ‚druh houby‘). Nelze vyloučit souvislost s výrazem kozlík, viz tam.

kozlík  v sled. významu jen nář. — Snad přenesením (dem. od kozel).

kozub  v sled. významu jen nář. — Nejasné, snad přenesením (Kt ‚košík z březové kůry‘), motiv přenesení srov. korban.

krmholec  jen nář. (Mch také krmelec, krmolek) — Podle Mch z hrmulec, v důsledku expr. došlo ke změně h v g a dále v k. Psl. asi *grъmolъ (lit. grumulas ‚chuchvalec, knedlík‘), srov. grmaně.

krmolka  jen nář. — Slovotvorná varianta nář. krmolec, viz tam.

krnal  jen nář. — Patrně k základu krn- (srov. zakrnělý, krňous; krněti ‚puchřeti‘).

křapák  jen nář.; Kt křapáč — Od křapat ‚vydávat chrastivé zvuky‘.

křivačka  v sled. významu jen nář. — Rodová varianta slova křivák, viz tam.

křivák  v sled. významu jen nář. — Od adj. křivý; plod má nepravidelný tvar.

kuřavice  jen nář.; Jg, Kt — K nář. kuřavěti Kt „puchrovatět“.

motýl  v sled. významu jen nář. — Přenesením, motivace nejasná.

mrcouch  jen nář. (Jg ‚kořen u mrkve‘) — Patrně přenesením (Kt (Bš) mrcousek ‚výrůstek na kůži‘).

okurče  jen nář.; Jg okurka — Od výrazu okurka přeřazením k neutrům typu kuře a přenesením.

ouborek  Jg, SSJČ ob., též úborek zast., Kt úborek, ouborec, houborec a úborec ‚něco zakrnělého‘ — Formál. dem. k úbor, viz tam.

ouborka  jen nář. — Rodová varianta výrazu ouborek, viz tam.

oupor  jen nář.; Jg oubor — Přenesením významu výrazu přejatého a adaptovaného ze sthn. ambar ,džbán‘ (to z lat amp(h)ora).

palcát  v sled. významu jen nář. (Kt i malcát ‚něco tlustého‘) — Nejasné.

papuč  v sled. významu jen nář. — Přenesením, patrně na základě společné vlastnosti ‚neforemný, měkký‘.

piporec  jen nář.; Kt Opavsko — Nejasné. Nelze vyloučit souvislost s výrazem pípa ‚uschlý zbytek květu u jablka‘, srov. II-9 bubák.

plaskurka  jen nář. — Od nář. plaskatý ‚plochý‘.

pleskáč  v sled. významu jen nář. — Od pleskatý ‚plochý‘, přenesením (SSJČ ‚plochý kámen n. jiná plochá věc‘).

poskunče  jen nář. — Nejasné.

povrhelec  v sled. významu jen nář. (Jg i SSJČ zast. povrhel ‚něco, čím se opovrhuje‘) — Od povrhnout.

praskač  jen nář. (Jg praskavka „plod tobolce podobný, který s praskem praská“) — Od praskat ‚vydávat praskavé zvuky‘.

preclík  v sled. významu jen nář. — Přenesením (SSJČ ‚druh pečiva‘), snad podle tvaru.

puchr  Jg též pucher, SSJČ též pucher a pouchr, Kt puchřec — K základu puch-, srov. též bouchoř, spuchlík.

puchýř  v sled. významu jen nář.; Kt puchéř mor. — Přenesením (SSJČ ‚vypouklina na pokožce‘).

pumr  jen nář. — Snad deformací z puchr, viz tam.

puškvorec  v sled. významu jen nář. — Patrně přiřazením výrazů piporec, puchr k známějšímu slovu (SSJČ ‚vodní rostlina‘).

pytlík  v sled. významu jen nář. — Přenesením.

rampouch  v sled. významu jen nář.; Kt též rapouch — Přenesením (SSJČ ‚střechýl‘).

ropouch  v sled. významu jen nář.; Kt — Snad přenesením a přechodem k muž. rodu z ropucha (podle svraštělého povrchu), popř. přenesením (Mch ropouch „expr. varianta slova rampouch ‚střechýl‘“).

roubl  jen nář. — Od roub ‚něco, co bylo urubnuto‘ (psl. *rNbъlь).

roublík  jen nář. — Formál. dem. od roubl (viz tam). Přenesením (Jg též roubík ‚roub‘).

roup  v sled. významu jen nář.; Jg, Kt Milevsko, Bš — Od roub (viz roubl) adideací k roup (SSJČ ‚cizopasný hlíst‘), popř. odvozením od roupa, viz tam.

roupa  jen nář.; Kt — Rodová obměna výrazu roup, viz tam. Event. snad souvisí s rupati ‚vydávati praskavý zvuk‘ (příbuzné je lat. rumpo), srov. motivačně stejné slovo praskač.

ruda  v sled. významu jen nář. — Přenesením (SSJČ ‚skvrny na ovoci jako projev různých chorob‘).

rumpa  jen nář.; Kt Zlínsko — Z roupa (souhl. -m- nepravidelná, patrně adideací), srov. Kt rumpatý ‚křupavý‘.

rumpál  v sled. významu jen nář.; Kt — Souvisí s roupa, rumpa.

spuchlík  jen nář.; Kt krkonoš. — Od adj. spuchlý ‚oteklý‘, to k zákl. puch-, srov. bouchoř, puchr.

struk  v sled. významu jen nář. — Přenesením (Jg, SSJČ nář. ‚lusk‘), srov. motivačně stejný výraz dlaška, srov. II-21 hrachový lusk.

šešulka  v sled. významu jen nář. — Přenesením (formál. dem. k šešule ‚pukavý plod, jehož pouzdro je rozděleno podélnou přihrádkou‘, srov. struk, dlaška).

špajzlík  jen nář. — Nejasné, patrně přejato z něm.

šurp  jen nář.; Kt, Bš šurpáň ‚zakrslé ovoce, rudou spálené ovoce‘ — Snad souvisí se šurpěti ‚škaredým se stávat‘ Jg.

taška  v sled. významu jen nář.; Jg též ‚nedozrálé lusky‘ — Přenesením, srov. něm. Tasche von Pflaumen.

tobulka  jen nář. — Přenesením (SSJČ tobolka ‚kabelka, taška‘), srov. taška. Změna -o- > -u- v návaznosti na pol.

troud  v sled. významu jen nář.; Bš trudovačka Zlínsko — Psl. *trǫdъ,

původně jméno činitele, který působí zduřeniny, puchry na rostlinách, přeneseně pak výsledek napadení.

vaček  jen nář.; SSJČ nář. — Mch připouští možnost, že jde o přejetí a adaptaci něm. nář. tschwatsch ‚švestka‘, spis. Zwetschke.

vačka  jen nář.; Jg, SSJČ nář. — Rodová varianta slova vaček, viz tam.

volač, volavka  v sled. významu jen nář.; Kt volovatka — Od nář. volatý, Jg volavý ‚mající vole‘, tj. ‚zduření štítné žlázy‘, u bouchoře jde o zduření plodu švestky.

zboun  v sled. významu jen nář.; Jg též zbon (SSJČ ‚květný stvol cibule‘) — Málo jasné, snad od z-buch-něti ‚napuchnouti‘, srov. bouchoř, puchr.

zkaženec  v sled. významu jen nář.; Jg, Kt — Od adj. zkažený.

zkaženka  jen nář. — Rodová varianta slova zkaženec, viz tam.

5    skaženec Ru 2 — zakrslá karlátka Ru 5 — rogáč Ju 2, 7

6    —

Bh