dinovačka (dínovačka 118, binovačka 127, 128, 130, 131, vinovačka 132)

hodovačka (houdovačka 149, 209, 225, 248)

karabáč (karbač 821, 828, karvač 830–834) — korbáč (též 836)

karabina 216, 312, 314

kyčka (též 809, kyčkovanka 801)

dutki

metla (metlička 501, 750, metlica 749)

mrskačka

mrskáč (mrskút 419, 462)

kocar

prut

S          kantar 710, praskačka 428, rouca 737, capka 651, 65

N          slatkí dřevo 503, slatkí dreṷko 162, březak 814, šmiholec 822, šybovec 759, žíhatka 240, šlehačka 324, 433, 436, 438, 441, 463

2                 Mapa registruje zeměpisné rozložení nář. ekvivalentů spis. výrazu pomlázka, který označuje zvykoslovný předmět (spletený pramen, zpravidla z vrbových proutků) užívaný chlapci a muži k obchůzkové koledě na Velikonoční pondělí. Původně sloužil k obřadnímu šlehání děvčat, aby zůstala mladá (srov. etymologii slova pomlázka), dnes je jeho účel pouze symbolický (tak např. na Vysokomýtsku je i několik metrů dlouhá pomlázka skupinou hochů jen nesena). Převážná část jzč. oblasti tento zvyk v tradici nemá, a reálie se zde proto neužívala. Místy sem vedle slova pomlázka nověji proniká i nemapovaný výraz šlehačka.

Pojmenování předmětu se zeměpisně diferencují zvláště po stránce lexikální. Bývají to slova odvozená, deverbativa označující nástroj (např. pomlázka, hodovačka, dynovačka, mrskačka) i neodvozená pojmenování přenesená, často obecnějšího významu, která se terminologizovala pro tento předmět (prut, metla, důtky, karabáč, žíla, tatar aj.). Slovotvorně se diferencuje výraz žíla (na Moravě v podobě žila v důsledku starého moravského krácení) proti dem. žilka. Rodový protiklad vytvářejí dvojice pamihoda – pamihod a mrskačka – mrskáč.

3                 Pomineme-li menší areály, vytvářejí většinová označení sledovaného předmětu tři velké oblasti, a to čes. pomlázka a mor. žila (zahrnuje záp. polovinu Moravy a variantou žilka zasahuje do Čech až na Vysokomýtsko) a tatar (ve vých. polovině mor. území). Izoglosy těchto tří oblastí probíhají paralelně zhruba směrem severo-jižním.

Menší areály se soustřeďují jednak na okrajích jazykového území, jednak v pásu mezi oblastmi názvů pomlázka a žila. Na západě je to především areál výrazu pamihoda (na Rakovnicku) a jeho rodové varianty pamihod (v Poohří), k nimž se na jihu přimyká menší areál názvu žíla (vých. od Plzně). Na východě jazykového území se vydělují slez. výrazy kyčka (na Opavsku) a karabáč (vých. od Ostravice), jehož varianty korbáč se užívá v úzkém pruhu na vých. okraji vm. nářečí a slovotvorné obměny karabina v Čechách, zvl. na Manětínsku. Střední přechodový pás tvoří zejména náchodské a kladské označení dynovačka (rozptýleně se vyskytuje též na Jindřichohradecku), čm. název metla (v centrální části čm. oblasti) a pojmenování důtky (s jádrem na Pelhřimovsku).

Rozptýleně byly zachyceny i další výrazy, a to hodovačka (v záp. části střč. nářečí) a mrskačka s variantou mrskáč (na Českomoravské vrchovině a odděleně ve střm. nářečích). Některé z nich se též soustřeďují do malých ostrůvků, jako prut (zvl. na již. Opavsku) a kocar (na Prostějovsku).

Situace ve městech se vcelku shoduje s venkovským okolím.

4    capka  jen nář. — Nejasné, snad souvisí se slovem capat Jg ‚bít‘.

důtky  v sled. významu jen nář. — Přenesením etymologicky nejasného výrazu důtky ‚karabáč‘.

dynovačka  jen nář.; SSJČ nář. — Snad souvisí s pol. dyngus ‚Velikonoční pondělí‘.

hodovačka  jen nář. — Od hodovat (k hody ‚svátky‘).

kantar  v sled. významu jen nář. — Přenesením (SSJČ kantář ‚ohlávka s udidlem‘).

karabáč  v sled. významu jen nář. (Jg ‚řemenný bič o krátké násadě‘) — Specifikací přejatého výrazu.

karabina  v sled. významu jen nář. — Resufixací od karabáč, viz tam.

kocar  jen nář. (Jg též kocer ‚bič‘) — Přenesením nář. výrazu s významem ‚bič, karabáč‘ nejasného původu.

korbáč  jen nář. (Jg slc. ‚řemenný bič‘, SSJ ‚spletený bič‘) — Hlásková varianta, viz karabáč.

kyčka  jen nář.; Jg mor. a slez. — Přenesením nář. výrazu s významem ‚bič, karabáč‘.

metla  v sled. významu jen nář. (Jg ‚bič‘, SSJČ ‚svazek prutů‘, SSJ ‚nástroj na zametání‘) — Přenesením výrazu metla (od mést).

mrskáč  jen nář. — Od mrskat.

mrskačka  jen nář. — Viz mrskáč.

pamihod, pamihoda  jen nář.; SSJČ nář. — Nejasné, snad k hod, hodovat.

pomlázka  Jg, SSJČ — Od pomladit (pomlázkou se šlehala děvčata, aby zůstala mladá).

praskačka  v sled. významu jen nář. — Od expr. práskat ‚bít‘.

prut  v sled. významu jen nář. — Specifikací významu.

rouca  jen nář. — Nejasné.

tatar  v sled. významu jen nář., SSJČ nář. — Přenesením podle představy, že podobné karabáče měli Tataři.

žíla, žilka  v sled. významu jen nář.; SSJČ nář. (Jg ‚bič‘) — Přenesením významu slova žíla ‚karabáč‘.

žila  v sled. významu jen nář. — Mor. krácením samohlásky, viz žíla.

5    pomláska Ju 1–3, Ru 4 — karabáč Po 1, Ju 4 — binovačka Po 1, Ju 2 — žila Ju 6

6    —

Hl