218 velikonoční bochníček (2076) —

1    M         mazanec

bochánek (též 71) — bochňíček

křechťik 103, 104

2                 Zjišťovaly se názvy velikonočního bochníčku, tj. tradičního velikonočního pečiva okrouhlého tvaru, pečeného z pšeničné mouky a navrchu obvykle označovaného řezem ve tvaru kříže.

Mapovány jsou rozdíly v rovině lexikální a slovotvorné (mazanec × křehtík × bochánek; bochánek × bochníček).

Řadu dalších pojmenování, typických především pro Moravu i Slezsko, mapa nezachycuje, protože označují pečivo připravované z odlišného těsta, popřípadně i jinak tvarované a namnoze plněné masem.

3                 Na většině území je základním nedubletním označením název mazanec, charakteristický především pro východní polovinu Čech a pro přilehlou část Moravy (Novoměstsko a Třebíčsko). Dále na Moravě se toto pojmenování vyskytuje zcela sporadicky a rozptýleně, směrem k východu postupně mizí, ve Slezsku pak vůbec neexistuje. V západní polovině Čech (vymezené zhruba tokem Vltavy) převládá slovotvorná dvojice bochánek/bochníček zachycená častěji též v Podkrkonoší. Názvu mazanec se užívá i na Domažlicku a v okrajových úsecích szč. Sporadické označení křehtík bylo zaznamenáno v Podkrkonoší. Ne plně ekvivalentní pojmenování křehňatka ‚velikonoční bochníček určený spíše pro chasu‘ jižně od Českých Budějovic nebylo mapováno.

Situace ve městech se nezjišťovala.