ČJA 2

45 chrobák (1396)

1    M         chrobák (chrobáč 31)

hovňivál (hovňival 211, 333, 401, 426, 666, 61, 92, hovňiváł 680, 682, 684, 702, 703, 711, 721, 722, 746,
82, hovňiváu̯ 732, guvňivol 826, guvňivoł 831, guvňivou̯ 834, 84, ovňival 801, ohňivál 307,
66) — hovňivár (hovňivar 115, 117, 201, 214, 229, 327, 431, hovňivář 323, hovňibár 449, hob-
ňivár 434, ohňivár 121)

hovnovál (též 31, též hovňovál 31) — hou̯novár 104, 105

hovňivák 330, 401, 819 (hovňák 749)

brunďivál (brunďival 330, 333, 401) — brunďibál — brunďivár — brunďibár

brumbár (krau̯skej brumbár 115)

krufka 834–836

kravinčák 727, 744

kovál 818, 820

zedňickej patron 252, 310, 324

S          hovňibrouk 443, hovnolezec 256, guvňoř 826, brumbelák 116, brunčák 254

N          tvrdé brók 632, 654, tvrďák 609, smrďák 67

2                 Nář. pojmenování pro chrobáka, tj. černého nebo kovově lesklého brouka živícího se trusem savců, příslušníka zoologického rodu Geotrupes, se liší lexikálně a jsou motivována především jeho potravou (např. hovnivál × brundivál × kravinčák). Slovotvorné rozdíly jsou málo četné (např. hovnivál × hovnovál × hovnivák). Na mapě sledujeme hojné hláskové varianty (např. hovnivál × hovnivár; brundivál × brundivár × brundibál × brundibár). Výraz brundivál (i obměny) se vyskytuje většinou v dubletě s pojmenováním hovnivál/hovnivár. Lze jej považovat za označení s meliorativním zabarvením. V jiných významech se objevuje i jinde. (Srov. II-52 čmelák, II-53 ovád, II-44 chroust.) Název chrobák, shodný se spisovným jazykem, byl zapsán jen ve městech u mladé generace a na venkově na Hlučínsku a Těšínsku. Jinak má ve Slezsku slovo chrobák běžně význam brouk. (Srov. II-43 brouci.) Výraz hovnivál se vyskytuje také na Těšínsku, ale jen ve spojení „jsi lenivý, pomalý jak hovnivál (guvnivol)“.

3                 Základní zeměpisný protiklad se jeví v rovině hláskoslovné, a to mezi variantami hovnivál (Morava, Slezsko, jz. Čechy) a hovnivár (zbývající část Čech). Na Znojemsku a Moravskobudějovicku se vyčleňuje malý areál slovotvorné obměny hovnovál. Jen ojediněle byla zachycena podoba hovnovár v Podkrkonoší a hovnivák na Příbramsku.

Slovo brundivál a jeho varianty nevytvářejí celistvou oblast. V hojnější míře byly zaznamenány v jz. Čechách: nejčastější je podoba brundibár (též na Náchodsku), dále je doložen brundivár (zvláště střední Povltaví) a brundibál. Výraz brumbár je rozptýlen v svč. nář. oblasti a na zč. okrajovém úseku.

Zbývající pojmenování se vyskytují jen řídce. V Čechách je to sousloví zednický patron na jz. okraji a u Benešova, na Jablunkovsku kruvka (kravka), sev. od Uherského Brodu kravinčák a sev. od Opavy výraz koval.

4    brumbár  v sled. významu jen nář.; Kt jen brumbál (SSJČ zast. ‚čmelák‘) — Podle Mch snad zkrácené brundibár (vypuštěno di, pak n > m před b). Jinak podle S. Utěšeného (NŘ, 47, 1964, s. 149) souvisí brumbár s něm. Brummbär (nář. i brumbār) ‚mrzout‘, ‚bručoun‘.

brumbelák  jen nář. — Snad z nář. brumbár nebo brumbál křížením se slovem čmelák.

brunčák  jen nář.; Kt bručák, bručál, bručán, brunčál, brunčár, brnčál, brmtał, brumta — Ze zvukomalebného brunčeti (Jg) obměnami kořene.

brundibál  v sled. významu jen nář.; Kt (SSJČ ob. ‚čmelák‘) — Viz brundivál.

brundibár  v sled. významu jen nář.; Kt (SSJČ řídce ‚čmelák‘) — Viz brundivál.

brundivál  v sled. významu jen nář.; Kt (SSJČ řídce ‚čmelák‘) — Nejasné. Asi z *brudi-val ‚tvor válející se v brudu‘, tj. ve špíně a kalu. Působením slova brumbár (podle S. Utěšeného) vsunulo se do první části slova -n- (brundivál), druhá část se změnila v -bál, -bár, -vár. Nelze vyloučit kontaminaci něm. nář. brumbār (Brummbär) se slovesem brundit, ‚durdit se‘ (Kt). Hlásková obměna skupiny -bár na -vál může být dů


sledkem expresivity i asociace na valivý způsob pohybu. Viz brumbár.

brundivár  v sled. významu jen nář.; Kt (SSJČ řídce ‚čmelák‘) — Viz brundivál.

guvňoř (hovňář)  jen nář. (pol. nář. gówniarz ‚člověk vyvážející žumpu‘) — Od nář. guvno příponou -ář, návaznost na pol štinu.

hovnibrouk  jen nář. — Snad kalk něm. Mistkäfer ‚chrobák‘, je však možné i domácí tvoření,

hovnivák  jen nář.; hluž. hownik — Od adj. hovnivý.

hovnivál  stč. hovnival, Jg, SSJČ ob., SSJ lid. — Složenina hovni-vál ‚tvor válející se v trusu‘, z psl. *govьno a základu slovesa váleti. Ne běžný submorf -i- místo čekaného -o-. Nelze vylou čit odvození od adj. hovnivý (doloženo u Jg).

hovnivár  Kt, SSJČ ob. — Záměna likvidy ve slově hovnivál, viz tam.

hovnolezec  jen nář. — Složenina.

hovnovál  jen nář.; stč. hovnoval — Složenina s běžným interfixem mezi oběma částmi. Viz hovnivál.

hovnovár  jen nář. — Z hovnovál záměnou likvidy. Viz tam.

chrobák  Kt, SSJČ (Jg asi jen jako název celé čeledi vrubounovitých

a slc. ‚brouk‘, Bš ‚brouk‘, ‚červ‘, SSJ ‚brouk‘) — Z psl. výrazu onomatopoického původu *chrobakъ ‚brouk, červ‘.

koval  jen nář. (Kt ‚kovář‘, pol. kowal ‚ruměnice‘) — Přejetím pol. slova kowal, které označuje v nář. různé druhy brouků.

kravinčák  jen nář. — Od kravinec.

kruvka (kravka)  jen nář.; Jg (též ‚brouk‘), pol. krówka — Patrně přenesením dem. od kráva na chrobáka lezoucího v kravském trusu. V návaznosti na pol. jaz. území,

zednický patron  jako sousloví jen nář. — Žertovné lidové pojmenování. Motivace nejasná.

5    hou̯ňivál Ju 4 — hovňivár Ju 3–6, Ru 1 — hou̯ňivár Ju 1, Ju 2 — houňiwár Po 1 — zedňickej patron Ju 2

6    —

Om