226 rozinka (2105)

1    M         rozinka (ruzýnka 738, rožinka 106, 136, rožínek 136) — rozínka (též 301, 307, 310, 407, 424, 445, 446, 448–451, 457, 460, 44) — rozenka (též 813 nedubl., ru- 801, 830, 831, 835, 836) — hrozinka (turecká h. 746, hrozinek 627, hrozínka 618, 704, 738, 748) — hrozénka (též 743, hrozének 731) — hrozenka

hrozna f. (též 812 nedubl.)

hrozno n. (hrozen 815)

cibéba f. (cibeba 465, 518, 519, cibébla 618, 619, cibépka 629, 634)

cibébí n.

vajnperla 604 (vajpidle 515, vamprle 613)

N          sultánka 51, korynta 801

2                 Mapa zaznamenává nář. výrazivo pro rozinku, tj. sušenou bobuli vinné révy. Pro tuto reálii existují ve spis. jazyce dvě hláskové podoby téhož lexému, totiž rozinka a hrozinka; ty se v jednotlivých nářečích ještě dále diferencují hláskoslovně (např. hrozinka × hrozínka × hrozenka × hrozénka), zřídka též slovotvorně (hrozinka × hrozna × hrozno × hrozinek). Rozdíl hrozinka × rozinka chápeme jako rozdíl hláskoslovný, třebaže se k dnešní podobě těchto výrazů dospělo různými cestami (rozinka z něm. Rosine, hrozenka z hrozen, hrozinka kontaminací rozinka a hrozenka); obě podoby jsou si hláskově velmi blízké. Lexikálním protikladem výrazu rozinka (a jeho variant) je regionalismus cibéba, resp. cibébí.

Z mapování jsme vyloučili pojmenování sultánka, protože označuje pouze velké žlutohnědé rozinky dovážené z Malé Asie, a dále výraz korinta, poněvadž slovo korintka se užívá k označení malých rozinek z řecké révy (nazvaných podle Korintu).

Položka byla určena pro výzkum na řídké síti. Na Moravě však byla zkoumána na síti husté, což umožnilo podat přesnější obraz územní diferenciace. V Čechách je jazyková situace jednoduchá, a proto je mapa regionalizována na Moravu.

3                 Poměrně pestrá jaz. situace na Moravě (přinášející rozdíly lexikální, slovotvorné a hláskoslovné) kontrastuje se situací v Čechách, z nichž se dokládá jediný lexém rozinka; ten je typický pro celé Čechy s malým přesahem na Zábřežsko a místy proniká i do čm. nář. Odděleně v hláskové podobě rozenka se vyskytuje též v přechodných nář. česko-polských a při sz. okrajích Slezska.

V podstatě na celém zbývajícím území Moravy a Slezska se dokládá podoba hrozinka nebo její varianty: hrozenka v středoopavském typu slez. nář. a místy na Uherskobrodsku, hrozénka na záp. Valašsku a při záp. okrajích Slovácka. Slovotvorná varianta hrozna se vyčleňuje na vých. Valašsku a forma hrozno n. na Frenštátsku.

Pro již. Moravu včetně jemnického úseku a většinu dolských nář. je charakteristický lexém cibéba (nezřídka se vyskytuje v dubletě s pojmenováním hrozinka), na Znojemsku a širokém Brněnsku se častěji dokládá jeho varianta cibébí.

Přejatý výraz vajnperla se objevuje ojediněle na jz. cípu Moravy v obcích u bývalého něm. osídlení.

Situace ve městech na Moravě je v podstatě shodná s příslušným venkovským okolím, do oblasti výrazu cibéba proniká pojmenování (h)rozinka.