ČJA 2

36 střízlík (1446)

1    M         střízlík, třízlík (střyzlik 721, střýzlík 723, střízlýk 738, střezlík 428, střízlék 638, 650, 678, 683, 684, střézlék 685, -íček 103, 105, 113, 129, 145, 146, 149, 152, 223–225, 250, 303, 314, 324, 418, 423, 428, 433, 435, 437, 439, 451, 631, 636, 639, 643, 651, 662, 664, 672, 715, 717, 723, 728, 741, 748, 749, 813, 816)

stříž (stryžik 833, střižek 817, 828, střižiček 828, 829)

paleček (palčac 737)

plotňík

plotňíček (též 720, 823, 824, plotňáček 628, 638, 640, 655, 703, 737, též 720, plotnárek 628, plotovňíček 641, splotňiček 663)

potplotňíček (potpłočak 822)

králíček (králík 118, 130)

myši krulik 833 (myšy k. 834, myš’i krul 835, 836)

caunkenyk 801, 819 (-ich 819, caukenik 826)

oříšek

čižek (čižik 805, 811, 818, 820, 827, čižlík 747)

slepička 506, 509

trcek 802, 803 (tršček 818)

S          krahulíček 511, skulinek 630, drmolízek 250, křováček 104, 254, rošťák 158, rošťáček 158, ptačý fojt 751,
č’erč’yk 807, č’yrč’ek 807

N          semenáček, uhelňíček, kováříček, raška, s’c’edlik

2                 Mapa zachycuje nářeční výrazy pro střízlíka obecného (Troglodytes troglodytes), malého drobného ptáčka z rodu pěvců s tělíčkem porostlým černohnědým peřím, jehož charakteristickým rysem je vztyčený ocásek. Zaznamenané nářeční výrazy vykazují pestré rozrůznění lexikální, na mapě zachycujeme též rozdíly slovotvorné (plotník × plotníček × podplotníček, stříž × střízlík). Nesledujeme hláskoslovný rozdíl střízlík × třízlík. Hlásková varianta třízlík zaujímá zejména území jz. poloviny Čech, tedy oblast častého odsouvání náslovného s- ve skupině stř-, srov. I-89 střevíc.

Zajímavý obraz poskytují také motivace pojmenování. V řadě případů jde o metaforické výrazy opírající se o základní tělesný znak sledovaného ptáčka, tj. malý rozměr (i při srovnání s jinými pěvci). Do skupiny těchto označení patří např. slova oříšek, paleček, králíček a do jisté míry též sousloví vzniklá na základě žertovného posunu ptačí fojtmyší králík.

Názvy křováček, plotník, podplotníček, rošťáčekskulínek jsou motivovány životním prostředím střízlíka, jímž často bývá spleť kořenů nebo větví, popřípadě živé ploty, hromady klestí apod.

Přenesením pojmenování na základě vzhledu nebo zabarvení vznikly výrazy slepička, krahulíček, patrně i čertík.

Ve většině případů jsou nářeční pojmenování formálními deminutivy. Odrážejí nejen základní tělesný znak střízlíka, ale též kladný citový vztah člověka k tomuto ptáčkovi.

Údaje našeho výzkumu byly srovnávány s materiálem KLA, zejména při zpřesňování východní hranice rozšíření slova paleček. KLA na rozdíl od našeho výzkumu zaznamenala hojný výskyt výrazu oříšek též v centrální části střm. nář., zvláště mezi Kroměříží a Prostějovem.

Některé názvy, např. čížek, králíček, označují ve spis. jazyce jiné druhy pěvců; také uživatelé dialektů jednotlivé druhy podobných zpěvavých ptáků vždy ne dost přesně od sebe odlišují.

Výzkum ve městech nebyl prováděn.

3                 V poměrně pestrém zeměpisném rozrůznění tvoří nejvýraznější areály názvy střízlík, palečekplotníček, ostatní pojmenování mají spíše charakter okrajových regionalismů.

Výraz střízlík, rozšířený po celých Čechách i na Moravě, je zpravidla považován za slovo mladší vrstvy. Název paleček se vyskytuje na velkém území, jež tvoří sv. polovina Čech bez příhraničního pásu a záp. Morava; odděleně vytváří areál též v širším horním Pootaví. Na sev. a vých. okraji Čech dominuje pojmenování králíček, sousloví myší králík je doloženo z vých. části slez. dialektů a přejatý výraz caunkenyk byl zaznamenán zejména v bodech na území Polska.

Pro větší část Moravy je charakteristický název plotníček; menší areály tvoří slovotvorné obměny plotník (na Hlučínsku aj.) a podplotníček (v pásu mezi Kyjovem a Uherským Brodem). Na Slovácku je běžné pojmenování oříšek, v záp. Slezsku a na Příborsku je rozšířeno označení čížek. Výraz stříž byl zaznamenán na jz. okraji slezských nář. a v přilehlé části Valašska.

Další pojmenování jsou sporadická nebo tvoří jen velmi malé oblasti: slovo slepička na Novoměstsku a výraz trcek na sz. okraji Slezska.

4    caunkenyk  jen nář. — Přejato z něm. (Zaunkönig).

čertík  v sled. významu jen nář. — Přenesením (patrně podle zbarvení peří).

čížek  v sled. významu jen nář.; Bš čížíček Ostrava ‚Troglodytes parvulus‘ — Patrně zvukomalebného původu (slovo napodobující hlas ptáčka); k záměně mohlo dojít na základě podobnosti znění slov střížekčížek.

drmolízek  jen nář. (Kt drmolaz ‚drobotina‘) — Nejasné, snad kompozitum s komponenty drmol nář. ‚drobný krok‘ a lízek ‚kdo leze‘ (srov. Jg drmolit  ‚drobným krokem běžet‘).

krahulíček  v sled. významu jen nář. — Dem. od krahulík (ob. ‚krahujec‘), přenesením na základě podobnosti s krahujcem (patrně podle střídání tmavého a světlejšího zabarvení peří).

králíček  v sled. významu jen nář.; Jg (SSJČ ‚zlatohlávek, drobný zpěvný pták rodu Regulus‘) — Přenesením.

křováček  jen nář. — Od křoví.

myší králík  jako sousloví jen nář.; hluž. kralik (pol. mysikrólik ‚Regulus regulus‘) — Přenesením dem. ke král s určujícím adj.; v návaznosti na pol.

oříšek  v sled. významu jen nář.; Kt, SSJ oriešok — Přenesením dem. k ořech (střízlík je malý jako oříšek).

paleček  Jg, SSJČ poněkud zast., říd. — Přenesením dem. k palec.


plotníček  Kt, SSJČ — Dem. k plotník, viz tam.

plotník  jen nář. — Patrně univerbizací nedoloženého sousloví plotní pták (střízlík žije též v živých plotech).

podplotníček  jen nář.; Bš Strážnice — Z předložkového výrazu pod plotem.

ptačí fojt  jako sousloví jen nář. — Přenesením substantiva fojt ‚rychtář, starosta‘ s určujícím adj., srov. myší králík.

rošťák, rošťáček  v sled. významu jen nář. — K roští.

skulínek  jen nář. — K dem. skulinka ‚malý otvor‘ („pták, který se vejde do skuliny“).

slepička  v sled. významu jen nář. — Přenesením dem. k slepice. Nelze však ani vyloučit souvislost s něm. Berghänchen ‚zlatohlávek‘.

střízlík  Jg též střížlík, střízlíček, střížlíček, SSJČ — Hláskově obměněné dem. k stříž, viz tam.

stříž  v sled. významu jen nář.; stč. střížek (?), Jg též střížek, střížík, střížíček, Kt též střížiček, Bš, pol. strzyżyk, dluž. stśěž, stśěžyk — Málo jasné; psl. asi *strěžь.

trcek  jen nář.; Kt Opavsko — K nář. trcat ‚jít drobnými rychlými krůčky‘.

třízlík  jen nář. — Viz střízlík, zjednodušením souhláskové skupiny stř- > tř-.

5    paleček Ju 1, 3, 4, Ru 1–3 — palčic Ju 1 — pálčic Ju 2 — plotníček Ju 6 — králiček Po 1 — carič Ju 3 — cisářek Ju 5

6    SSA 3.33

Fi