216 pomlázka (zvyk) (2073) —

1    M         pomláska

koleda — kolada 101, 104, 108 (též 102)

mrskút (též 65, 94)

mrskačka

šlahačka

šmekústr (šmegustr 654, šmigustr 667, 668, šmikustr 667) — šmerkúst (šmerkust 134–136, 145, 146, 159,
160, 501, 502, šmergust 501, 508, též šmerkus 144) — šmigrúst (též 706, 92, 94, šmigrus 807,
822, šmigus 819) — šmergust (śm- 831–834, šmirgust 830, šmirgus 808, 820)

dinováňi (dinovačka 118)

malovna

roucačka 629, 720, 737

kyčkovanka (kyčkovaňi 804)

koupačka

S          kázáň 614 — tatarec 684

N          švihačka 505, šmarovačka 814, houdovačka 149, šukanda 155, mrskanda 43 st., šibáki 755

2                 Mapa sleduje zeměpisné rozšíření nářečních pojmenování pomlázky, tj. velikonoční obchůzky (zpravidla chlapecké a mužské). Některá označení pojmenovávají obchůzku samu (koleda), jiná bývají zároveň pojmenováním zvykoslovného předmětu z proutí (např. pomlázka, dynovačka, mrskačka viz II-215 pomlázka – svazek prutů), další označují i velikonoční dárek, zpravidla vajíčka, získaný při obchůzce (např. v jz. Čechách bývá tento dárek označován výrazem pomlázka). Další názvy jsou motivovány zvykem vyšlehávat děvčata spleteným svazkem mladých prutů (šlahačka, mrskút). Na části zkoumaného území místo vyšlehávání proutkem se děvčata o Velikonočním pondělí polévají vodou (koupačka).

Kromě rozdílů lexikálních, z nichž řada je odrazem daných motivací, byly zachyceny i rozdíly slovotvorné týkající se rodově odlišných odvozenin od slovesa mrskat (mrskút, mrskačka). Zeměpisně vyhraněné diference hláskoslovné provázejí pouze přejatý výraz šmekústr. V jzč. oblasti se mnohde zvyk v starších dobách nevyskytoval.

3                 Na rozdíl od poměrně jednotného stavu v Čechách, kde je základním pojmenováním slovo pomlázka, je Morava spolu s přilehlou okrajovou částí sv. Čech značně diferencována. Názvy motivované šleháním vytvářejí výrazné areály v jižní polovině Moravy, jde o oblasti slov mrskút (v jižní části střm. nářečí) a mrskačka (ve stř. části vm. nářečí a s rozptýlenými výskyty zvl. na Českomoravské vrchovině) a dva oddělené areály výrazu šlahačka (jeden mezi Kroměříží a Vsetínem, druhý v oblasti dolské a na Slovácku). Severní polovinu Moravy a území přilehlých Čech zahrnují čtyři areály hláskových variant přejatého výrazu šmekústr; této formy se užívá v centrální skupině střm. nářečí, na západě na ně navazuje oblast vč. varianty šmerkúst, na východě pak val. a slez. varianta šmigrúst a podoba šmergust (na Hlučínsku a Těšínsku). K tomuto rozsáhlému území se v Čechách přimyká areál slova koleda (vých. od Hradce Králové), jehož hlásková obměna kolada se dochovala v záp. Podkrkonoší. Ostatní lexikální ekvivalenty se vyskytují jen na menších územích. Je to náchodský a kladský název dynování, dále označení malovna na Telečsku, roucačka na Mikulovsku, kyčkování na Opavsku a sémanticky odlišný výraz koupačka na Frenštátsku.

Situace ve městech vesměs odpovídá venkovskému okolí, na sev. a záp. Moravě se v městské mluvě častěji objevuje výraz mrskačka.