227 vánočka (2104)

1    M         vánočka (vja- 755)

houska

husce f. 118, 119

šťedrovňice (šťedrák 113)

šťedrovka

calta (celta 43)

pletenka 678, 752 (-énka 503)

pleteňice

pletenec 504, 679, 727, 49

žemle 136, 502, 615

vandrovňice 214, 215

štrycle, štricle (štrice 137, 461) — štrucla (štruzla 826, strucla 802) — trucle 137, 644

N          křóťinka 613

2                 Zjišťovala se nář. pojmenování pro pečivo podélného tvaru pletené z pramenů kynutého těsta a pečené o Vánocích. Nář. materiál se diferencuje hlavně lexikálně, méně slovotvorně (např. štědrovnice × štědrovka; pletenice × pletenec × pletenka) a málo hláskoslovně (např. štricle × štrucle).

Kromě několika výrazů přejatých jsou nář. označení motivována buď dobou, kdy se uvedené pečivo připravovalo (Vánoce = vánočka, Štědrý den = štědrovka), nebo způsobem zhotovení a tvarem (pletenka, houska), popř. určením (pro vandrovníky = vandrovnice).

V oblasti vm. nářečí jde o reálii poměrně novou; tam se peklo jiné pečivo (např. makovec). Bš dokládá odtud slovo skłádanka, ale to nebylo naším výzkumem zachyceno.

Na Mladoboleslavsku (např. v b. 214) má plurálová forma vánočky též význam ‚pracovní volno chasy o vánočním týdnu‘, SSJČ ‚prázdno při střídání služby (v hospodářství) kolem Nového roku‘, srov. také sloveso vánočkovat ‚mít pracovní volno‘.

3                 V podstatě na celém zkoumaném území je dnes už běžný výraz vánočka. Ten se na větší části Moravy vyskytuje nedubletně. V Čechách je situace složitější; vedle slova vánočka se zde totiž pravidelně užívá ještě označení houska (na Kladsku husce). Ve větších celcích na okrajích Čech se výraz vánočka (spíš výjimečně výraz houska) střídá s dalšími tradičními pojmenováními, a to v již. Čechách a na Domažlicku s výrazem calta, v záp. polovině svč. nářečí se slovem štědrovnice (na již. okraji uvedené oblasti se slovotvornou variantou štědrovka). Výraz štědrovnice vytváří dále enklávu na Třebíčsku. Na Litomyšlsku je ještě malé kompaktní území výrazu pletenice. Další slovotvorné varianty od téhož základu se vyskytují sporadicky zvláště na Moravě.

Ve Slezsku a na Moravě byl vedle označení vánočka u starší generace zapsán přejatý výraz štrucle (sev. část Slezska), štrycle (zejména sev. okraj vm. nářečí a širší Boskovicko) a trucle (Zábřežsko).

Ve všech městech se užívá slova vánočka, případné jiné nář. ekvivalenty mají návaznost na své venkovské okolí.