ČJA 2
226 rozinka (2105)
1Mrozinka (ruzýnka 738, rožinka 106, 136, rožínek 136) — rozínka (též 301, 307, 310, 407, 424, 445, 446, 448–451, 457, 460, 44) — rozenka (též 813 nedubl., ru- 801, 830, 831, 835, 836) — hrozinka (turecká h. 746, hrozinek 627, hrozínka 618, 704, 738, 748) — hrozénka (též 743, hrozének 731) — hrozenka
hrozna f. (též 812 nedubl.)
hrozno n. (hrozen 815)
cibéba f. (cibeba 465, 518, 519, cibébla 618, 619, cibépka 629, 634)
cibébí n.
vajnperla 604 (vajpidle 515, vamprle 613)
Nsultánka 51, korynta 801
2 Mapa zaznamenává nář. výrazivo pro rozinku, tj. sušenou bobuli vinné révy. Pro tuto reálii existují ve spis. jazyce dvě hláskové podoby téhož lexému, totiž rozinka a hrozinka; ty se v jednotlivých nářečích ještě dále diferencují hláskoslovně (např. hrozinka × hrozínka × hrozenka × hrozénka), zřídka též slovotvorně (hrozinka × hrozna × hrozno × hrozinek). Rozdíl hrozinka × rozinka chápeme jako rozdíl hláskoslovný, třebaže se k dnešní podobě těchto výrazů dospělo různými cestami (rozinka z něm. Rosine, hrozenka z hrozen, hrozinka kontaminací rozinka a hrozenka); obě podoby jsou si hláskově velmi blízké. Lexikálním protikladem výrazu rozinka (a jeho variant) je regionalismus cibéba, resp. cibébí.
Z mapování jsme vyloučili pojmenování sultánka, protože označuje pouze velké žlutohnědé rozinky dovážené z Malé Asie, a dále výraz korinta, poněvadž slovo korintka se užívá k označení malých rozinek z řecké révy (nazvaných podle Korintu).
Položka byla určena pro výzkum na řídké síti. Na Moravě však byla zkoumána na síti husté, což umožnilo podat přesnější obraz územní diferenciace. V Čechách je jazyková situace jednoduchá, a proto je mapa regionalizována na Moravu.
3 Poměrně pestrá jaz. situace na Moravě (přinášející rozdíly lexikální, slovotvorné a hláskoslovné) kontrastuje se situací v Čechách, z nichž se dokládá jediný lexém rozinka; ten je typický pro celé Čechy s malým přesahem na Zábřežsko a místy proniká i do čm. nář. Odděleně v hláskové podobě rozenka se vyskytuje též v přechodných nář. česko-polských a při sz. okrajích Slezska.
V podstatě na celém zbývajícím území Moravy a Slezska se dokládá podoba hrozinka nebo její varianty: hrozenka v středoopavském typu slez. nář. a místy na Uherskobrodsku, hrozénka na záp. Valašsku a při záp. okrajích Slovácka. Slovotvorná varianta hrozna se vyčleňuje na vých. Valašsku a forma hrozno n. na Frenštátsku.
Pro již. Moravu včetně jemnického úseku a většinu dolských nář. je charakteristický lexém cibéba (nezřídka se vyskytuje v dubletě s pojmenováním hrozinka), na Znojemsku a širokém Brněnsku se častěji dokládá jeho varianta cibébí.
Přejatý výraz vajnperla se objevuje ojediněle na jz. cípu Moravy v obcích u bývalého něm. osídlení.
Situace ve městech na Moravě je v podstatě shodná s příslušným venkovským okolím, do oblasti výrazu cibéba proniká pojmenování (h)rozinka.
4 cibéba f. jen nář.; SSJČ nář. (SSJČ potrav., SSJ, u obou ‚druh velkých rozinek s jádry‘, pol. cybeba ‚velká rozinka‘, ALJ cibébke han. Prostějov ‚jemné hrozinky‘) — Z něm. Zibeben ‚nejlepší největší hrozinky‘, to přes ital. zibibbo z arabštiny.
cibébí n. jen nář. — Z cibéba formantem -í utvořeno kolektivum, viz tam.
hrozenka jen nář.; Jg — Od hrozen sufixem -ka.
hrozénka jen nář.; Jg — Z hrozenka sekundárním zdloužením samohlásky e před sonantní souhláskou n, viz hrozenka.
hrozinka Jg, Kt též hrozinka, SSJČ (zprav. mn. hrozinky), SSJ hrozienko n. (zprav. mn. hrozienka), hluž. hrózynka — Z rozinka, náslovné h- na základě spojení s hrozen.
hrozna f. jen nář. (Bš hrozna Zlín ‚hrozen‘) — Z hrozno změnou rodu, viz tam.
hrozno n. jen nář. (Jg, SSJ slc., Bš horň., laš., u všech ‚hrozen‘) — Rozšířením významu v návaznosti na sloven.
rozenka jen nář.; Jg slc. — Z něm., viz rozinka, -e- na základě spojení s hrozen.
rozinka Jg, SSJČ (zprav. mn. rozinky), pol. rodzynka, rodzynek m., hluž. rózynka — Z něm. Rosine, to z fr. raisin ‚hrozen‘ (lat. racēmus).
rozinka jen nář.; Kt — Dloužením -i- z rozinka, viz tam.
vajnperla jen nář. — Složenina patrně z něm. Wein ‚víno‘ a Perle ‚perla‘.
5 —
6 —
Pv