Tyto názvy jsou většinou zeměpisně omezené, řada z nich patří k výrazům sporadickým. Jiným, zcela ekviva-
lentním vyjádřením sledovaného významu jsou spojení se slovesem chodit, charakteristická výraznou motivací
(chodit s masopustem, chodit s medvědem, chodit po škárkách).

Do mapy se přiřazuje i jč. výraz koledníci, který sice není se sledovaným významem plně ekvivalentní, ale do daného okruhu patří. Jde o pozůstatek regionálních koledních her. Místy chodí koledníci ještě samostatně o masopustní neděli nebo před ní (b. 455, 456), místy tvoří samostatnou skupinu v masopustním průvodu (b. 457, 458), nebo se uchovává už jen jméno (v b. 460 se maškarám říká koledníci).

3                 Na pozadí většinového pojmenování maškary, které spolu s variantami zahrnuje téměř celou českou jazykovou oblast, uplatňují se další lexikální ekvivalenty výrazněji až na vých. polovině Moravy. Z nich nejvýznamnější je vazba typu chodit s medvědem (zvl. na Přerovsku, sz. Valašsku a záp. Opavsku) a vm. výrazy babkovníci (ve stř. části vm. oblasti) a fašanci (při vých. okraji). Další výrazy byly zachyceny jen řídce nebo na mikroareálech: jč. koledníci, podještěd. čumprďáci, střm. ostatníci a vm. chodit po škárkách.

Vých. část Slezska spolu se sev. Valašskem pojmenování nemá, a to z mimojazykových důvodů.

Z rozsáhlého území základního pojmenování maškary, které vytvářejí velký souvislý areál zejména na širokém jihozápadě Čech spolu se záp. částí střč. oblasti, se vyčleňuje široký úhlopříčný pás zahrnující členité území zhruba ve vých. polovině Čech a na záp. polovině Moravy. Je to oblast nepravidelných a vzájemně se prolínajících areálů odlišně pojímaných označení, a to singulárové formy maškara a životné plurálové formy maškarádi. Z mapy je zřejmé, že oblast paralelního výskytu obojích forem je velmi široká. Obojí pojmenovávací přístup je sice v zásadě možný všude („šla maškara“ – „maškarádi dou“, b. 151), ale v obvyklém úzu se k formě singulárové přiklánějí spíše mluvčí v Čechách (včetně centrální části čm. oblasti), kdežto jádrem forem životných je Morava (s nepravidelnými přesahy do sv. a jv. Čech). Obojí tyto formy se místy vyskytují ještě zvl. v jz. Čechách. Kromě toho je zejména v sv. Čechách rozptýleně doložena živ. slovotvorná varianta maškaráci a na Moravě sg. forma maškaráda. Živ. forma maškaři byla zachycena jen sporadicky (zvl. ve vm. nářečích).

S ústupem zvyku ustupují i pojmenování, která se k němu vztahují. Tomu napomáhá i menší vyhraněnost a regionální odlišnost názvů pro masopustní průvod.

4    babkovníci  jen nář. — Od babka ‚stará žena‘ (babky byly výraznými figurami v průvodu).

butlice  jen nář. — Nejasné, snad metaforické označení výrazné figury průvodu, srov. putelica ‚konev na mléko‘ (Mch), popř. k nář. butlý ,ošumělý‘.

čumprďáci  jen nář. — Snad souvisí s čupr ‚čiperný‘.

fašanci  jen nář.; Jg fašankovník (SSJ fašiangy ‚poslední dny masopustu‘) — Od nář. fašank; přejato z něm.

hrachovina  v sled. významu jen nář. — Přenesením významu slova hrachovina ‚hrachová sláma‘ (obalovaly se jí některé figury v průvodu).

koledníci  v sled. významu jen nář. — Posunem významu slova koledník ‚kdo chodí koledou‘ (SSJČ).

koti  v sled. významu jen nář. — Přenesením významu nář. slova kot ‚kocour‘ (lokální figura masopustního průvodu).

(chodit) s masopustem  jako slovní spojení jen nář. — Posunem pův. významu časového určení ‚chodit v době masopustu‘.

masopustní blázni  jako sousloví jen nář.; Jg — Adj. masopustní k masopust, subst. blázen ‚šašek‘ (SSJČ zast.).

masopustníci  v sled. významu jen nář.; Jg — Specifikací širšího významu ‚kdo se veselí o masopustě‘ (stč., SSJČ).

maškara  v sled. významu jen nář. — Metonymickým přenesením slova přejatého z ital. (SSJČ ‚masopustní přestrojení nebo osoba v tomto přestrojení‘).

maškaráci  jen nář. — Od maškara, viz tam.

maškaráda  SSJČ, SSJ — Přejato z něm. Maskerade ‚maškaráda, maškarní přestrojení‘.

maškarádi  jen nář.; SSJČ nář. ‚člověk přistrojený za maškaru‘  — Od maškaráda, viz tam.

maškary  SSJČ — Pl. slova maškara, viz tam.

maškaři  jen nář. — Od maškara (viz tam) přechodem k rodu muž. životnému.

(chodit) s medvědem  jako slovní spojení jen nář. — Vyjádření motivované nejvýraznější figurou masopustního průvodu.

ostatníci  jen nář. — Od ostatní; souvisí s ostatek obl. mor. a zast ob. ‚poslední dny masopustu‘.

(chodit) po škarkách  jen nář. — Patrně souvisí se škára ‚kůže uzené slaniny‘ (maškary prohledávaly vše ve stavení a vybíraly slaninu).

5    maškari Ju 2–4, Ru 1 — maškara Ju 1, 5, Ru 2 — maškaráďi Ju 3, 6, Ru 1, 4

6    —

Jč