(rod Amphimallon, Rhizotrogus aj.), k jehož pojmenování se v některých oblastech používá názvů jako pro
chrousta. (V tomto druhém významu nebyl např. mapován výraz babka v sz. Čechách.)

Vedle rozdílů lexikálních dokládá nář. materiál také diference slovotvorné (koza × kozák × kozár; kobza × kobzár; májka × májovec). Zachyceny byly též rozdíly v typu pojmenování (např. koza × májová koza × kozamyška).

Pokud se slovo chroust vyskytuje v Čechách v dubletách, patří k mladší vrstvě. K dalším významům výrazů brumbár a kruvka srov. II-52 čmelák, II-45 chrobák a II-53 ovád. Jungmannem uváděný výraz brunclík naším výzkumem už zachycen nebyl.

3                 S poměrně jednoduchým nář. stavem na Moravě kontrastuje složitější situace v Čechách a v přilehlém jz. úseku střm. nářečí.

Většinový výraz chroust, shodný se spisovným jazykem, se vyskytuje téměř na celém zkoumaném území. Z Moravy je doložen jako nedubletní, v Čechách se s výjimkou vých., sev. a sz. okraje vyskytuje zpravidla v dubletě, popř. tripletě s pojmenováními jinými. V přechodných nářečích česko-polských byl v návaznosti na polské jazykové území zapsán název chrabunšč.

Pro značnou část Čech (jzč. nář., střč. nář.) je charakteristické označení babka; jeho nedubletní výskyt je omezen na úzký pruh ve směru zhruba od Kolína na Domažlice s výběžky na Sušicko a Pootaví.

Z ostatních ekvivalentů vytvářejí větší areály regionalismy kozák (mezi Příbramí a Táborem), koza (zejména v oblasti mezi Ledčí nad Sázavou a Českými Budějovicemi a v úseku severně od Znojma) a sousloví májová koza (na jz. Moravě a v přilehlém jvč. okraji). K nim se připojuje Novoměstsko s univerbizovaným pojmenováním májka a Jemnicko se složeninou kozamyška. Pro již. Českobudějovicko je charakteristické pojmenování kobza a kobzár. Řadu ekvivalentů soustředěných v Čechách doplňují ještě výrazy brumbár (zejména na Jilemnicku) a przňák s variantami (v úseku podještědském a náchodském).

Pro Těšínsko je typické slovo kruvka. Označení mlynář je doloženo z Jablunkovska a z úseku mezi Prostějovem, Boskovicemi a Litovlí.

Naprostá většina měst zaznamenává výraz chroust. V Čechách se ve shodě s venkovským okolím u starší generace vyskytuje ve zbytcích označení babka; v některých moravských městech s někdejší německou menšinou se dokládá výraz majkéfr.

4    babka  Jg, Bš, SSJČ ob., Kl — Přenesením dem. od bába.

brumbár  v sled. významu jen nář.; Kt — Snad zvukomalebné nebo zkrácením z brundibár nebo z něm. Brummbär, označujícího mrzouta, bručouna; srov. II-52 čmelák.

chrabunšč  jen nář.; pol. chrabGszcz — Přejato z pol.

chroust  stč. chrúst, chřušč, chřišč, Jg májový chroust, Bš, SSJČ, SSJ chrúst — Zúžením významu stč. chrúst ‚brouk (všeho druhu)‘. Od onomatopoického slovesa chrustěti ‚vydávat šustivý zvuk, šramot‘ podle chrupajícího šumu krovek.

kobza  v sled. významu jen nář. — Zřejmě přenesením výrazu podle charakteristického zvuku (kobza ‚starobylý strunový nástroj‘ podobný loutně nebo lyře; podle Jg též u̯hrnec z části vodou naplněný, koží potažený nahoře, v kteréž žíní několik vlhkýma rukama sem a tam se smýká, čímž zvuk basovému podobný se působí“). Ne bez vlivu podobně znějícího výrazu koza; viz tam.

kobzár  v sled. významu jen nář. - Derivací od kobza; viz tam.

koza  v sled. významu jen nář.; Jg, Bš Jaroměř — Přenesením pojmenování patrně podle toho, že chroust žere listí, podobně jako koza.

kozák  v sled. významu jen nář. — Derivací od koza; viz tam. Mužský rod zřejmě podle výrazu brouk.

kozamyška  jen nář.; Bš též kozomyška Budějovice, Kt též kozomyška — Složenina z koza a myška; motivace nejasná, nelze vyloučit, že jde o brouka velkého jako myška.

kozár  jen nář. — Derivací od koza; viz tam.

kruvka  jen nář. — Přenesením pojmenování na základě podobnosti s chrobákem (Jg, pol. krówka — vše ‚chrobák‘). Podoba kruvka pravidelným vývojem skupiny tort ve shodě s pol.; srov. II-45 chrobák.

májka  v sled. významu jen nář.; Kt též majka, Bš Měřín — Pojmenování podle měsíce výskytu.

majkéfr  jen nář. — Přejato z něm.

májová koza  jako sousloví jen nář. — Subst. koza (viz tam) specifikováno adjektivem májový podle měsíce výskytu.

májovec  v sled. významu jen nář.; hluž. mejski bruk — Pojmenování podle měsíce výskytu.

mlynář  v sled. významu jen nář.; Bš mynář, ALJ menář han., Prostějov, Kt — Přenesením pojmenování na základě barvy (tělo chrousta je jako pomoučené).

przňák  jen nář.; Kt též przník, pržník, pršnák, brzník, brzák, ALJ též przník, sprzlik, brzák, brzňák, brzník — Patrně derivací od prznit ‚znečisťovat, špinit‘.

rúždanec  jen nář. — Nejasné. Snad souvisí se srbocharvatským hrûšt ‚chroust‘.

velký javorník  jako sousloví jen nář.; Kt javorník, ALJ javorník (svč.) — Sousloví.

5    chroust Po 1, Ju 2, 4, Ru 4 — chrušt, rušt Ju 2 — chróst Ju 6 — bapka Ju 1, 3, Ru 1, 3 — brumbár Ju 5 — majkáfr Po 1

6    MAGP 303, AJPP 228, SSA 3.70

Ši