ČJA 2

223 posvícení (císařské) (2098 b) —

1    M         posvíceňí (posvicéň 610–614, posceňi 130, 147, 148, pochceňi 161, 162)

hody

krmaš (též krmáš 749) — kermaš (k’ermaš 831, 833–836, 84) — karmaš

2                 Zjišťovaly se nář. ekvivalenty pro tzv. císařské posvícení. Jeho vznik je spojen s osobou císaře Josefa II., který z důvodu omezení počtu posvícení stanovil v r. 1786 jednotné datum konání posvícení na neděli po sv. Havlu (16. říjen). Toto tzv. císařské posvícení se však zcela neujalo (srov. chybějící pojmenování v řadě lokalit

na stř. a vých. Moravě) nebo bylo slaveno jako další vedle tradičního posvícení, tj. pův. výroční oslavy vysvě-
cen
í kostela. Od nář. ekvivalentů pro tzv. titulární slavnost (viz II-222) se liší jednak nedostatkem výrazů odpust
a pouť, jednak poněkud odlišným územním rozložením shodných pojmenování.

Nář. materiál se člení lexikálně, ale i hláskoslovně (krmaš × kermaš × karmaš).

Poměrně často, avšak nesystematicky zachytil nář. výzkum pojmenování posvícení, hody, krmaš/kermaš/karmaš ve spojení s adjektivem. Tyto rozlišující atributy, vztahující se k původu posvícení (císařský, starý), k jeho charakteru (velký, hrubý ,velký‘), popř. k období jeho konání (např. havelský, václavský, martinský, kateřinský aj.), byly podobně jako u ekvivalentů pro pouť (podle patrona kostela) z mapování vyloučeny.

U výrazu posvícení má pravidelné krácení koncového í v Čechách poněkud menší rozsah, než je uvedeno v PRO A lc. Krácení se omezuje zejména na nář. oblast východočeskou.

3                 Mapa dokládá výraznou lexikální, v podstatě česko-moravsko-slezskou trichotomii představovanou lexémy posvícení × hody × krmaš/kermaš/karmaš.

Výraz posvícení, shodný se spisovným jazykem, je charakteristický pro celé Čechy a záp. Moravu (ve vých. okraji svč. nář. se jako ojedinělé relikty dochovaly hláskové podoby poscenípochcení).

Pro zbývající území Moravy je typické označení hody.

Slezsko se vyčleňuje nář. ekvivalenty krmaš, kermaškarmaš. Forma krmaš je rozšířena ve frenštátském úseku slez. nář. a v úseku ostravickém, označení kermaš se vyskytuje zvláště v přechodných nář. česko-polských, podoba karmaš byla zapsána v záp. úseku slez. nář.

Situace ve městech je téměř shodná s nář. okolím, výraz posvícení byl v mor. a slez. městech zachycen jen sporadicky.

4    Viz II-222 pouť (titulární slavnost), oddíl 4.

5    posvícení Ju 3, 5, Ru 2, 4 — posvíceni Ju 1, 2 — hodi Ju 6, Ru 4 — hody Ju 7 — kirvaj Ru 4

6   

Ši