ČJA 2
27 krtinec (1461)
1 M krťinec (chr- 511, 512, 605, 607, krtenec 318, 330, 331, krčinec 612, 614, 615, 62) — kreťinec
krťičinec (též krťičanec 616, 630, krčečenec 638)
krťák 609–611 (krč- 611)
krťičák (krč- 618, 622, 623, 635)
krťičňák (krč- 735–737)
krťinčák 723, 725
krtina (krečina 835, 836)
krtičina
kretovina (též krtkovina 306)
kretufka
N kopec, kopeček, kopenec, kopka, kopice, krtčí kopeček, krťičí kopeček, hromátka, krtčí hromátka
2 Mapa zachycuje zeměpisné rozložení nář. pojmenování pro krtinec, kopeček hlíny navršený krtkem.
Kromě výrazných rozdílů slovotvorných (např. krtinec × krtičák × krtičňák × krtina × kretovina) objevují se i ojedinělé rozdíly hláskoslovné. Ty se týkají slovních základů (krt- × chrt- × kret-), (srov. II-26 krtek).
Značná variabilita názvů pro sledovaný jev je i ve spis. jazyce. Kromě zcela synonymních variant krtinec a krtina dokládají se ze spis. jazyka jako řidší též formy krtice, krtiště a krtičina.
Zcela ojediněle byly zapsány i podoby krtč-. Výslovnost s etym. náležitým -t- je vzácná a možná jen při pomalé řeči (běžná je výslovnost splývavá krčinec, krčina atd.), proto ji neregistrujeme. Podoby s krč- jsou patrně utvořeny od adj. krtčí.
Oblasti s pojmenováním pro krtčí hromádku jsou slovotvorně mnohem rozrůzněnější než oblasti s pojmenováním pro krtka. Např. v oblasti výrazu krtice ‚krtek‘ se vyskytuje hned pět slovotvorných variant jako ozna
čení pro hromádku: krtičinec, krtinec, krtičák, krtičňák, krtičina, v oblasti výrazu kret jsou varianty kretinec, kre-
tůvka, kretovina, v oblasti slova krtek je krtinec, krtina i krťák.
Vedle výrazů odvozených od základu krt- byla výjimečně zachycena též pojmenování popisná a neplně terminologizovaná, např. hromádka, kopeček, krtčí hromádka. Ta na mapě zakreslena nejsou.
3 Oblasti všech nářečních variant jsou poměrně ostře ohraničené.
Převážná část Čech má pojmenování rodu ženského, a to krtina a v svč. nářečích (kromě vých. okraje) krtičina. Žen. rodu jsou dále též výrazy na okrajích Slezska: kretůvka (opavská část) a kretovina (zvl. Těšínsko).
Z Moravy a ze stř. části Slezska se dokládají pojmenování rodu mužského. Střední část a jv. Moravy se vyčleňuje slovem krtičinec, na záp. Moravě, na Valašsku, ve Slezsku, ale též v Čechách v enklávě mezi Plzní a Příbramí se vyskytuje slovotvorná varianta krtinec. Souvislý pás obcí od Brna přes Boskovice s přechodem do sv. Čech až k Náchodu je charakterizován formou krtičák, z Břeclavska je doložena forma krtičňák.
4
Nář. pojmenování krtčí hromádky jsou buď desubstantiva, nebo deadjektiva k základům kr(e)t(ic)-, kr(e)t(e)k (z psl. *krъtъ, srov.
II -26 krtek) tvořená pro muž. rod sufixy -inec, -i(ň)ák, pro žen. rod sufixy -ina, -ovina, -ůvka.
kretinec jen nář.
kretovina jen nář.; Jg krtovina pol., pol. kretowina.
kretůvka jen nář.
krťák jen nář.
krtičák jen nář.
krtičina Jg, SSJČ říd., též krtice.
krtičinec jen nář.; SSJČ nář., SSJ nář.
krtičňák jen nář.
krtina Jg též krtiště, krtkoviště, SSJČ též krtiště říd., SSJ nář.
krtinčák jen nář.
krtinec Jg slc. a mor., SSJČ též krtčinec nář.
5 krtinec Ru 3 — krťičanec Ju 4 — krťičenec Ju 6 — krťina Ju 1, 3, 5 — krtkovina Ru 1 — krtorowina Ju 2 — kompostek Ru 4
6 AJŚ 525b, SSA 3.16, OLA 38, ALE 103
Bh
