ČJA 2
228 křížaly (2107)
1 M křížaly (kříšťata 433, kříšťali 225)
křížalky (gřižalke 639) — kříželky 638, 668, 669
křížanky 729, 730, 746
kroužaly
kroužalky (-álki 162) — krouželky
krájanky (krajánky 672, 679, 711,712, krajanky 678, 684, 685, 709, 727, 731, 745)
krajački 712–714
sušenki (též -énki 713) — sušánki (-anki 442, šušanki též 306, 307)
sušené 643, 718, 734 (suché 729, 744)
sucháry
sucháří 727, 729
pečky (-k’i)
ščepány (ščepaně 682, 683)
ščípałky
ščípky (ščjépki 755, ščepinki 681, šípki 701)
hloza (hlóza 716, hlomoz 661)
mrňa 642 (suchá m. 641, 719)
špajtle 675 (eplšpejtle 306, špargle 307, 308, eplšparkle 311)
2 Mapa ukazuje územní rozšíření nář. pojmenování křížal, tj. usušeného, zpravidla rozkrájeného ovoce (nejčastěji jablek). Výzkum této položky narážel na některé problémy: místy (zvl. na jihu Čech) se sledovaná reálie běžně vyskytuje až v novější době a její označení má buď povahu pojmenování popisného (sušené ovoce, sušená jablka) – to nebylo mapováno –, nebo bylo přejato ze spisovného jazyka. Někde se jedním názvem pojmenovávají všechny druhy usušeného ovoce, ať už krájeného, nebo celého (týká se často slov sušenky, sucháry, hloza), jinde se přesně odlišují sušená jablka, event. hrušky, od sušených švestek (tak je tomu např. ve Slezsku a na vých. Moravě zejména u výrazů pečky, krájanky, štípalky, štípky, které zde mají jen význam krájených křížal). Slovo hloza a mrňa znamená místy ještě ‚rozvařené sušené ovoce‘. V b. 512, 605 a 748 příslušné pojmenování pro křížaly označuje též sušený nakrájený tuřín.
Kromě diferencí lexikálních přináší zapsaný nářeční materiál diference slovotvorné (např. křížaly × křížalky × křížanky, sušenky × sušené, krájanky × krajačky, štěpany × štípalky × štípky) a hláskoslovné (např. sušenky × sušánky, křížalky × kříželky). Materiál získaný přímým terénním výzkumem byl doplněn podle KLA.
Pokud jde o motivační zdroje nář. pojmenování, převažují lexémy odvozené od sloves označujících dělení nebo okrajování ovoce (krajanky, křížaly, kroužaly, štěpany) nebo proces sušení křížal (pečky, eplšparkle).
3 S poměrně jednoduchou nářeční situací v Čechách kontrastuje Morava s větším počtem lexémů, navíc slovotvorně bohatě obměňovaných.
Kromě jzč. okraje, kde se vyskytují výrazy sušenky/-ánky, charakterizuje v podstatě celé Čechy s malými přesahy na záp. Moravu výraz křížaly. Formální dem. křížalky zabírá velkou část střm. nářečí; většinou dubletně se vyskytuje též na sz. okraji Čech.
Větší územní celky vytvářejí na Moravě pojmenování kroužaly (mezi Jihlavou a Znojmem) a jeho slovotvorná obměna kroužalky (zejména sev. Znojemsko, Moravskokrumlovsko a již. Brněnsko), dále výraz krájanky (zvl. střed. část vm. nářečí a Kroměřížsko), štěpány (Zábřežsko a Litovelsko). Slezská nářečí se liší pojmenováním pečky. Další slova (často jde o slovotvorné obměny výše uvedených výrazů) tvoří mikroareály; jde zejména o pojmenování sušenky na Břeclavsku, křížanky na sz. Uherskobrodsku, sucháry zvláště na Hranicku, sucháří na sev. od Uh. Brodu, krajačky na vých. od Kyjova, štípalky na širším Vsetínsku, štípky porůznu na Lipnicku a hloza na Kyjovsku.
4 hloza jen nář.; Bš, Kl též loza, lohaza (Jg ‚ovoce‘ zastar.) — Málo jasné. Podle Mch je snad východiskem slovo hlomozina ‚padalky, ovocné paběrky, to, proč se děti hlomozí po stromech‘.
krajačky jen nář. — Deverb. od nář. krájat.
krajanky jen nář. — Od nář. adj. krájaný, to od nář. krájat.
kroužalky jen nář. — Formál. dem. ke kroužaly, viz tam.
kroužaly jen nář. — Deverb. od nář. krúžat, krúžlat ‚krouhat‘ (okrajovat slupku, krájet na plátky), popř. od subst. křížaly kontaminací s krouhat.
krouželky jen nář. — Formální dem. k subst. kroužaly, viz tam.
křížalky Jg i SSJČ dem. — Formální dem. k subst. křížaly, viz tam.
křížaly stč. též křížěly, Jg, SSJČ (SSJ křížalka, nář. i krúžalka, krúžala ‚čtvrtka bramboru nebo jablka‘) — Málo jasné. Snad souvisí s rus. čakryžiť a srbocharv. križati, obě ‚krájeti‘.
křížanky jen nář. — Viz křížaly.
kříželky jen nář. — Formální dem. k subst. křížaly, viz tam.
mrňa jen nář.; Kt, Bš — Nejasné.
pečky jen nář.; Kt, SSJČ nář. — Deverb. k péci.
sucháry v sled. významu jen nář. (Jg ‚něco suchého nebo usušeného, např. suché ovoce‘) — Od adj. suchý.
sucháří jen nář. — Kolektivum od sucháry, viz tam.
sušánky jen nář.; Jg, SSJČ nář. — Viz sušenky, s jzč. změnou e > a po měkkých souhláskách.
sušené v sled. významu jen nář.; pol. susz — Substantivizované adj. slovesné, to od sušit.
sušenky v sled. významu jen nář.; SSJČ nář., hluž. — Od adj. sušený, to od sušit.
špajtle jen nář. — Přejato z něm. (Spaltel).
štěpány jen nář.; SSJČ nář., SSJ štiepanky — Od slovesného základu štěp- (štěpiti, rozštěpovat); ovoce se před sušením rozštěpuje na díly.
štípalky jen nář. — Od slovesa štípat, srov. štěpány.
štípky v sled. významu jen nář.; Jg mor. slc., SSJ štiepky — Od slovesa štípat, srov. štěpány.
5 křížali Po 1, Ju 1–3, 5, Ru 1, 4 — křižalki Ju 4 — ščípalky Ju 7 — sušénki Ru 5 — suški Ju 6 — suchí japka Ru 2, 3
6 —
Bh
