219 kočičky (2075)

1    M         kočičky

kocánky — koťánky (též 652, kućank’i 832–834, 84)

koťátka

barušky (barošky 703, 722)

S          bahňátka 755

N          palmičke, palme, ratolesťi

2                 Nář. pojmenování pro kočičky, tj. jehnědy jívy, se diferencují lexikálně, ale i slovotvorně (kočičky × kocánky × koťátka) hláskoslovně (např. kocánky × koťánky × kućanky). Sled položek v dotazníku (v kontextu Velikonoc) navozoval nejčastěji asociaci s pruty, popř. se svazkem prutů z kvetoucí jívy, jež se světily v kostele na Květnou neděli. Stará tradiční pojmenování pro jehnědy jívy označují běžně též celé pruty s jehnědami a vzácně i keř jívy. Specifické pojmenování pro pruty vrby určené k posvěcení mají jen nářečí na Zábřežsku a na Frýdecku – palmy, palmičky – a na Boskovicku a Blanensku – ratolesti. Tyto výrazy jsme jako neekvivalentní z mapování vyloučili.

Údaje získané přímým terénním výzkumem byly doplněny údaji z KLA.

3                 Nář. rozdíly se objevují pouze na Moravě a ve Slezsku. Celé Čechy a většinu Moravy charakterizuje výraz shodný se spis. jazykem – kočičky, jenž zvláště u ml. generace je už dnes obvyklý vlastně na celém zkoumaném území. Ve Slezsku (s nepatrnými přesahy na Valašsko) je však základní tradiční výraz kocánky, vých. od Ostravice koťánky (kućanki); doklady na jinak poměrně pravidelnou změnu á v o (koćonky) jsou vzácné.

Ze stř. pruhu Moravy, zvl. z Prostějovska, Vyškovska, Slavkovska a od Kyjova, je doloženo též označení koťátka. Na menším území Lipnicka a Hranicka se vyskytuje dosud slovo barušky. Obě tato pojmenování byla zapsána jako relikty přetrvávající zpravidla už jen dubletně v mluvě starší generace.