29 potkan, krysa (1459) —

1    M         ňemkyňe

ňemka

ňemecká myš (jemecká m. 306, ňemecké meš m. 646)

potkán (potkáň 684, 720) — potkan

ščur (též chčór 652)

velka myš

rocna

roc m. 447, 457, 460

rocák 447, 454

krisa (též krís m. 755)

S          pajerka 516, rata 817

2                 Výzkum byl původně zaměřen na nář. výrazy pro velkou dlouhoocasou myš (zool. krysa obecná, lat. Rattus rattus). Tento druh byl však už v minulých staletích z našeho území téměř vytlačen (dnes žije pouze na malé oblasti a nijak hojně v okolí Teplic, Mostu a Mělníka) jiným, velmi podobným druhem hlodavce, potkanem (zool. potkan obecný, lat. Rattus norvegicus). Generace informátorů narozených koncem minulého nebo v prvním desetiletí tohoto století už většinou neznala obě zvířata současně. Zaznamenaná nář. pojmenování tedy označují oba hlodavce bez rozlišení, nebo – a to na většině zkoumaného území – pouze potkana. K potkanovi se tedy vztahuje i poměrně nový výraz krysa; už Kott ve svém Česko-německém slovníku z roku 1880 u hesla potkan uvádí: „V Čechách ho jmenují krysa, avšak potkan jest větší než krysa a všude ji vyhubil.“

Kromě výrazných diferencí lexikálních byly zaznamenány i rozdíly slovotvorné (němkyně × němka, rocna × roc × rocák) a hláskoslovné (potkán × potkan). Vedle pojmenování jednoslovných jsou doložena i sousloví (německá myš, velká myš).

3                 Výrazně vystupuje česko-moravsko-slezská trichotomie němkyně × potkán × šťur.

Označení němkyně bylo zapsáno v celých Čechách s přilehlou záp. Moravou (až po Nové Město na Mor. a Znojmo). Jeho méně užívaná varianta němka se vyskytuje soustředěněji na Plzeňsku a Rakovnicku a dále při sev. části čes.-mor. hranice a na Litovelsku. Sousloví německá myš je doloženo nesouvisle a zpravidla dubletně z Čech a záp. poloviny Moravy (zasahuje až k Brnu a Prostějovu do oblasti výrazu potkán; bylo zaznamenáno též na sev. pomezí vm. dialektů).

Většinu Moravy zaujímá pojmenování potkán. To se řídce a rozptýleně objevuje i v Čechách (obvykle společně se dvěma až třemi dalšími výrazy), zde však v podobě s krátkou kmenovou samohláskou potkan; jde tedy patrně vesměs o novější přejetí ze spis. jazyka.

K slezskému označení šťur se v pruhu při záp. okraji přimyká zpravidla dubletní sousloví velká myš.

Ze záp. Čech a z nejjižnějšího jč. okraje se dokládají adaptované přejímky z němčiny rocna, roc a rocák.

Pojmenování krysa je běžné téměř ve všech městech, v nově dosídleném pohraničí zpravidla jako jediný užívaný výraz (do městské mluvy proniklo ze spisovného jazyka, kde ovšem funguje pouze jako zool. termín pro krysu obecnou), jinak zejména v okolí vnitrozemských měst. Ve Slezsku nebylo ve venkovské síti zachyceno vůbec, na Moravě jen vzácně, v Čechách soustavněji pouze při szč. a sč. okraji a v povodí Lužnice, jinde též řídce. Vždy se vyskytuje v dubletě s jiným výrazem.