pámbíčkova kravička 222, 502, 618, 755, 757 (pámboškova k. 655, bóži k. 504, kravička 503, 504, 513,
515, 624)

pámbíčkova ovečka 746, 753

pámbíčkovo slepička 322, 323 (pámbúčkovo s. 322, 332)

křepelička 139, 151 (křepelka 151)

pelesťička 139, 152 (bedlesa 140)

panenka 813 (panenečka maryječka 820)

sedmitečka 102, 624, 66

marinenkéfr 118 (maryenkevr 801)

S          ankalinka 431, bálinka 619 nedubl., bapka 312, blabuňka 153 nedubl., blénka 752 nedubl., brablenáček 650,
hajdalinka 520, kankališka 52, konvalinka 412 nedubl., majka 152, mařinka 516, pámovička 307, pámpo-
vička 307, polesná 154 nedubl., ponebíčka líčka 318 nedubl., skálinka 607 nedubl., turek 737 nedubl.

N          slunéčko sedmitečné 27, 51, 52, 72, 81, 83, 93, 95.

2                 Nářeční názvy pro slunéčko sedmitečné (Coccinella septempunctata) vykazují bohaté rozrůznění lexikální. Jen zřídka se objevily rozdíly slovotvorné (např. berunka × beruška), hojněji byly zaznamenány diference hláskoslovné (např. marunka × merunka, bedrunka × medrunka, halinka × hálinka × houlinka). Vyskytly se též rozdíly v typu pojmenování, vedle jednoslovných výrazů byla zapsána sousloví (např. pámbíčkova kravička) a názvy typu sluníčko víčko.

Pojmenování sluníčka sedmitečného patří k nejdiferencovanějším lexikálním položkám. Je to dáno jejich expresivitou, která patrně souvisí s tím, že nářeční mluvčí hodnotí tohoto brouka vždy kladně. Spojují s ním totiž různé fantastické představy z dávné mytologie, jež mu přisuzovaly roli prostředníka přání adresovaných Bohu nebo ho chápaly jako ztělesnění božího posla předvídajícího osud. To se odráží především v označení sluníčko a v názvech pámbíčkova kravička (sem patrně náleží i výraz berunka, pokud ho odvozujeme od základu beran, srov. spojení beránek boží) a také v pojmenováních, která mají deminutivní formu, např. pelestička, korunka, křepelička aj. Kladné hodnocení je obsaženo i v přenesených názvech užitečných zvířat, k nimž měli lidé dobrý vztah, např. slepička, ovečka, kravička.

Řada názvů sluníčka sedmitečného je tvořena na základě útvarů dětské řeči (např. bábrlinka, popelinka), z nich některé jsou rýmované (např. pinkalinka). Rýmované podoby si často uchovávají zvláštní dvojčlennou formu, např. sluníčko víčko, verunka kunka. Sporadicky zaznamenané názvy s opakováním počáteční slabiky, např. beberunka, veverunka, kokorunka, nemapujeme samostatně, pouze je registrujeme v oddíle 1. Rýmovanost ovlivnila i podoby na -unka (např. berunka, verunka, marunka, korunka).

Určitou specifičností lidových označení sluníčka sedmitečného je častá homonymita s domáckými podobami rodných jmen. Nářeční mluvčí je často chápali jako jejich zobecnělé varianty, např. verunka (k Veronika), marunka (k Marie), beruška, baruška, berunka (k Barbora), petrunka (k Petronila), halinka (k Alena), helenka (k Helena), majdalenka (k Magdalena), mařinka (k Maří Magdalena). Rodné jméno Marie je obsaženo též v přejatém názvu marijenkefr. V tomto případě je motivace s největší pravděpodobností dána dobou výskytu sledovaného brouka, tj. kolem svátku Marie v polovině srpna. Názvy berunka, verunka, meruňka, bedrunka, medrunka apod. lze však také chápat jako hláskové obměny vzešlé ze společného základu. Při našem grafickém řešení jsme však dali přednost pojetí vyjadřujícímu adideace k osobním jménům, proto uvedené rozdíly hodnotíme jako lexikální.

Motivaci tvarem těla sluníčka sedmitečného odrážejí označení korunka, blabuňka, snad i poulinka. Metaforickým přenesením vznikla jména křepelička, konvalinka, turek a popř. i panenka.

Některé názvy svědčí o tom, že nář. mluvčí mnohdy pojmenování různých druhů brouků zaměňovali, tak je tomu např. u slov brablenáček, babka, majka.

Problematikou pojmenování sluníčka sedmitečného v českých nářečích se obsáhle zabýval již Václav Vážný. Na jeho rukopisnou studii O jménech sluníčka (Coccinella) v českých a slovenských nářečích navázal Slavomír Utěšený zejména v stati Nazvanija božej korovki (Coccinella septempunctata) v Obščeslavjanskom lingvističeskom atlase (v sborníku Obščeslavjanskij lingvističeskij atlas. Matěrijaly i issledovanija 1975. Moskva 1977, s. 16–33). Utěšený odmítá etymologii Sławského, který výrazy bedrunka, berunka, beruška spojuje se základem beran, i Trubačova, jenž kořen *bedr- odvozuje od slovesného základu *bed-/*bod- ‚štípat‘. Sám se domnívá, že název bedrunka souvisí s výrazem vedro. Takto také řeší příslušnou mapu v Slovanském jazykovém atlase (Obščeslavjanskij lingvističeskij atlas. Serija leksiko-slovoobrazovatělnaja I. Životnyj mir. Moskva 1988). Slabinou tohoto výkladu je skutečnost, že forma vedrunka není v západoslovanských dialektech doložena.

Materiál byl ověřován údaji v KLA. Protože jde o velmi složitou položku, doplnili jsme těmito údaji výjimečně i příslušná hesla v oddíle 4. V KLA byly zaznamenány i další výrazy, které náš výzkum již nezachytil, např. páperunka (Holešovsko, Valašskomeziříčsko), kukulenka (Plzeňsko, Uherskobrodsko), karolinka (Uherskobrodsko), měsíček (Sedlčansko), minka (Domažlicko), pampeliška (Dačicko, Valašskomeziříčsko), pampelička (Blatensko), kampalenka (Velkomeziříčsko), bambulinka (Českokrumlovsko), štinkalinka (Přešticko), nadburečka (Hlučínsko), zrnečko brnečko (Opavsko), brnečko (Opavsko), majolenka (Písecko) a další obměny, především hláskové.

3                 Zkoumané území se rozděluje zhruba do tří hlavních makroareálů: v střed. a záp. Čechách je běžné pojmenování sluníčko, na širším Klatovsku, v již. Čechách a na záp. Moravě tvoří souvislou oblast názvy různých základů, jež jsou zakončeny na -linka, a v svč. nář. a na většině Moravy a ve Slezsku převažují pojmenování charakterizovaná sufixem -unka.

Výraz sluníčko většinou jako novější dubleta proniká i do okrajových částí Čech a na Moravu, je příznačný též pro mladší vrstvu městské mluvy.

Ze skupiny názvů zakončených na -linka zaujímá největší areál slovo mandelinka, totiž oblast vymezenou zhruba Příbramskem, Táborskem, Českobudějovickem a Jindřichohradeckem. Pro Písecko a Prachaticko je charakteristické označení popelinka, v střed. Pošumaví převládá název bábrlinka, na Klatovsku a Domažlicku je typický výraz pinkalinka, západně od Písku se objevuje podoba boubelinka.

Na záp. Moravě převládá slovo halinka (na Znojemsku ve formě hálinka a na záp. Brněnsku v kontaminované obměně houlinka); na Tišnovsku tvoří menší oblast název poulinka. K makroareálu jmen na -linka se přimykají výrazy majdalenka (záp. a jz. od Jihlavy, odděleně též na Valašskokloboucku) a helenka na Velkomeziříčsku.

Výraz bedrunka tvoří dvě od sebe značně vzdálené oblasti; jednak je toto slovo běžné v sev. Čechách a na okraji svč. nář., jednak je rozšířeno ve vých. polovině slez. nář. a na přilehlém Valašsku. Na již. Valašsku se vyskytuje podoba medrunka; ta je častá též na Náchodsku. Pojmenování berunka je nejběžnější na sev. Moravě, hojné je – zpravidla jako dubletní – i jinde, zejména ve vých. Čechách a na Kolínsku. Slovotvorná obměna beruška je rozšířena zvláště ve vých. Čechách (tam je často dubletní), objevuje se však i jinde, ponejvíce v areálu výrazu sluníčko, proniká i do mluvy měst, především jako výraz jazyka mladé generace. Označení verunka pokrývá větší část území střm. nář. s přilehlým sev. úsekem nář. čes.-mor. a již. polovinu vm. nář., zejména pro širší Kroměřížsko je typické spojení verunka kunka. Na pomezí slez. a vm. dialektů se vyskytuje název marunka, pro Opavsko je charakteristická obměna menurka.

Z ostatních lexémů vytváří menší území pojmenování korunka na Břeclavsku a jinde ve vm. nář. oblasti, sousloví pámbíčkova slepička na Klatovsku, pámbíčkova ovečka, které je doloženo z širšího Uherskobrodska, a pámbíčkova kravička vyskytující se soustředěněji na Žďársku a porůznu i jinde na Moravě. Z Jičínska se dokládají výrazy pelestička a křepelička, oba jako starší dublety. Další četná pojmenování jsou jen sporadická.

4    ankalinka  jen nář.; Kt kakalinka, KLA Sušicko, Horažďovicko, alinka Dačicko — Patrně deformací z pinkalinka. Nelze vyloučit příklon k domácké podobě jména Anna s druhou částí -linka, srov. bábrlinka.

babka  v sled. významu jen nář.; KLA babka linka Domažlicko, babička Poděbradsko, Nymbursko — Snad přenesením obecného názvu jiného druhu brouka (chrousta). Nelze vyloučit vliv expr. výrazu babka ‚stará žena‘, srov. bábrlinka, nebo baba ‚čarodějnice‘.

bábrlinka  jen nář.; ALJ Sušicko, KLA též bábrdlinka, babolinka, fabulinka, papulinka, vše Sušicko, babylonka Horažďovicko — Přikloněním k expr. výrazu bábrlinka ‚babička‘ na základě zvukové podobnosti s nář. pojmenováními pro slunéčko sedmitečné zakončenými na -linka (srov. pinkalinka, linka, halinka aj.).

bálinka  jen nář.; Kt balenlinka — Snad kontaminací halinka a poulinka.

baruška  v sled. významu jen nář.; Kt — Patrně přikloněním k domácké podobě rodného jména Barbora. Srov. též berunka.

bedrunka  jen nář.; Jg i SSJČ nář. bedruňka, KLA též badrunka Zlínsko, pol. biedronka siedmiokropka — Od stsl. bedrьnъ ‚bohatý, hojný‘; bedrunka je pak ‚brouk přinášející štěstí‘.

berunka  Jg, SSJČ lid. název, KLA beránek Šternbersko — Patrně k domácké podobě rodného jména Barbora. Slawski spojuje

výrazy bedrunka, berunka i beruška s názvem beran; toto tvrzení opírá o typ něm. nář. označení Herrgottschäffchen. (Srov. obdobný typ pojmenování pámbíčkova ovečka apod.)

beruška  Jg, SSJČ lid. název, KLA breberuška Židlochovicko — Viz baruška a berunka,

blabuňka  v sled. významu jen nář. (Kt ‚bublinka‘) — Přenesením nář. výrazu blabuňka ‚bublinka‘ asi na základě podobnosti vypouklého tvaru těla sledovaného brouka s bublinou.

blénka  jen nář.; KLA blenka Valašskokloboucko — Nejasné.

boubelinka  jen nář.; KLA též Sedlčansko — Příklonem k adj. boubelatý (na základě tvaru těla slunéčka sedmitečného).

brablenáček  jen nář.; KLA brablenáček vtáček Šternbersko — Přenesením nář. pojmenování pro mravence, popř. jakéhokoliv malého brouka,

hajdalinka  jen nář. — První část slova souvisí patrně s citoslovcem hajdy, které vyjadřuje pobídku k rychlému pohybu; druhou část tvoří „sufix“ z rýmovaných útvarů, srov. pinkalinka.

halinka  jen nář.; Kt též halenka, ALJ Dačicko, Jemnicko, KLA též malenka Dačicko — K rodnému jménu Alenka (s protetickým h-).

hálinka  jen nář. — Viz halinka, dloužení -á- nejasné příčiny.

helenka  v sled. významu jen nář.; Kt též helenuška Velkomeziříčsko — K dem. podobě rodného jména Helena.

houlinka  jen nář.; KLA holijánka Rosicko — Viz halinka, forma s -ou- patrně kontaminací pojmenování halinka a poulinka.

kankališka  jen nář.; Kt Třebíčsko, KLA též Velkomeziříčsko, Jihlavsko, kankalička Třešťsko — Nejasné.

konvalinka  v sled. významu jen nář.; KLA Blatensko — Viz pinkalinka, příklonem k názvu rostliny.

korunka  v sled. významu jen nář.; Kt — Dem. od koruna, metaforické přenesení na základě kulatého tvaru těla brouka a koruny, zvuková podobnost s názvy typu verunka, berunka apod.

křepelička  v sled. významu jen nář.; Kt, KLA též křepelka Novobydžovsko — Dem. od křepelka, motivace nejasná.

linka  v sled. významu jen nář.; Jg, SSJ lienka sedmobodá — Haplologií z pinkalinka, viz tam.

majdalenka  jen nář.; Kt, KLA Dačicko, mařímajdalenka Zlínsko — K domácké podobě rodného jména Magdalena.

majka  v sled. významu jen nář.; KLA Českobudějovicko, Jindřichohradecko, Novobydžovsko — Od máj ‚květen‘ (srov. něm. Maikäfer).

mandelinka  v sled. významu jen nář.; Kt, SSJČ lid. název — Patrně souvisí s výrazem mandel ‚panák o sedmi snopech‘.

marijenkefr  jen nář. — Přejato z něm. (Marienkäfer).

marunka  v sled. významu jen nář.; Kt — K domácké podobě rodného jména Marie.

mařinka  v sled. významu jen nář. — K domácké obměně jména Marie, eventuálně Maří Magdalena.

medrunka  jen nář. — Od bedrunka; záměnou retnic b a m.

menurka  jen nář.; Kt — Přesmykem z merunka, viz tam.

merunka  jen nář.; Kt Mor. — Kontaminací slov marunka a berunka.

pámbíčkova kravička  jako sousloví jen nář.; Jg kravička, matky boží kravička, SSJČ nář. boží kravička, KLA též Židlochovicko, pámbíčkova kráva Uherskobrodsko, pámbičkova kozička Jihlavsko, Rosicko, SSJ pámbožkova kravička hovor. — Dem. od kráva. Specifikace adj. pámbíčkova ‚boží‘.

pámbíčkova ovečka  jako sousloví jen nář.; Kt — Dem. od ovce; srov. pámbíčkova kravička.

pámbíčkova slepička  jako sousloví jen nář.; KLA též slepička Klatovsko, Horažďovicko — Dem. od slepice, srov. pámbíčkova kravička.

pámovička, pámpovička  jen nář.; KLA pámbovička Domažlicko —

Snad stažením a zkomolením nějakého sousloví, např. pámbíčkova ovečka.

panenka  v sled. významu jen nář.; KLA panenka marija Opavsko — Dem. od panna; přenesením.

pelestička  jen nář.; Jg pelesta, pelestka, pelesa Krkonoše, peleska Krkonoše, KLA Poděbradsko — K psl. *pelesъ ‚pestrý, skvrnitý, kropenatý‘.

petrunka  jen nář. — K osobnímu jménu Petronila.

pinkalinka  SSJČ dět., ALJ Chodsko — Z rýmového výrazu pinkalinka v dětském říkadle o slunéčku sedmitečném (pinka nář. ‚tečka‘).

polesná  v sled. významu jen nář.; KLA Přeloučsko, kolesná, bába kolesá Novobydžovsko, babka bolestná Poděbradsko — Adjektivní substantivum; zkomolením nář. výrazu peles(t)a (viz pelestička), které bylo etymologicky neprůhledné.

ponebíčka líčka  jako sousloví jen nář.; KLA ponebíčko líčko, ponebíčko Plzeňsko — Rýmovaný útvar na základě dětské řeči.

popelinka  jen nář.; ALJ Prachaticko, KLA též popolinka, populinka Českobudějovicko — Nejasný základ; varianta na základě zvukové podobnosti s jinými lid. názvy, srov. boubelinka, bábrlinka, pinkalinka.

poulinka  jen nář.; KLA též polinka Bystřice nad Pernštejnem, paulinka Brněnsko — Patrně přikloněním k výrazu poulit (vypoulený), srov. boubelinka.

sedmitečka  jen nář.; KLA Českobudějovicko, Vimpersko, Zábřežsko — Od adj. sedmitečný.

skálinka  jen nář.; KLA Třebíčsko, Velkobítešsko — Nejasný základ, o podobě na -linka viz pinkalinka.

sluníčko  Jg slunéčko, SSJČ též slunéčko kniž., hluž. bože słončko — Přenesením dem. od slunce patrně na základě představy, že sledovaný brouk vylétává ke slunci,

sluníčko víčko  jako sousloví jen nář. — Druhá část je rýmem k výrazu sluníčko (viz tam).

turek  v sled. významu jen nář. — Přenesením substantiva Turek; motivace asi podle barvy červeného tureckého fezu.

verunka  jen nář.; Kt, SSJČ nář. — K domácké podobě rodného jména Veronika.

verunka kunka  jen nář. — Druhá část rýmem k verunka, viz tam.

5    sluňíčko Ju 5, Ru 1–3 — sluníčko Ju 3 — baruška Ju 2, Ru 4 — barunka Ju 1 — verunka Ju 4, 7 — verunka kunka Ju 6 — kokorunka Ru 5 — majolinka Ru 1 — babička Po 1 — babamára Ju 5 — šaka báka Ju 2, 3

6    AJŚ 602, AJK 159, SSA 3.73, OLA 112, ALE 126

Fi