204 přeslice (2057)

1    M         přeslice (přetslice 253, 417, předlice 417, přeslička 311, 313, 316) — přaslica (přadlica 620, přynślica 833–836)

N          kužel ‚přeslice‘ 128, 133, 143, 146, 156, 157, 222, 236, 242, 243, 255, 405, 407, 409, 410, 414, 416, 417, 421, 422, 426, 427, 429, 437, 505, 520, 602, 610–613 (kúžel 129, 131, 134, 145, 148, 162), stolička ‚přeslice‘ 423–424, 427–428, 437–440, 451–453, 455–460

2                 Základními domácími nástroji pro předení lnu byla přeslice (tj. stojan, zašpičatělá tyč, na jejíž konec se navléká zásoba vyčesaného lnu nebo koudele) a kolovrat (jednoduchý dřevěný nástroj, na němž se vlákna zakrucují a zároveň i navíjejí). V českých nářečích může však slovo přeslice označovat i kolovrat. Tento druhý význam slova přeslice se vyvinul z prvního, a to zřejmě v důsledku toho, že u některých novějších typů kolovratu byla přeslice jeho bezprostřední součástí. Vzhledem k tomu, že se domácí předení lnu u nás uchovalo pouze v některých oblastech a pojmenovávané reálie a jejich funkce se většinou udržely jen v paměti staré generace, byla otázka zaměřena na slovo přeslice, zadána sémaziologicky a určena pouze pro síť venkovských lokalit. Přes obtížnost výzkumu a mezerovitost zjištěných údajů se ukázalo, že rozlišování obou významů slova přeslice je vázáno zeměpisně.

Jiná nář. pojmenování pro přeslici (kužel, stolička) se registrují pouze v oddíle 1 N.

Vedle stránky významové zjišťovala se i formální stránka sledovaného slova. Nehledíme-li na pravidelné hláskové obměny, je zeměpisně zvlášť výrazná varianta přaslice (s nepřehlasovaným -a-).

3                 Areál, v němž slovo přeslice nabylo významu ‚kolovrat‘, zahrnuje rozsáhlé kompaktní území, které tvoří jč. a jvč. oblast (s výjimkou pošumavských okrajových úseků) spolu s jz. polovinou Moravy. Na celém ostatním území českého jazyka si slovo přeslice podrželo původní význam, pokud ovšem vlivem mimojazykových okol