4 švestka (1169)

1Mšvestka — šveska

kadlátka — karlátka (ga- 704)

kadlátko

slíva (śliva 818, 819, 830, slyva 805, 806, s’lyva 801)

slifka (též 755, 59, 92, 95, ślifka 831–836, 84)

trnka (též 829, 92)

Ndalamaška 625, dorancija 641, 661, 678, durancija 713, durancie 734, 736, duranc 637, guranzija 680, garanzyje 704, ranuša 704, kozý cecek 704, kulinka 704, uherka 816

2                 Nář. pojmenování pro švestku, tj. modrý vejčitý plod (peckovici) ovocného stromu (Prunus), se diferencují především lexikálně. Méně často se objevují rozdíly slovotvorné (slíva × slivka) a rodové (kadlátka × kadlátko). Pokud jde o hláskoslovnou diferenciaci, u výrazu šveska se dokládá zcela ojediněle podoba švestka, shodná se spis. jazykem, a u slova kadlátka jeho výchozí forma karlátka.

Otázkou se zjišťovaly pouze výrazy pro podlouhlou modrou švestku, chrakteristickou zejména tím, že pecku lze snadno vyloupnout. Proto byla pojmenování pro jiné druhy švestek z mapování vyloučena. Pouze v svč. nář. byl zaznamenán každý výskyt slova slíva, a to i ve významu plodu, který jde špatně od pecky (především na Litomyšlsku). Jde totiž o původní pojmenování jakékoli švestky, které se později v některých oblastech specifikovalo jako označení jen pro určitý druh.

Na Břeclavsku a místy při vých. okrajích střm. nář. slouží výraz trnka jako obecné pojmenování pro všechny druhy švestek a současně v plurálové formě označuje švestková povidla, srov. I-140 povidla.

3                 Většinový výraz šveska se vyskytuje v podstatě v celých Čechách, ve střč. a jzč. nář. jako pojmenování jediné. Podoba se spis. výslovností švestka proniká místy do svč. a střč. nář. oblasti, soustředěněji do sev. úseku nář. čm.

Starobylé pojmenování slíva vytváří souvislý areál téměř v celé svč. nář. oblasti, a to většinou v dubletě s výrazem šveska. Odděleně se vyčleňuje v záp. skupině slez. nář. a v slovotvorné variantě slivka se dokládá v jejich skupině východní.

Ve střm. nářečích (bez jejich vých. okrajů a Znojemska), v přilehlé sev. části čm. nář. a v nejvýchodnějším okraji nář. svč. převládá výraz kadlátka, ve formě karlátka se dokládá porůznu z Prostějovska, záp. Brněnska a již. části vm. nář. Rodová varianta kadlátko vytváří souvislý areál, který zabírá Znojemsko, Třebíčsko a již. a stř. úseky čm. nář. s přilehlým Telečskem.

Pojmenování trnka je téměř jediným nář. výrazem dokládaným z vm. nář., zasahuje též na široký přilehlý vých. okraj střm. nář.

Situace ve městech se shoduje s jejich příslušným venkovským okolím, zvláště do střm. měst proniká slovo švestka, shodné se spis. jazykem.