strouže n. 103–105

vroubek (roubek 117–119, 129)

pazourek — parouzek (parousek 307, padouzek 307)

špárek (špálek 453)

drápek 306, 424

zoubek (vozoubek 423)

křížalka 135 (křéžalka 650)

S          prasátko 406

2                 Nář. pojmenování části hlávky česneku se liší lexikálně, slovotvorně (např. struk × strouček), gramatickým rodem (např. strouček × stroučka × stroučko) i hláskoslovně (např. stroužek × strouzek × stroušek × strousek).

Žádné nář. pojmenování stroužku česneku není původní, téměř všechna vznikla metaforickým přenášením na základě podobnosti. Některá naše nář. označení (pazourek, špárek, drápek) se motivačně shodují s němčinou, srov. něm. Zehe (Knoblauchzehe) ‚pazour, pařát, dráp‘. Většina z nich jsou formální deminutiva.

Rozdíl mezi formami strouček a stroužek vznikl patrně v důsledku adideace etymologicky málo průhledné původnější formy strouček k základu slovesného původu (strouhat – stroužek). Rozdíl strouček × stroužek vedeme na mapě jako rozdíl lexikální.

Materiál získaný naším výzkumem byl konfrontován s materiálem KLA. V něm se navíc objevily ještě další formy a výrazy: pstroužek (okolí Žamberku a Semil), štrouzek (Kolínsko), pazoušek (Vysokomýtsko), štránek (Novopacko a Mnichovohradišťsko).

3                 Největší územní rozšíření mají výrazy stroužek a strouček. Starší podoba strouček je typická pro většinu Moravy a Slezska a pro zč. a szč. okraje (Plzeňsko a Rakovnicko, Roudnicko a horní Pojizeří). Z oblasti slova stroužek, zabírající velkou část Čech (sev. polovinu střč. nář. oblasti, většinu svč. nářečí) a sahající až na Znojemsko, vyděluje se na Příbramsku a Benešovsku rozsáhlé území hláskoslovné varianty strouzek.

Na Těšínsku a Jablunkovsku byly zapsány rodové varianty stroučko, v Podkrkonoší varianta strouže. Nevelké enklávy na širokém Litovelsku a na Královéhradecku a Břeclavsku mají varianty rodu ženského (stroučka, štroučka, stroužka). Kompaktní území mezi Kyjovem a Břeclaví vytváří hlásková podoba štrouček. Zejména ve střední části Slezska převládá nedeminutivní forma struk.

Největší okrajovou oblast tvoří na jihozápadě Čech a na přilehlé jihozápadní Moravě slovo pazourek, v úseku mezi Klatovy a Plzní v přesmyknuté podobě parouzek. Z této protáhlé oblasti se vyčleňuje Českobudějovicko výrazem špárek. Na Táborsku vystupuje nevelké území výrazu zoubek, který tvoří další oddělenou oblast ještě na Zábřežsku. Pro Náchodsko s přilehlým Kladskem je typické označení vroubek (roubek). Výskyt ostatních lexémů je sporadický.

4    drápek  v sled. významu jen nář. — Přenesením významu (SSJČ ‚rohovitý zahnutý útvar na konci prstů na nohou savců‘).

křížalka  v sled. významu jen nář. — Specifikací významu (Jg ‚kousek, dílek něčeho‘).

parouzek  jen nář. — Z pazourek přesmykem, viz tam.

pazourek  Jg pazour česnekový, SSJČ obl. čes. — Přenesením významu (SSJČ dem. k pazour ‚zvířecí prst s drápem‘).

prasátko  v sled. významu jen nář. — Přenesením významu.

strouček  jen nář.; Jg, SSJČ nář., SSJ strúčok dem. — Formální dem. k struk, viz tam.

stroučka  jen nář.; SSJČ stručka nář. — Ze strouček, viz tam, přechodem k žen. rodu.

stroučko  jen nář. — Ze strouček, viz tam, přechodem k stř. rodu.

strouzek  jen nář. (Jg struzek ‚něco odstrouhnutého‘) — Přenesením významu.

strouže  jen nář. — Ze stroužek přechodem k stř. rodu, vzoru kuře.

stroužek  Jg, SSJČ, SSJ strúžok — Adideací k strouhat ze strouček, viz tam.

stroužka  v sled. významu jen nář. — Ze stroužek přechodem k žen. rodu.

struk  v sled. významu jen nář.; Jg, SSJČ nář., SSJ — Přenesením významu. Psl. asi *strCkъ nebo *strukъ ‚lusk, šešule‘.

špárek  v sled. významu jen nář. — Přenesením významu (SSJČ dem. k zast. ob. špár ‚prst s drápem‘). Motivačně stejné je nář. pazourek, drápek, srov. tam.

štrouček  jen nář. — Ze strouček patrně vlivem něm.

štroučka  jen nář. — Ze stroučka patrně vlivem něm.

vroubek  v sled. významu jen nář. — Přenesením významu (SSJČ dem. k vrub ‚rýha vzniklá seknutím, zářez‘).

zoubek  v sled. významu jen nář.; pol. ząbek — Přenesením významu.

5    strúček Ju 7, Ru 5 — stróček Ju 6 — stroužek Po 1, Ju 1–3, Ru 2–4 — stroušek Ju 5, Ru 2 — pazourek Ju 4

6    —

Bh