ČJA 2
208/230.2 sodovka (2021) —
1 M sodovka ,sodovka‘
sodovka ,limonáda‘ (sódofka, sódufka, sodufka, sudofka, sodófka, zodufka, zodofka, sodou̯ka, zoda)
2 Slovo sodovka je jednou z mála položek dotazníku, pro něž byl při výzkumu stanoven postup sémaziologický. Toto slovo má totiž v našich nářečích dva významy. Jednak se jím ve shodě se spis. jazykem pojmenovává bezbarvý nesladký šumivý nápoj (tj. voda nasycená kysličníkem uhličitým), jednak se tak může označovat barevný nápoj slazený, vyrobený ředěním sirupu nebo ovocné šťávy pitnou vodou (popř. rovněž nasycený kysličníkem uhličitým). Pro tento druhý význam se ve spis. jazyce užívá slova limonáda. (Uvedené slovo uvádí už Jungmann; jím se původně označoval nápoj z citrónů připravovaný od 17. stol.) Slovo sodovka je mladší,
v Jungmannově slovníku ještě nezachycené (první doklad
z lex. archivu ÚJČ je z r. 1873, synonymní sousloví
sodová voda bylo poprvé zachyceno z r. 1869), třebaže výroba tohoto nápoje
se rozšířila už koncem 18. stol.
Rozlišování obou významů je vázáno zeměpisně. V Čechách, kde je úzus dost rozkolísaný, je výsledná linie vedena na mapě schematičtěji, protože se namnoze opírá jen o údaje z řídké sítě.
Na území, kde slovo sodovka znamená ‚limonáda‘, ustálilo se pro ‚sodovku‘ označení sifon (popř. sifón), které se v novější době šíří i na opačné straně izoglosy, tedy jako řidší dubleta slova sodovka v témž významu.
Jinak byly u slova sodovka zjištěny i jeho četné hláskoslovné varianty (významné jsou zvl. podoby s počátečním z- místo s- a varianty se zdlouženým -ó-); na mapě však zachycuje izoglosa jen rozdíly významu slova sodovka, hláskovým variantám uvedeného výrazu bude věnována pozornost v oddíle Hláskosloví.
3 Izoglosa oddělující území obou významů slova sodovka přičleňuje k Moravě a Slezsku oblast jz. Čech a jv. pruh podél čes.-mor. zemské hranice. Na tomto vymezeném areálu se slova sodovka užívá ve významu ‚limonáda‘. Na Moravě a ve Slezsku je stav sodovka ‚limonáda‘ × sifon ‚sodovka‘ dosud zcela běžný, a to i v městské mluvě. Naproti tomu v Čechách jde už o úzus ústupový, vázaný hlavně na starou venkovskou generaci. Stav shodný se spis. jazykem (sodovka × limonáda), který náleží na sever od vymezující izoglosy i nář. úzu střč. a svč. oblasti, proniká totiž v mladší vrstvě i do ostatních částí Čech. V mluvě městské mládeže převládá výraz limonáda už v celých Čechách (s dalšími, pův. expr. variantami limča, limoška a říd. limo). Ve významu ‚sodovka‘ se uplatňuje – s výjimkou střč. měst – stále častěji jako dubleta také výraz sifon, který proniká zvl. v městech pohraničních.
4 sodovka ‚sodovka‘ SSJČ též
sodová voda, SSJ sodovka,
sodová
voda — Univerbizací slovního spojení sodová voda.
sodovka ‚limonáda‘ SSJČ obl. mor. — Přenesením pův. významu ‚voda nasycená oxidem uhličitým‘.
5 ‚sodovka‘: sodová voda Ru 4 — sifon Ru 1, Ju 7 — sifón Ru 1
‚limonáda‘: sódofka Ju 4 — sóda Ju 2, 5
6 —
Jč
1 198/230.1 váček na tabák
izoglosa pytlík × míek (vých.)
2 208/230.2 sodovka
izoglosa významů sodovka × limonáda (ji. a vých.)
3 128/230.3 grúň
areál výrazu grúň (vých.)
4 195/230.4 zvyk
izoglosa zvyk × obyčej (vých.)
5 127/230.5 leb
areál výrazu leb (mezi izoglosami)