ČJA 2
23 rajské jablíčko (1133) —
1 M rajské jablíčko (r. jabúčko 755, r. jabłuško 819, jarski jabličko 154)
rajské japko
rajskí n. sg.
rajče n. (jarče n. 154) — rajča n.
rajšče n. (rajsče n. 402, 422, 423, rajšča n. 757)
rajščák
rajčinka 755
paradajské jablíčko (pararaj- 516, 602, p. jabúčko 736, 752, p. jablíšku 633)
paradajské japko (paradej- 632, pararaj- 748, 804, 809)
paradajské n. sg. (paratajska f. 612)
paradajka (paradejka 719, 833, pararajče n. 619)
paradajz m. 638, 652, 801
paradizepfl 819
tomata (tomáta 119)
2 Byla zjišťována nář. pojmenování pro rajské jablíčko, plod byliny z čeledi lilkovitých (Solanum lycopersicum). Výzkum ukázal, že k označení plodu i celé rostliny se většinou užívá jediného názvu.
Vedle výrazného lex. protikladu (raj- × paradaj-) se v získaném nář. materiálu projevily též diference v typu pojmenování (rajské jablíčko × rajče, paradajské jablíčko × paradajka), diference slovotvorné (např. rajče × rajščák) i hláskové (rajče × rajča). Rozdíl rajče × rajšče považujeme za slovotvorný, neboť podoba rajče byla utvořena z adjektiva rajský formantem -če, podoba rajšče formantem -e (s alternací -sk- > -šč-).
Na našem území se rajská jablíčka začala pěstovat ve větším měřítku teprve začátkem 20. století. Jejich základním pojmenováním se stala sousloví rajské jablíčko/jabko, paradajské jablíčko/jabko, jež vznikla překladem něm. složeniny (viz oddíl 4). Tato dvouslovná pojmenování si podržela terminologickou platnost až do dnešních dnů a zároveň posloužila i jako fundující základ pro tvoření dalších, a to jednoslovných názvů, jež jsou v nářečí pociťovány jako novější (rajče, paradajka apod.). K označení rajského jablíčka jsou tedy na většině zkoumaného území k dispozici dubletní, mnohdy i tripletní výrazy.
Součástí slovní zásoby spisovné češtiny jsou dvouslovná pojmenování rajské jablíčko/jablko a jejich univerbizovaná podoba rajče.
3 Základní protiklad raj- × paradaj- doplňuje okrajový přejatý název tomata, typický zvláště pro Hlučínsko.
Většinové pojmenování rajské jablíčko se vyskytuje v Čechách a v nářečí čes.-mor. Odtud proniklo dále na Moravu, zejména do její záp. části. Jeho varianta rajské jabko byla zachycena především na sev. a sv. okraji střm. dialektů, na sev. Valašsku a ve střed. pruhu Slezska. Porůznu se objevuje též v Čechách a na ostatním území střm. dialektů. Výraz rajče je rozšířen na značné části zkoumaného území. V Čechách a v oblasti čes.-mor. nářečí se vyskytuje téměř důsledně, na Moravě a ve Slezsku pak méně pravidelně. Častěji byl zaznamenán jen v sev. oblastech střm. dialektů. V podobě rajča se nachází na Valašsku, Frenštátsku a Uherskobrodsku. Varianta rajšče byla zaznamenána především v záp. polovině jč. nářečí a ojediněle na již. Moravě. Substantivizované adj. rajské se vyskytuje řídce v Čechách a na záp. polovině Moravy (zejména na okrajích tohoto území). Pro již. úsek moravsko-slovenského pomezí je typický (v návaznosti na slovenské jazykové území) výraz rajščák.
Pouze na Moravě a ve Slezsku jsou soustředěna pojmenování se základem paradaj-. Sousloví paradajské jablíčko se často vyskytuje na záp. Moravě, jeho varianta paradajské jabko především v nář. střm. (kromě jejich záp. a sev. části), méně často na Valašsku a v záp. polovině Slezska. Pro nář. vm. a na ně navazující nář. čes.-pol. smíšeného pruhu je typický výraz paradajka. Substantivizované adjektivum paradajské bylo doloženo sporadicky ze všech mor. nářečí (soustředěněji se vyskytlo jen v širokém okolí Boskovic a Znojma) a zcela ojediněle ze Slezska (Hlučínsko).
V městské mluvě má – vedle výrazů typických pro blízké venkovské okolí – pevné postavení pojmenování rajče (v pohraničních městech bylo často zachyceno jako výraz jediný).
4 paradajka jen nář.; SSJ hovor. — Odvozeno od adjektiva paradajský, viz paradajské jablíčko/jabko.
paradajské n. sg. jen nář. — Substantivizací adjektiva z dvouslovného spojení paradajské jablíčko/jabko.
paradajské jabko jen nář.; Kt paradajská jablka — Sousloví; adjektivní část sousloví byla odvozena od prvního členu složeniny přejatého z rakouské němčiny (Paradeis-), substantivní část tvoří překlad druhého členu něm. složeniny (Paradeis-apfel) jablko, ob. jabko.
paradajské jablíčko jen nář.; SSJČ nář. — Viz paradajské jabko; substantivní část sousloví představuje formální dem. od jablko.
paradajz jen nář. — Přejato z rakouské němčiny (Paradeisapfel).
paradízepfl jen nář. — Přejato z něm. Paradiesäpfel (pl.).
rajča n. jen nář. — Viz rajče. Novotvar podle substantiv nář. typu kuřa (forma s neprovedenou přehláskou ’a > e).
rajče n. SSJČ — Univerbizací sousloví rajské jablíčko/jabko.
rajčinka jen nář.; SSJ rajčina hovor. — Od rajčina; navazuje na slovenské jazykové území,
rajské n. sg. jen nář. — Substantivizací adjektiva z dvouslovného spojení rajské jablíčko/jabko.
rajské jabko Kt, SSJČ, u obou rajské jablko — Překlad něm. Paradiesapfel, popř. Paradeisapfel (rakouská něm.). (Ve stč. ‚granátové jablko‘; námi sledovaný význam je až novočeský.)
rajské jablíčko SSJČ — Viz rajské jabko a paradajské jablíčko.
rajščák jen nář.; Kt — Od rajský.
rajšče n. jen nář. — Univerbizací sousloví rajské jablíčko/jabko.
tomata f. jen nář.; SSJČ říd. tomata, tomáta (n. pl.), SSJ tomatový (kuchařský termín), hluž. tomata (f.) — Z franc. tomate (to z indiánských jazyků) prostřednictvím něm. Tomate ‚rajské jablíčko‘.
5 rajskí jablíčko Ru 1 — paradajka Ru 1 — paradajz Ju 5, 7, Ru 5 — paradajs Ju 1–4, Ru 3 — paradejs Ru 4 — paratajs Ru 2 — paratejs Ru 2 — paradajzl Ju 6 — paradajzla Ru 2 — paratajzle Ru 1, 2 — tomáta Po 1
6 ASJ IV 56:18 a; AJŚ 147; OLA 514; ALE 78
Pl