ČJA 2

39 vrabec (1438)

1    M         vrabec — brabec

vrapčák — brapčák

vrábel — vrubel

vrablc 757 — brablec 662, 666, 66 (brablic 735, 736) — brablc

šprcek

N          čimčarák 130, 142, 211, 212, 611, čabrák 220, čamrák 220, čibrk 142, čubrák 611, čibr 79, čibrák 79, čurbel 822, crlikáč 135, skudlivec 128, škudlán 131, šprdlák 146, polak 801, čorpl 65

2                 Nářeční označení pro vrabce, tj. drobného šedohnědého ptáka žijícího v lidských sídlištích, vykazují diference slovotvorné (např. vrabec × vrábel × vrabčák) a zejména hláskoslovné (např. vrabec × brabec; brablec × brablc; vrábel × vrubel). Lexikální rozdíly byly zachyceny zcela výjimečně.

Ve spisovném jazyce slouží k označení sledovaného ptáka výraz vrabec a jeho slovotvorná varianta vrabčák. Jako obecná jsou charakterizována pojmenování brabecbrabčák. Slovotvorné varianty vrabčákbrabčák jsou ve spisovném jazyce hodnoceny jako expresivní. V nářečí se situace v tomto směru nezdá být zcela jednoznačná. Podoby vrabčák, brabčák byly jako expresivní označeny jen výjimečně ve stř. a již. Čechách, na záp. Moravě a Zábřežsku. Naopak v jzč. oblasti se podoba brabčák přímo uvádí jako bezpříznaková. Z těchto důvodů jsme formy vrabčákbrabčák do mapování zařadili; na mapě jsou znázorněny šrafou.

Nářeční ekvivalenty vrablc, brablecbrablc lze chápat jako hláskové obměny základních pojmenování vrabec, brabec (mohly vzniknout přisunutím souhlásky l mezi souhlásku retnou a následující samohlásku – srov. např. výrazy brablenec ‚mravenec‘, hrable ‚hrábě‘ aj.), my se však vzhledem k jejich sporadickému výskytu právě v archaické nář. oblasti přikláníme k výkladu, že -l- je v těchto podobách spíše původní. Považujeme je tedy podobně jako slezská označení vrábel (resp. vrabel, vrobel) a vrubel za varianty slovotvorné, odvozené od rozšířené podoby základu *vorbъl-jь.

U dubletní dvojice vrabecbrabec bývá nářeční mi mluvčími jako pronikající hodnocen výraz vrabec.

Nemapována zůstala jednotlivá označení pocházející z dětské řeči (např. čimčarák, crlikáč apod.) nebo výrazy jednoznačně expresivní (např. škudlivec, šprdlák aj.).

3                 Na pozadí nevýrazné lexikální dichotomie vrabec × šprcek vystupuje na mapě českomoravsko-slezská slovotvorná dichotomie vrabec × vrábel, doprovázená v Čechách a na Moravě výraznou hláskovou diferencí vrabec × brabec; týž hláskový jev je v menší míře zachycen i na slovotvorných variantách vrabčák × brabčák; vrablc × brablc).

Největší územní rozšíření vykazuje podoba brabec; s výjimkou zhruba svč. nář. zabírá celé Čechy a záp. Moravu s enklávami na Olomoucko a jz. Kroměřížsko. Forma vrabec je rozšířená především na zbývajícím území Čech a Moravy, porůznu je doložena i z oblasti výskytu výrazu brabec.

Slovotvorná varianta vrabčák se vyskytuje především v areálu výrazu vrabec, má však značně menší rozsah (zapsána byla zejména v svč. nář. s přesahem na Zábřežsko a v úseku mezi Boskovicemi a Brnem); její hláskoslovná obměna brabčák se zhruba kryje s oblastí výskytu výrazu brabec.

Slezsko se vyděluje slovotvornou variantou vrábel (v náležitých hláskových podobách vrabelvrobel), česko-polský smíšený pruh charakterizuje hlásková obměna vrubel.

Ostatní varianty vytvářejí menší oblasti: zhruba ze stř. úseku vm. nář. je doložena podoba brablc, z Prostějovska varianta brablec.

Od celočeského výrazu vrabec se odlišuje pouze malá oblast v podorlickém úseku s výskytem citově neutrálního regionalismu šprcek.

Do naprosté většiny měst pronikl výraz vrabec.


4    brabčák  Kt, SSJČ ob. expr. — Z vrabčák, záměnou pův. bilabiálního v za bilabiální b.

brabec  stč.; Jg zast., Kt ob., SSJČ ob. — Z vrabec; změna v > b viz brabčák.

brablc  jen nář.; Kt, Bš — Viz vrablc a brabčák.

brablec  jen nář.; Kt, Bš — Viz vrablc a brabčák.

šprcek  jen nář.; Jg šprček ‚vrabec polní‘, Kt též šprček ‚vrabec skalní‘ — Přenesením z expr. výrazu šprček ‚malé dítě‘, ‚člověk malé postavy.


vrabčák  Kt, SSJČ expr., SSJ vrabčiak hovor. expr. — Derivací od vrabec.

vrabec  stč., Jg též vrab řidč., SSJČ, SSJ též vráb nář., Kl vrab, vráb — Z psl. *vorbъ, vorbьcь metatezí likvid; zvukomalebný základ vystihoval asi švitoření,

vrábel  jen nář.; stč., Kt vrabelvrobel, SSJČ vrabel nář., Kl, hluž. wrobl — Z podoby základu *vorъl-jь metatezí likvid; viz též vrabec.

vrablc  jen nář.; Jg vrablec, Kt též vrablec — Patrně kontaminací psl. podob *vorbьcь*vorbъl-jь, viz vrabec a vrábel.

vrubel  jen nář.; pol. wróbel — Viz vrábel; -u- náležitou střídnicí za psl. skupinu *tort.

5    vrabec Ju 1,2, 5–7, Ru 4 — vrabec Ju 5 — brabec Ju 2–6, Ru 2–5 — brapčák Ju 2, Ru 1,2 — škudlán Po 1

6    ASJ III 247, AJŚ 542, OLA 70, ALE 115

Šl