ČJA 2
224 Boží hod vánoční (2102) —
1 M boží hod — bóží hod
hod boží — hod bóží
boží narozeňí (božjé n. 755, bože n. 801, 832–834, 84) — bóží narozeňí
božího narozeňí — bóžiho narozeňi
narozeňí páňe
velká neďele (též 106, 502)
S velkej deň 137, boží deň 644
N první svátek (vánoční) 01, 05, 06, 30–32, 63, prvňí vánoční svátek 08, prvňí den vánočňí 02, pjetadvacátího 03, 21, 22, 25
2 Mapa sleduje nářeční označení prvního svátku vánočního (25. prosince), křesťanského svátku zasvěceného památce Kristova narození. Východiskem zachycených pojmenování je liturgické označení Solemnitas nativitatis Domini (Slavnost narození Páně), v běžném úzu jsou však živé další paralelní názvy, zpravidla víceslovná ustálená spojení, jejichž základem jsou substantiva narození nebo hod (tj. slavnost). K nim se připojuje adj. boží, které je neliturgickým, lidovým ekvivalentem archaického posesivního tvaru Páně, doloženým už ve staré češtině. Spojení Boží narození, latinské předloze nejbližší, se vztahuje jen k 25. prosinci, kdežto sousloví Boží hod nebo Hod boží může označovat hlavní svátek vánoční, velikonoční i svatodušní. (Jinak se slovem hody označovala slavnost posvěcení chrámu, viz II-223 posvícení.) Spojení Velká neděle je přeneseným pojmenováním označujícím původně hlavní svátek velikonoční.
Eliptické genitivní spojení Božího narození (tj. slavnost, svátek, den Božího narození) koresponduje s tradičním označováním kalendářních dní podle jmen světců (srov. i obdobnou formu Štěpána jako označení druhého svátku vánočního, II-225 svátek sv. Štěpána). U méně častého sousloví Narození Páně není zřejmé, zda jde o tvar nominativní či genitivní.
Mladá generace tyto tradiční názvy zpravidla už nepřejímá a ani novější, v době výzkumu oficiální označení první svátek vánoční do mluvy mládeže příliš neproniklo.
3 Mapa představuje základní dichotomii českého označení Boží hod a mor. a slezského pojmenování Boží narození, které je časté i v svč. oblasti (zde už místy v dubletě s nověji proniklým označením Boží hod). Při vých. okraji svč. nář. se dále vyčleňuje menší areál názvu Velká neděle. V oblasti výrazu Boží narození bylo místy rozptýleně zapsáno (častěji na Moravě, a to zejména v její jižní polovině, soustředěněji na Kroměřížsku) i původní liturgické označení Narození Páně.
V areálu sousloví Boží hod se vyhranilo souvislé území nedubletního názvu Hod boží, tedy spojení s ustáleným postponovaným přívlastkem (zvláště v okolí Prahy a v širokém pásu na přechodu mezi střč. a jzč. nářečími a odděleně též na Vysokomýtsku). Rozptýleně je toto spojení doloženo i jinde. Méně zeměpisně vyhraněný je výskyt genitivního označení Božího narození — zvláště na širším Boskovicku (v Podkrkonoší v podobě Bóžiho narození).
Na území Čech je hláskoslovnou izoglosou vymezena svč. a střč. oblast adj. bóží (se zdlouženou samohláskou o).
V mluvě staré městské generace se udržují názvy tradičního okolí, kdežto mluva mládeže často již ustálené označení nemá.
4 Boží den jako sousloví jen nář. — Ojedinělé slovní spojení (srov. Boží narození a Velký den).
Boží hod, Hod boží stč., Jg hod boží, SSJČ — Slovní spojení (SSJČ hod círk. ‚hlavní svátek‘; podle Holuba-Kopečného ‚radostná doba‘).
Bóží hod, Hod bóží jen nář. — Nář. zdloužením samohl. o, viz Boží hod.
Boží narození jako sousloví jen nář.; stč., Jg Hod božího narození (též Boží narození ‚Vánoce‘), SSJ Božie narodenie hovor. — Slovní spojení.
Božího narození jen nář. — Eliptické genitivní slovní spojení (místo slavnost, svátek, den Božího narození).
Bóží narození, Bóžiho narození jen nář. — Nář. zdloužením samohl. o.
Narození Páně SSJČ — Slovní spojení, archaický přivlastňovací adj. tvar páně (od pán).
Velká neděle jako sousloví jen nář.; Jg veliká neděle — Slovní spojení.
Velký den jako sousloví jen nář. — Ojedinělé slovní spojení (srov. Velká neděle a Boží den).
5 boží hod Ju 5 — bóži hod Ju 6, Ru 4 — bóží hod Ju 1, Ru 2 — hod boží Ju 3 — Krista pána narozeňi Ju 6 — prvňi svátek Po 1 — prvňi den svátku Ju 2
6 —
Hl
