Repertoár sufixů (případně v kombinaci se slovotvornými formanty fundujících útvarů – srov. II-213 velikonoční řehtačka) – je až na výjimky (-adlo) týž jako ve výrazech pro řehtačku (-ačka, -ač, -áč, -otka, -avka), územní rozložení sufixů je však někdy odlišné.

Vzájemné prolínání jednotlivých podob základu a zakončení (srov. komentář k mapě řehtačky) si v návaznosti na mapu řehtačky vyžádalo opět jako nejpřehlednější metodu skládání základů a zakončení. Tentokrát se jako výhodnější jevilo zobrazit základy pomocí šraf a zakončení izoglosami s nápisy; značky znázorňují výskyt mapovaných podob mimo kompaktní areály nebo řídce či okrajově zapsané výrazy.

3                 Poměrně jednoduchá situace v Čechách kontrastuje se složitějšími poměry na Moravě, zvláště východní, a zejména ve Slezsku.

Většinu zkoumaného území zabírají deriváty od základů klep- a klap-, z toho etymologicky starší základ klep- byl zachycen spíše v okrajových, jazykově archaičtějších oblastech (szč. a jzč. okraje, Českomoravská vrchovina, již. a vých. Morava); základ klap- je rozšířen na téměř celém ostatním území a proniká i do oblastí se základem klep-. Pouze v sv. polovině Slezska převažuje základ klek(ot)-, mezi Ostravou a Opavou byl zapsán základ klak(ot)-.

Územní rozložení sufixů se zhruba shoduje s výrazy pro řehtačku, je však jednodušší; zejména v svč. nář. oblasti a na vých. Moravě nedochází k tak výrazné slovotvorné variabilitě.

Téměř celé Čechy a záp. Moravu pokrývá výraz klapačka, shodný se spis. jazykem (proniká i dále na východ – Vyškovsko, Kroměřížsko, již. Slezsko). Starší varianta klepačka je doložena z širších okrajů sz. a jz. Čech (na Doudlebsku a Strakonicku zpravidla nedubletně), z oblasti mezi Táborem, Ledčí nad Sázavou a Novým Městem na Mor. a z vých. Valašska. Výrazu klapač se užívá zejména mezi Třebíčí a Mor. Krumlovem a dále na Zábřežsku, Litovelsku a vých. Prostějovsku. Již. polovina vm. nářečí (s přesahy na sever a západ) má podobu klepač (ta byla odděleně zapsána i v sev. Slezsku), jež se v Čechách vyskytuje pouze ojediněle; na vých. Uherskobrodsku se vyčleňuje obměna klepáč. V záp. Slezsku a v sz. polovině vm. nářečí převažuje varianta klapotka, na Místecku bylo zachyceno označení klepotka. Čes.-pol. smíšený pás má v návaznosti na polské jazykové území výraz klekotka. Vých. od Opavy se objevuje kontaminovaná podoba klakotka.

Také tato položka byla ve městech zkoumána pouze u staré generace; výrazy zde zapsané se zpravidla shodují s venkovským okolím, poměrně málo proniká spis. pojmenování klapačka do měst v oblastech s jinými názvy, tj. zejména na Moravě.

4                 Zaznamenaná pojmenování jsou vesměs jména prostředků činnosti. (U slov zakončených na -otka a -avka existuje opět dvojí mož-
nost slovotvorného pojetí, srov. II-213 velikonoční řehtačka.) Ani v tomto případě nelze vždy jednoznačně rozhodnout, zda daný výraz do-
ložený v excerpované literatuře má pouze sledovaný specifikovaný význam.

kladívko  v sled. významu jen nář. — Synekdochickým přenesením (část za celek).

klakotka  jen nář. — Kontaminací slov klapotka a klekotka.

klapač  jen nář.; Kt u̯klapačka“, SSJČ nář. — Od klapat.

klapáč  v sled. významu jen nář.; Kt(Bš) — Od klapat.

klapačka  Jg u̯nástroj klapací, klepačka“, viz klepačka, SSJČ — Od klapat.

klapadlo  jen nář. — Od klapat.

klapavice  jen nář. — Od klapavý.

klapky  v sled. významu jen nář. — Synekdochickým přenesením (nástroj s několika kladívky),

klapotka  jen nář.; Kt též klapetka (klapotati ‚klapat‘), Bš též klapet-

ka laš. — Od klapotat nebo od klapot.

klekotka  jen nář.; Kt (klekotati ‚klapat‘), pol. — Od nář. klekotat nebo od klekot v návaznosti na polštinu.

klepač  jen nář.; SSJČ nář., Kt — Od klepat.

klepáč  v sled. významu jen nář.; SSJČ nář., SSJ — Od klepat.

klepačka  v sled. významu jen nář.; stč. u̯nástroj klepací“, Jg u̯nástroj klepací, řehtačka, mor. šťrkotka, slc. rapotačka“, SSJČ nář., Bš han. — Od klepat.

klepadlo, klepák  v sled. významu jen nář. — Od klepat.

klepavka  v sled. významu jen nář. — Od klepat nebo od klepavý.

klepotka  jen nář.; Kt, hluž. klepotawa — Od klepotat nebo od klepot.

šťukoták  jen nář. — Od šťukotat (Kt u̯drkotati“).

5    klapačka Ju 1, 3, 4 — klepačka Ju 5, Ru 2, 4 — klepadlo Ju 2 — klepátko Ru 4

6    —

Či