212 Velikonoce (2068)

1    M         veliká noc (též 701) — velká noc (velké noci 636, 813)

velkanoc

velikonoc f. 680 — velkonoc f. (65 plt.)

velikonoce — velkonoce

červení svátki

červení vejce

šmigrust 721, 806, 812 (šmәgrúst 747, šmerkust 135, -ú- 161, šmekústr 137)

N          velikonočňí svátki, pomláskoví svátki

2                 Položka sledovala nář. výrazy označující Velikonoce, tj. křesťanské svátky po prvním jarním úplňku, spojené zčásti dosud s různými lidovými zvyky.

Většina zaznamenaných nář. ekvivalentů je odvozena od dvojslovného pojmenování veliká noc; to bylo motivováno církevní noční slavností konanou před velikonočním pondělím na oslavu Kristova vzkříšení (zmrtvýchvstání). Jde o názvy, které se mezi sebou liší jednak typem pojmenování (dvojslovné × jednoslovné: veliká noc × velikonoc, velká noc × velkonoc), jednak diferencemi hláskoslovnými (např. veliká noc × velká noc). Plurale tantum velikonoce/velkonoce vzniklo vlivem slova vánoce, podobnou formu mají i jiná označení svátků, např. letnice, srov. II-220 letnice.

Pokud jde o pojmenování velikonoční svátky, to jsme z mapování vyloučili, protože do nářečí proniká ze spisovného jazyka a jako takové ho lze zachytit na celém zkoumaném území.

Kromě pojmenování odvozených od sousloví veliká noc výzkum přinesl též názvy motivované jednak velikonoční pomlázkou, a to přejaté slovo šmigrust, jednak velikonočním zvykem barvit vejce: červené vejce a červené svátky.

3                 Geografické rozrůznění nář. výrazů pro sledovanou reálii se soustřeďuje především do jzč., vm. a slez. nář. oblasti. Většinový výraz velikonoce, shodný se spis. jazykem, se vyskytuje v podstatě na celém zkoumaném území, místy v redukované podobě velkonoce, a to zvláště v již. Čechách a ve vých. části svč. nář. a na záp. polovině Moravy, zde častěji jako podoba jediná.

Pro většinu vm. nářečí a Holešovsko je typické pojmenování veliká noc, na sev. a již. okrajích této oblasti stejně jako ve slez. nář. ve formě velká noc. Spřežka velkanoc je charakteristická pro přechodná nář. česko-polská. Složenina velkonoc vytváří menší areál na Frýdecku, dále mezi Kyjovem a Mikulovem, roztroušeně se vyskytuje i jinde, např. na širokém Brněnsku. Varianta velikonoc se objevuje zcela ojediněle na Holešovsku.

V jzč. nářečích (kromě jejich již. a sv. okrajů) s přesahy do střč. nář. převládá dvojslovné pojmenování červené svátky. Spojení červne vejce je omezeno na Chodsko, Stříbrsko a Doudlebsko.

Přejatý výraz šmigrust byl zaznamenán místy na sev. okrajích vm. nář. a ve stř. části Slezska, rozptýleně i při nejvýchodnějších okrajích svč. nář. oblasti.

Nář. situace ve městech vcelku odpovídá příslušnému venkovskému okolí, často se však dokládá jediné pojmenování velikonoce.