ČJA 2
30 netopýr (1458)
1 M netopýr — ňetopr — nedopejr — netopýř (myntopyř 831, 84)
letopér 679 (též 643) — litopér 645 — latopyr 836 — letopýř — litopýř — latopyř 834 — lutopyř 818
večerek (večorek 801, večurek 802, 803, podvečerek 804)
večeřálek 702
večeřałka 806, 813
večeřátko 701
S kleklajka 626, prutek 629, trúlelek i truhlelek 736, pír 737, mišák 746, hołí fták 755 (vše nedubl.)
2 Zkoumala se nář. pojmenování pro netopýra, tj. létajícího hmyzožravého savce (Plecotus auritus).
K lexémům netopýr a večerek (se sporadickými slovotvorně a rodově odlišenými variantami: večeřálek, večeřalka, večeřátko) řadíme jako samostatný lexém výraz letopýr. (Slovo letopýr lze považovat za původní a výraz netopýr za novější, kontaminovanou podobu, nebo naopak, viz odd. 4; názvy vzniklé kontaminací s jinými lexémy považujeme pak zpravidla za lexikální ekvivalenty).
Byly zaznamenány rovněž bohaté diference hláskoslovné, z nichž nejvýznamnější jsou netopýr × netopr × nedopýr × netopýř, letopýř × litopýř; ostatní jsou sporadické.
3 Hlavní rozdíly se objevují na Moravě a ve Slezsku. K téměř celoúzemnímu výrazu netopýr se připojují regionalismy letopýř a večerek, zaujímající kompaktní, ale nepříliš rozsáhlá území. Zcela ojediněle byly na již. a vých. Moravě zapsány jiné lexémy.
Pojmenování letopýř je doloženo z širšího Brněnska; v sz. části areálu má podobu litopýř. Výrazy s počátečním le-/li- byly vzácně zachyceny též na sev. okraji střm. dialektů a v čes.-pol. smíšeném pruhu.
Slova večerek se užívá v záp. polovině Slezska; na jihu areálu byla zapsána i varianta večeřalka, na niž na severu vm. nář. oblasti navazují ojedinělé formy večeřálek a večeřátko.
Pokud jde o hláskoslovné varianty, v Čechách byla zaznamenána pouze jediná, a to nedopýr, vyskytuje se rozptýleně v jzč. oblasti a na vč. okraji. Podoby s koncovým -ř jsou kromě Brněnska (le-/litopýř) doloženy ze značné části vm. nářečí a z vých. Slezska (netopýř). Jižně od Ostravy byla zapsána obměna netopr.
4 holý vták jen nář. — Sousloví. Nář. subst. vták ‚pták‘ (ze sloven.) specifikováno adj. holý.
kleklajka jen nář. — Patrně souvisí s klekání ‚večerní zvonění‘ (netopýr se objevoval po klekání).
latopýr jen nář. — Viz latopýř.
latopýř jen nář.; Jg latoperz pol. — Pravidelná hlásková varianta staršího letopýř (pol. dispalatalizace lět- > lat-).
letopýr jen nář. — Viz netopýr.
letopýř jen nář.; Jg též letopéř, Bš letopéř záp. Morava — Viz netopýr.
litopýr jen nář. — Viz litopýř a netopýr.
litopýř jen nář.; Kt litopéř mor. — Viz letopýř, příklonem k lítat.
lutopýř jen nář. — Nepravidelná hlásková varianta staršího letopýř.
myšák v sled. významu jen nář. — Přenesením pojmenování pro samečka myši podle podobnosti.
nedopýr jen nář.; Jg — Viz netopýr; -d- v základu patrně lidovou etymologií, tj. ‚ u̯nedopeřený“ živočich‘.
netopr jen nář. — Viz netopýr. Hyperkorekcí za -yr; -y- bylo mylně chápáno jako nář. průvodní vokál u slabičného r, srov. PRO A2b; srov. též sr, srvátka (I-110 sýr, I-109 podmáslí).
netopýr stč. jen pl. netopýrové, Jg netopejr, Kt, SSJČ, SSJ netopier, hluž. njetopyr — Podle Mch i Holuba-Kopečného pův. asi *lepetyrь (k onomatopoickému expr. kořenu lepet-; *lepati, *lebetati ‚klápat, pleskat, tlouci, tj. křídly‘; zákl. patrně týž jako u létat). Jako slovo tabuové povahy (netopýr byl předmětem mnohých pověr) bylo různě obměňováno. Pozdější náslovné n
podle Holuba-Kopečného asi vlivem slov typu nešvar, nezmar apod., ač nelze zcela vyloučit ani kontaminaci s noc. Vzhledem k tomu, že podoba s počátečním n- je ve většině slov. jazyků (kromě srbocharvátštiny), muselo by jít o kontaminaci velmi ranou (už v psl. se předpokládá *netopyrь). Proto by snad bylo také možné považovat podobu netopýr za původnější, podoby s náslovným l- by pak byly novější, vzniklé kontaminací s létat. Přípona -yrь místo -ylъ (srov. *motylь) disimilací proti počátečnímu l- (Machek, Holub-Kopečný).
netopýř jen nář.; stč. též netopiř, Jg, pol. nietoperz, dluž. njetopyŕ — Viz netopýr; -ř etymologicky náležité, srov. psl. *netopyrь.
prutek jen nář. — Nejasné.
pýr v sled. významu jen nář.; Kt na Moravě — Zkrácením z leto-/netopýr, patrně mylně chápaného jako kompozitum.
trúlelek, truhlelek jen nář.; Kt trúľek, truľeľek v Podluží — Nejasné. Nelze vyloučit souvislost s něm. Troll ‚skřítek‘, popř. s čes. lelek ‚pták z rodu Caprimulgus‘.
večerek jen nář.; Kt, Bš též večurek a podvečerek laš.; SSJČ nář. — Od večer.
večeřálek jen nář.; Kt na Moravě, Bš večerałek laš. — K večeřet (netopýr létá v čase večeře).
večeřalka jen nář. — Přechýlením od večeřálek, viz tam.
večeřátko jen nář. — Od večeřet příklonem k dem. podobě neutra.
5 netopír Ju 6, Ru 4 — netopejr Ju 5, Ru 1–4 — netopejř Ju 4 — slepá miš Ju 5, 6 — slepej miš Ju 2, 4 — šišmiš m. Ju 1–3 — flédrmaus Po 1
6 ASJ IV 81, AJŚ 527, PLPJ 23, AJPP 216, AJK 164, SSA 3.14, OLA 43, ALE 105
Či
