203 brk (2050)

1    M         brk

brko

piskor 658, 664 (piskora 656)

pero 822 (p’uro 831, 833–836)

N          stonek 677, špeňka 733, stopka 832 nedubl., 82

2                 Výzkum sledoval nář. pojmenování pro silné ptačí pero, zvláště husí, v dolní části duté, kdysi užívané k psaní. Mapa zaznamenává především výskyt rodového rozdílu mezi výrazem brk, shodným se spis. jazykem, a jeho variantou brko, rozšířenou též v běžné mluvě. Další lexémy piskor, péro se objevují jen na mikroareálech.

V čes.-pol. smíšeném pruhu nebylo pojmenování brk/brko vůbec zaznamenáno, místo něho se dokládá výraz s obecnějším významem péro. Z mapování byla vyloučena slova označující zbytek z odraného péra (stopka, stonek, špeňka), srov. II-202 pápěrka.

Protože položka byla v Čechách zkoumána pouze na řídké síti, byl nář. materiál doplněn doklady z KLA, aby bylo možno vést přesnější hranici mezi výrazy brk a brko.

3                 Pojmenování brko se vyskytuje v podstatě v celé oblasti jzč. nář. a v nářečích střč. (bez již. a vých. Kolínska) s přesahem na Vysokomýtsko, dále v nář. vm. bez jejich záp. a již. okraje a téměř na celém území nář. slezských. Na zbývajícím území se dokládá podoba brk. Jen na mikroareálu v oblasti mezi Boskovicemi a Prostějovem se objevuje převážně nedubletně lexém piskor. Pojmenování péro je typické pro přechodná nář. česko-polská.

Mluva měst se zpravidla shoduje s příslušným venkovským okolím, do mor. měst však většinou navíc proniklo obecně rozšířené pojmenování brko.