ČJA 2
224 Boží hod vánoční (2102)
1Mboží hod — bóží hod
hod boží — hod bóží
boží narozeňí (božjé n. 755, bože n. 801, 832–834, 84) — bóží narozeňí
božího narozeňí — bóžiho narozeňi
narozeňí páňe
velká neďele (též 106, 502)
Svelkej deň 137, boží deň 644
Nprvní svátek (vánoční) 01, 05, 06, 30–32, 63, prvňí vánoční svátek 08, prvňí den vánočňí 02, pjetadvacátího 03, 21, 22, 25
2 Mapa sleduje nářeční označení prvního svátku vánočního (25. prosince), křesťanského svátku zasvěceného památce Kristova narození. Východiskem zachycených pojmenování je liturgické označení Solemnitas nativitatis Domini (Slavnost narození Páně), v běžném úzu jsou však živé další paralelní názvy, zpravidla víceslovná ustálená spojení, jejichž základem jsou substantiva narození nebo hod (tj. slavnost). K nim se připojuje adj. boží, které je neliturgickým, lidovým ekvivalentem archaického posesivního tvaru Páně, doloženým už ve staré češtině. Spojení Boží narození, latinské předloze nejbližší, se vztahuje jen k 25. prosinci, kdežto sousloví Boží hod nebo Hod boží může označovat hlavní svátek vánoční, velikonoční i svatodušní. (Jinak se slovem hody označovala slavnost posvěcení chrámu, viz II-223 posvícení.) Spojení Velká neděle je přeneseným pojmenováním označujícím původně hlavní svátek velikonoční.
Eliptické genitivní spojení Božího narození (tj. slavnost, svátek, den Božího narození) koresponduje s tradičním označováním kalendářních dní podle jmen světců (srov. i obdobnou formu Štěpána jako označení druhého svátku vánočního, II-225 svátek sv. Štěpána). U méně častého sousloví Narození Páně není zřejmé, zda jde o tvar nominativní či genitivní.
Mladá generace tyto tradiční názvy zpravidla už nepřejímá a ani novější, v době výzkumu oficiální označení první svátek vánoční do mluvy mládeže příliš neproniklo.
3 Mapa představuje základní dichotomii českého označení Boží hod a mor. a slezského pojmenování Boží narození, které je časté i v svč. oblasti (zde už místy v dubletě s nověji proniklým označením Boží hod). Při vých. okraji svč. nář. se dále vyčleňuje menší areál názvu Velká neděle. V oblasti výrazu Boží narození bylo místy rozptýleně zapsáno (častěji na Moravě, a to zejména v její jižní polovině, soustředěněji na Kroměřížsku) i původní liturgické označení Narození Páně.
V areálu sousloví Boží hod se vyhranilo souvislé území nedubletního názvu Hod boží, tedy spojení s ustáleným postponovaným přívlastkem (zvláště v okolí Prahy a v širokém pásu na přechodu mezi střč. a jzč. nářečími a odděleně též na Vysokomýtsku). Rozptýleně je toto spojení doloženo i jinde. Méně zeměpisně vyhraněný je výskyt genitivního označení Božího narození — zvláště na širším Boskovicku (v Podkrkonoší v podobě Bóžiho narození).
Na území Čech je hláskoslovnou izoglosou vymezena svč. a střč. oblast adj. bóží (se zdlouženou samohláskou o).
V mluvě staré městské generace se udržují názvy tradičního okolí, kdežto mluva mládeže často již ustálené označení nemá.
4 Boží den jako sousloví jen nář. — Ojedinělé slovní spojení (srov. Boží narození a Velký den).
Boží hod, Hod boží stč., Jg hod boží, SSJČ — Slovní spojení (SSJČ hod círk. ‚hlavní svátek‘; podle Holuba-Kopečného ‚radostná doba‘).
Bóží hod, Hod bóží jen nář. — Nář. zdloužením samohl. o, viz Boží hod.
Boží narození jako sousloví jen nář.; stč., Jg Hod božího narození (též Boží narození ‚Vánoce‘), SSJ Božie narodenie hovor. — Slovní spojení.
Božího narození jen nář. — Eliptické genitivní slovní spojení (místo slavnost, svátek, den Božího narození).
Bóží narození, Bóžiho narození jen nář. — Nář. zdloužením samohl. o.
Narození Páně SSJČ — Slovní spojení, archaický přivlastňovací adj. tvar páně (od pán).
Velká neděle jako sousloví jen nář.; Jg veliká neděle — Slovní spojení.
Velký den jako sousloví jen nář. — Ojedinělé slovní spojení (srov. Velká neděle a Boží den).
5 boží hod Ju 5 — bóži hod Ju 6, Ru 4 — bóží hod Ju 1, Ru 2 — hod boží Ju 3 — Krista pána narozeňi Ju 6 — prvňi svátek Po 1 — prvňi den svátku Ju 2
6 —
Hl
