2                 Zjišťovaly se rozdíly v nář. pojmenování pro kobylku, tj. skákavý hmyz žijící v trávě nebo na stromech (Tettigonia viridissima). Vedle rozdílů lexikálních přinesl nářeční výzkum četné diference slovotvorné (např. kůň × koník × koníček × koňas; konipas × konipásek × paskoník). Výraz kůň je někdy zpřesňován atributy zelený, strniskový a polní.

Většina zaznamenaných výrazů je metaforického původu a vznikla přenesením především na základě podobnosti hlavy luční kobylky s hlavou koně.

Někteří mluvčí, zvláště v Čechách, rozlišují jménem různé druhy kobylek nebo alespoň odlišují větší a menší kobylku, většinou se však oba druhy způsobem pojmenování nerozlišují. V případě dubletního výskytu označuje pojmenování kobylka větší a výraz koník menší druh sledovaného hmyzu.

3                 Dnešní obraz je poměrně komplikovaný a je výsledkem četných vyrovnávacích procesů. Jednak se vyčleňuje velký, poměrně kompaktní celek s výrazem koník, zabírající celou větší jz. polovinu Čech a přilehlou jz. Moravu, jednak je ostatní území rozrůzněno na řadu nevýrazných a navzájem se prolínajících areálů.

Většinové pojmenování koník odděleně tvoří ještě souvislou oblast v záp. a stř. části Slezska. Název kůň se dokládá zejména ze stř. části střm. nářečí. S atributem strniskový je doložen z Litovelska, s adj. přívlastkem zelený se objevuje na Roudnicku a na Moravě zvláště na Litovelsku a Holešovsku. Spojení zelený koník je charakteristické zvláště pro širší Rakovnicko. Deminutivní forma koníček je typická pro vých. část Slezska, Brněnsko a již. úsek vm. nářečí s přesahem ke Kroměříži. Roztroušeně se objevuje i jinde, zvláště na širším Vysokomýtsku a Zábřežsku. Podoba koňas byla zaznamenána sporadicky na Manětínsku a v záp. části střč. nářečí.

Lexém konipas vytváří souvislý a poměrně rozsáhlý areál ve stř. části svč. nářečí s přesahem do střč. nář. téměř až ku Praze. Soustředěně, avšak většinou v dubletě s jinými výrazy se vyskytuje též na širším Roudnicku. Porůznu se dokládá jeho deminutivní forma konipásek, a to jednak při okrajích areálu slova konipas, jednak v lounském úseku. Slovotvorná varianta paskoník je soustředěna do mikroareálu v náchodském úseku.

Pojmenování kobylka se nejhojněji objevuje v svč. nářečích a na Valašsku, v obou oblastech většinou dubletně s jinými výrazy. Ve shodě se spis. jazykem se vyskytuje rozptýleně na celém zkoumaném území. Jen sporadicky se v oblastech nejčastějšího výskytu výrazu kobylka dokládá jeho nedeminutivní forma kobyla.

Mluva měst se vyznačuje dubletností, případně tripletností výrazů. Kromě názvů charakteristických pro příslušné venkovské okolí do ní proniká pojmenování kobylka a výraz koník.

4    cvrček  v sled. významu jen nář.; Jg cvrček zelený — Přenesením pojmenování na základě podobnosti zvuku, který vydává cvrček a kobylka.

kobyla  v sled. významu jen nář. — Přenesením pojmenování (SSJČ ‚klisna‘, zprav. expr. ‚kůň vůbec‘).

kobylka  stč. též koblka nář., Jg kobylka polní, SSJČ, SSJ, pol. kobyłka — Přenesením deminutiva ke kobyla ‚klisna‘, viz kobyla.

koňar  jen nář.; ALJ koňár ‚velký polní koníček‘ jč. — Od kůň expr. příponou, přenesením, viz kůň.

koňas  jen nář. — Od kůň expr. příponou, přenesením, viz kůň.

koníček  Jg, SSJČ ob., Bš koníček polní — Viz koník.

koník  Jg, SSJČ ob., pol. polny konik (SSJ ‚škodlivý luční hmyz menší než kobylka‘) — Přenesením deminutiva ke kůň, viz tam.

konipas  v sled. významu jen nář.; SSJČ nář. — Složenina ze základů kůň a pásti, hmyz se vyskytuje tam, kde se pasou koně (srov. II-37 konipas).

konipásek  v sled. významu jen nář.; SSJČ nář. dem. ke konipas — Deminutivum ke konipas, viz tam.

kůň  v sled. významu jen nář.; Kt — Přenesením pojmenování na základě podobnosti hlavy koně s hlavou luční kobylky a na základě schopnosti skákat.

paskoník  jen nář.; pol. pasikonik — Složenina ze základů pásti a kůň, srov. konipas, patrně v návaznosti na pol.

roskobylka  jen nář. — Složenina z přejatého slova ros (něm. Ross ‚kůň‘) a výrazu kobylka.

srkavý kůň  jako sousloví jen nář. — Viz kůň, připojením specifikujícího adjektiva srkavý, to buď od slovesa srkat, nebo z adj. cvrkavý příklonem ke slovesu srkat.

strniskový kůň  jako sousloví jen nář. — Viz kůň, připojením specifikujícího adjektiva strniskový podle výskytu luční kobylky na strništi.

zelený koník  jako sousloví jen nář. — Viz zelený kůň, koník.

zelený kůň  jako sousloví jen nář. — Viz kůň, specifikující adj. přívlastek připojen podle zbarvení luční kobylky.

5    kobilka Ru 4 — zelenej kúň Ru 4 — koňík Ju 5, Ru 2, 5 — koňik Ju 1, Ru 1 — loukovej koňik Ru 3 — koňíček Ru 5 — koňiček Ju 2, 4, 6, Ru 1 — koňipásek Ju 3 — koňipas Po 1, Ju 1, 3 — skákavec Ju 5

6    SSA 3.79, OLA 111, ALE 125

Pv