31 zajíc (1464)

1    M         zajíc (zaíc, též zejíc 306) — zajic (zaic, zajc) — zajec — zajunc 818, 831–836 (zajac 819)

polňák (též polňik 107, polák 159, 160, polňí zajíc/zajic/zajc 116, 135, 160, 506, 644, 53)

S          zverec 755 (polňí zverec 755)

N          zajíček, zajček, zajoch, zajouc, janek, matěj, ušák, honza

2                 Mapa postihuje nářeční rozrůznění v pojmenování zajíce, tj. polního hlodavce s dlouhými boltci, schopného rychlého běhu (Lepus europaeus). Kromě výrazného rozdílu lexikálního (zajíc × polňák) bylo zachyceno též krácení samohlásky í u výrazu zajíc; má totiž neobvykle velký územní rozsah, srov. PRO A1b, c.

Zejména na Valašsku a na záp. Opavsku byla zaznamenána nesplývavá výslovnost s rázem za’íc. Tato fonetická realizace se tam běžně střídá s výslovností zajíc, proto není na mapě zakreslena. Oslabení i-ového vokálu vedlo místy až k realizaci zajc. Uvedená výslovnost se dokládá jen zcela ojediněle ze záp. a sv. Čech.

Vedle jednoslovného označení polňák (vzniklého univerbizací z dvojslovného pojmenování polní zajíc) v oblasti, kde slovo zajíc slouží k označení domácího hlodavce – králíka, jsou doložena jako dublety také pojmenování dvojslovná polní zajíc.

Hojná expresivní označení (zajouc, zajoušek, ušák, honza, janek aj.) nebyla mapována.

3                 Proti obecně rozšířenému výrazu zajíc s lokálními hláskovými variantami, shodnému se spis. jazykem, stojí regionální výraz polňák, vytvářející souvislou oblast v sv. Čechách s přesahy do střč. nář. a na Moravu až na Tišnovsko.

Podoba zajic se kromě oblastí s pravidelným krácením i-ového vokálu (svč., střm. a slez. oblast) vyskytuje navíc na jzč. okraji a na Moravě též na vých. Brněnsku, Kyjovsku, Holešovsku a na Valašsku.

Na relikty staršího stavu ukazuje forma zajec, zapsaná dnes vzácně ze zč. okraje.