205 poslední dny masopustu (2064) —

1    M         konec masopustu (konec masopústu 149, 201, 203, 207, 208, Slezsko: koňedz masopusta)

masopust

masopustňí úterí 108, 110 (m. outerej 109, m. vouterej 101, 106, 107, m. úterek 102, 111, m. outerek
103–105)

masopustňí dňi (masopušťňí dňi, masopušťňí dňí 243, 405)

blázňiví dňi (bláznoví dňi 303–305, 308, 321, 323)

končiny

(v)ostatky

vostatek (též 235)

ostateg masopust 802, 819, 820 (o. masopusta 801)

fašank (fašaňk 712–716, 733–735, fašanky 753–757, též 726)

N          škaredňí dňí 241, tuční dňi 315, maškarňí dňi 246, 250, 427

2                 Masopustní doba zabíjaček, tance a svateb, která v rámci tradičního zvykového roku trvala od Tří králů do Popeleční středy, vyvrcholila zvláště v posledních třech dnech před postem o masopustní neděli, masopustním pondělí a úterý (někde ještě předcházel „tučný čtvrtek“). Zatímco celé období se na území českého jazyka označuje vcelku jednotně termínem masopust, mívá období posledních tří dnů zvláštní, regionálně odlišná pojmenování. Vedle jednoznačných termínů (ostatky, končiny) jsou jimi i popisná slovní spojení (konec masopustu, masopustní dni, bláznivé dni), která nejsou tak terminologicky vyhraněná. Na některých úsecích se i poslední dny masopustu označují slovem masopust, tedy termínem pro celé masopustní období.

Výzkum, v jehož průběhu bylo nutno sledovaný význam ještě více zpřesnit, ukázal na existenci odlišného etnografického areálu v sv. Čechách (na mapě je vyznačen šrafováním), kde se závěr masopustu slavil pouze jediný den, a to o masopustním úterku. Na vyšrafovaném území je tedy sledovaný význam ekvivalentů konec masopustu a ostatky (včetně svč. varianty ostatek) zúžen pouze na význam ‚masopustní úterý‘.

Také v některých střč. bodech (např. 223, 239) se konec masopustu slavil jen o masopustním úterku. Zde však jde už zřejmě o nejnovější nivelizační vývoj daný celkovým úpadkem tohoto zvyku, a proto nejsou tyto případy na mapě zvlášť vyznačeny. Stejně tak se nezahrnují údaje z městské sítě, protože jsou nesourodé.

Poslední den masopustu mívá někde i zvláštní název (např. zč. okrajové označení pěkná hodinka 305, 308, 317, pěkná 319 nebo čm. výraz končák 503), většinou se však tento den označuje jen odvozenými a zeměpisně málo vyhraněnými pojmenováními (jako masopustní úterek, ostatkový ú., fašankový ú. apod.). Zvláštní mapa těchto názvů se proto nezařazuje.

3                 Dominantní postavení mezi danými ekvivalenty má v rovině lexikální výraz ostatky. Jeho rozsáhlý areál (včetně menší oblasti singulárové formy ostatek na Královéhradecku a Náchodsku) zahrnuje vých. polovinu svč. nářečí a téměř celou Moravu, s výjimkou její vých. části s areálem ekvivalentu končiny (na Valašsku s přesahem do Slezska) a přejatého výrazu fašank (v dolských nářečích a na Slovácku). Odděleně se vyskytuje ještě ve vých. polovině Slezska.

V záp. části čes. jazykového území, tj. téměř v celých Čechách a na jz. Moravě, převládají označení vztahující se k slovu masopust. Nejrozšířenější z nich je na tomto území slovní spojení konec masopustu, zvl. v záp.