4 švestka (1169)

1    M         švestka — šveska

kadlátka — karlátka (ga- 704)

kadlátko

slíva (śliva 818, 819, 830, slyva 805, 806, s’lyva 801)

slifka (též 755, 59, 92, 95, ślifka 831–836, 84)

trnka (též 829, 92)

N          dalamaška 625, dorancija 641, 661, 678, durancija 713, durancie 734, 736, duranc 637, guranzija 680, garanzyje 704, ranuša 704, kozý cecek 704, kulinka 704, uherka 816

2                 Nář. pojmenování pro švestku, tj. modrý vejčitý plod (peckovici) ovocného stromu (Prunus), se diferencují především lexikálně. Méně často se objevují rozdíly slovotvorné (slíva × slivka) a rodové (kadlátka × kadlátko). Pokud jde o hláskoslovnou diferenciaci, u výrazu šveska se dokládá zcela ojediněle podoba švestka, shodná se spis. jazykem, a u slova kadlátka jeho výchozí forma karlátka.

Otázkou se zjišťovaly pouze výrazy pro podlouhlou modrou švestku, chrakteristickou zejména tím, že pecku lze snadno vyloupnout. Proto byla pojmenování pro jiné druhy švestek z mapování vyloučena. Pouze v svč. nář. byl zaznamenán každý výskyt slova slíva, a to i ve významu plodu, který jde špatně od pecky (především na Litomyšlsku). Jde totiž o původní pojmenování jakékoli švestky, které se později v některých oblastech specifikovalo jako označení jen pro určitý druh.

Na Břeclavsku a místy při vých. okrajích střm. nář. slouží výraz trnka jako obecné pojmenování pro všechny druhy švestek a současně v plurálové formě označuje švestková povidla, srov. I-140 povidla.

3                 Většinový výraz šveska se vyskytuje v podstatě v celých Čechách, ve střč. a jzč. nář. jako pojmenování jediné. Podoba se spis. výslovností švestka proniká místy do svč. a střč. nář. oblasti, soustředěněji do sev. úseku nář. čm.

Starobylé pojmenování slíva vytváří souvislý areál téměř v celé svč. nář. oblasti, a to většinou v dubletě s výrazem šveska. Odděleně se vyčleňuje v záp. skupině slez. nář. a v slovotvorné variantě slivka se dokládá v jejich skupině východní.

Ve střm. nářečích (bez jejich vých. okrajů a Znojemska), v přilehlé sev. části čm. nář. a v nejvýchodnějším okraji nář. svč. převládá výraz kadlátka, ve formě karlátka se dokládá porůznu z Prostějovska, záp. Brněnska a již. části vm. nář. Rodová varianta kadlátko vytváří souvislý areál, který zabírá Znojemsko, Třebíčsko a již. a stř. úseky čm. nář. s přilehlým Telečskem.

Pojmenování trnka je téměř jediným nář. výrazem dokládaným z vm. nář., zasahuje též na široký přilehlý vých. okraj střm. nář.

Situace ve městech se shoduje s jejich příslušným venkovským okolím, zvláště do střm. měst proniká slovo švestka, shodné se spis. jazykem.