ČJA 2
216 pomlázka (zvyk) (2073) —
1 M pomláska
koleda — kolada 101, 104, 108 (též 102)
mrskút (též 65, 94)
mrskačka
šlahačka
šmekústr (šmegustr 654, šmigustr 667, 668, šmikustr 667) — šmerkúst
(šmerkust 134–136, 145, 146, 159,
160, 501, 502, šmergust 501, 508, též šmerkus 144) — šmigrúst (též 706, 92, 94, šmigrus 807,
822, šmigus 819) — šmergust (śm- 831–834, šmirgust 830, šmirgus 808,
820)
dinováňi (dinovačka 118)
malovna
roucačka 629, 720, 737
kyčkovanka (kyčkovaňi 804)
koupačka
S kázáň 614 — tatarec 684
N švihačka 505, šmarovačka 814, houdovačka 149, šukanda 155, mrskanda 43 st., šibáki 755
2 Mapa sleduje zeměpisné rozšíření nářečních pojmenování pomlázky, tj. velikonoční obchůzky (zpravidla chlapecké a mužské). Některá označení pojmenovávají obchůzku samu (koleda), jiná bývají zároveň pojmenováním zvykoslovného předmětu z proutí (např. pomlázka, dynovačka, mrskačka viz II-215 pomlázka – svazek prutů), další označují i velikonoční dárek, zpravidla vajíčka, získaný při obchůzce (např. v jz. Čechách bývá tento dárek označován výrazem pomlázka). Další názvy jsou motivovány zvykem vyšlehávat děvčata spleteným svazkem mladých prutů (šlahačka, mrskút). Na části zkoumaného území místo vyšlehávání proutkem se děvčata o Velikonočním pondělí polévají vodou (koupačka).
Kromě rozdílů lexikálních, z nichž řada je odrazem daných motivací, byly zachyceny i rozdíly slovotvorné týkající se rodově odlišných odvozenin od slovesa mrskat (mrskút, mrskačka). Zeměpisně vyhraněné diference hláskoslovné provázejí pouze přejatý výraz šmekústr. V jzč. oblasti se mnohde zvyk v starších dobách nevyskytoval.
3 Na rozdíl od poměrně jednotného stavu v Čechách, kde je základním pojmenováním slovo pomlázka, je Morava spolu s přilehlou okrajovou částí sv. Čech značně diferencována. Názvy motivované šleháním vytvářejí výrazné areály v jižní polovině Moravy, jde o oblasti slov mrskút (v jižní části střm. nářečí) a mrskačka (ve stř. části vm. nářečí a s rozptýlenými výskyty zvl. na Českomoravské vrchovině) a dva oddělené areály výrazu šlahačka (jeden mezi Kroměříží a Vsetínem, druhý v oblasti dolské a na Slovácku). Severní polovinu Moravy a území přilehlých Čech zahrnují čtyři areály hláskových variant přejatého výrazu šmekústr; této formy se užívá v centrální skupině střm. nářečí, na západě na ně navazuje oblast vč. varianty šmerkúst, na východě pak val. a slez. varianta šmigrúst a podoba šmergust (na Hlučínsku a Těšínsku). K tomuto rozsáhlému území se v Čechách přimyká areál slova koleda (vých. od Hradce Králové), jehož hlásková obměna kolada se dochovala v záp. Podkrkonoší. Ostatní lexikální ekvivalenty se vyskytují jen na menších územích. Je to náchodský a kladský název dynování, dále označení malovna na Telečsku, roucačka na Mikulovsku, kyčkování na Opavsku a sémanticky odlišný výraz koupačka na Frenštátsku.
Situace ve městech vesměs odpovídá venkovskému okolí, na sev. a záp. Moravě se v městské mluvě častěji objevuje výraz mrskačka.
4 dynování jen nář. — Snad souvisí s pol. dyngus ‚Velikonoční pondělí‘, to z něm. dingen ‚jednat o smlouvě‘ (což se dělo o Velikonočním pondělí).
kázání v sled. významu jen nář.; KLA Znojemsko chodit kázat — Přenesením významu, motivace ne zcela jasná, snad souvisí s odříkáváním různých přání při pomlázce.
kolada v sled. významu jen nář. — Viz koleda; -a- vzniklo náležitě z ä jako střídnice za nosovku ę. Jinde je -e- analogické podle dat. a lok. kolädě, koledě.
koleda v sled. významu jen nář. (SSČ ‚velikonoční dárek‘, říd. ‚Velikonoční pondělí‘) — Přenesením názvu novoročního zvyku na zvyk velikonoční, viz kolada.
koupačka v sled. významu jen nář. — Od koupat.
kyčkování jen nář. — Od předpokládaného nář. slovesa kyčkovat, to od nář. kyčka ‚karabáč‘ (srov. psl. *kyka ‚karabáč, třapec‘).
malovna jen nář. — Snad od malovat s expr. významem ‚bít‘, nář. specifickým sufixem -(ov)na.
mrskačka jen nář.; Jg též mrskouz, mrskouzka, SSJČ nář. — Od mrskat ‚bít důtkami, prutem aj.‘.
mrskút jen nář.; SSJČ též mrskut, obě nář. — Od šmigrust příklonem k mrskat.
pomlázka Jg, SSJČ — Od pomladit (srov. obsah zvyku, šlehání děvčat, aby zůstala mladá).
roucačka jen nář. — Od předpokládaného nář. slovesa roucat (etymologie nejasná) ‚šlehat pomlázkou‘, srov. nář. rouca ‚pomlázka, svazek prutů‘.
šlahačka jen nář.; Jg též šlehačka, obě mor., SSJČ nář., též šlohačka, šlehačka, šlachačka — Od nář. šlehat ‚bít‘.
šmekústr, šmergust, šmerkúst, šmigrust jen nář.; Jg šmerkus, šmerkous, SSJČ nář. šmigrust, šmerkust, říd. šmerkous — Přejato z něm. Schmeckostern.
tatarec jen nář. (Jg tatárek dem. ‚žíla nebo bič s olověnými uzly‘, SSJČ tatar nář., SSJ ‚pastýřský bič‘) — Od jména Tatarů, kteří údajně měli karabáče.
5 pomláska Ju 3, 5, Ru 1, 2 — koleda Po 1 — polejvačka Ru 4 — choďit šlohat Ju 2, 6 — choďit šukat Ju 1, 2
6 ASJ IV 347:19 a, b
Hl