ČJA 2
202 pápěrka (2049)
1 M pápjerka (fafjerka 103, 105, 133, papjerka 62, pabjerka 110) — páperka
pápjera 101, 149, 32
pápjerek 628 (páperek 720)
páperko 756
pimpjerka (fimfjerka 502, 507, finfjerka 509)
pimpera (finfera 655)
ťinťerka 626, 627, 629
ťinťera
stonek (stoňek 626 — stomek 709, 723, 724, 739)
stonek (též 673)
(v)ostenka (v)osťinka 643, 825, 826, 828, 667,
os’c’unka 826, 82, (v)osténka 639, 641, 658, 661, 677,
(v)osťenka 659, 816) — vostanka 202, 204, 210 (vostaňka 204) — vospenka 312, 313, 315–317
(vospjenka 311, hospenka 312, 31)
vostenek 640 (osc’enek 829, os’c’inek 827, (u̯)śćunek 832, 833, 84, vostanek 203, vostaňek 203)
stopka (též 83, též stopňice 655) — stupka — šťopka (též 108, stopka 141)
špička
špenka (špeňka 710, 732) — špinka 680, 731, 821 (špyňka 820) — spinka 701,
703, 804, 814 (spynka 738,
747, 803, spyňka 802, spyňa 801, cpynka 702, 703, 722, též cpinka 683)
spinek 701, 805, 806 (spynek 721, 811, spiňek 701, špinek 71, špynek 820, špeňek 685, cpynek 702, śp’iňok 818, śpyňok 818, spiň m. 806, spyň m. 810)
spiňi 805, 806 (spyňi 807, 809, 810, 81, spyňy 818, špiňi 821, špyňi 808, 819, 830, špeňi 822)
pisk 452, 460
piska 453, 457, 458
kotejš (koťejš 301, 307, kotouš 303)
ku̯yček 834, 836 (ku̯ynči 835, 836, ku̯yčik 833, ku̯unček 84)
pałka 730, 745
S voďerka 422, 513, triska 137, kostrnek 755 nedubl.
2 Otázka byla zaměřena na nář. výrazy označující pápěrku, tj. odraný osten ptačího (zprav. husího) pera se zbytkem peří na konci. Položka se zkoumala na venkově a ve městech jen u staré generace, protože souvisí s draním peří, srov. II-200 drát peří, tedy s činností spjatou spíše s venkovským prostředím. Výzkum potvrdil, že se tradiční výrazy stále používají i ve městech.
Mapa zachycuje velké množství pojmenování diferencovaných především lexikálně, řidčeji slovotvorně (např. pimpěrka × pimpera, tintěrka × tintěra) a hláskoslovně (např. špenka × špinka × spinka; ostenka × ostanka × ospenka; stopka × stupka × šťopka). Velmi často se u jednotlivých výrazů projevují rozdíly rodové (stonek × stonka, pisk × piska, ostenek × ostenka, pápěrka × pápěrek × páperko); kontaminovaná pojmenování často vznikají na rozhraní oblastí s výrazy různých rodů (např. z oblasti mezi areály výrazů stonek a ostenka se dokládá forma stonka).
Většina pojmenování vznikla přenesením – nejčastěji na základě podobnosti pápěrky a nějakého špičatého či tenkého předmětu (špička, ostenek, stopka, stonek, klíček, palka) – nebo specifikací významu slov s podobným či širším významem (pápěrka a varianty, tintěrka, pisk). Sporadicky se objevují názvy motivované draním peří (oděrka).
3 Zeměpisná situace je na celém zkoumaném území velmi pestrá, na Moravě jsou areály jednotlivých nář. označení méně rozsáhlé. Je zajímavé, že se některé názvy objevují v několika na sobě zeměpisně nezávislých oblastech.
Pojmenování pápěrka, shodné se spis. jazykem, se vyskytuje ve vých. polovině Čech s přesahem na jz. Moravu včetně Znojemska a odděleně též v záp. Čechách na Klatovsku. V sv. části tohoto velkého areálu a na Jindřichohradecku se dokládá v podobě páperka. Další varianty výrazu pápěrka se objevují spíše výjimečně, a to nejčastěji při okrajích výše uvedené oblasti: např. pápěra při sev. okrajích Čech nebo pápěrek severně od Mikulova. V náchod. a podorlickém úseku s přesahem až k Hradci Králové se objevuje výraz šťopka.
V záp. polovině Čech se vyskytují ještě jiná pojmenování a jejich varianty. Sev. část zč. nář. a přilehlá část nář. střč. až ku Praze a Roudnici se vyděluje výrazem ostenka, na Roudnicku v podobě ostanka a na Plzeňsku
ospenka. Pro Chodsko je příznačné pojmenování kotejš. V širokém pásu, který se
táhne od Plzně přes Strakonice
do již. Čech, bylo zaznamenáno slovo špička. Pro vých. část Doudlebska je
typický lexém piska, respektive pisk.
Situace na Moravě je velmi složitá. K pojmenování pápěrka na jz. Moravě přiléhá na východě areál výrazu tintěra (v židlochovickém typu střm. nář. ve formě tintěrka); severně odtud, zvláště na Boskovicku, dominuje pojmenování pimpera a z oblasti mezi Novým Městem na Moravě a Boskovicemi se dokládá podoba pimpěrka.
Malý areál mezi Jihlavou a Třebíčí vytváří lexém stopka (v sev. části v podobě stupka); ten se vyskytuje též na širokém již. Zábřežsku a odděleně na Vsetínsku a přilehlém sv. Slovácku.
Vých. pás střm. nář. až k Přerovu (bez Holešovska) má slovo ostenka. K této oblasti přiléhá na severu i na jihovýchodě areál lexému stonek (na Prostějovsku ve formě stonka); ten se objevuje ještě v úzkém pruhu obcí táhnoucím se od Uherského Brodu podél záp. okraje Valašska přes Příborsko až k Ostravě. Na sev. Vsetínsku se dokládá jeho hlásková varianta stomek.
Mezi oblasti s výskytem slova stonek je vklíněn dlouhý a poměrně široký pás s výrazem špenka ve stř. části Slovácka a na Holešovsku, spinka na sev. Valašsku a při sev. okrajích vm. nář., dále v záp. opavském okrajovém úseku slez. nář. a spiní ve středoopavském typu slez. nář. a na Hlučínsku. Varianta spinek se dokládá roztroušeně téměř z celé této oblasti a podoba špinka zvláště z Hlučínska.
V širokém pruhu podél řeky Ostravice byl zaznamenán výraz ostenka, porůznu též v muž. rodě ostenek. Pro Jablunkovsko je charakteristický lexém klíček.
4 klíček v sled. významu jen nář. — Přenesením (SSJČ ‚část budoucí rostliny na klíčícím semeni‘).
kostrnek jen nář.; Jg kostonky, kostenky, Kt kostrn, kostron, kostrnka, SSJ kostrnka — Příklonem k maskulinu v návaznosti na sloven. Snad od kosterný (adj. ke kostra) přenesením významu.
kotejš jen nář.; Kt — Nejasné.
oděrka v sled. významu jen nář. — Od odírat (podle činnosti, při níž pápěrka vzniká).
ospenka jen nář.; Jg ospěnky, vospenky — Z ostenka snad příklonem ke spinka.
ostanka jen nář.; Kt ostanky — Záměnou samohlásek z ostenka, viz tam.
ostenek jen nář.; Jg, Bš ostonky pl. m., vostence pl. — Přenesením dem. k osten (SSJČ ‚ostře špičatý výčnělek‘).
ostenka jen nář.; Jg, SSJČ nář., ALJ též ostěnka slez., ostonka Kyjov — Derivací a změnou rodu od ostenek na základě stejných tvarů v nom. a akuz. pl.
palka jen nář. — Přenesením významu (SSJČ nář. ‚palička, hlavička např. máku, špendlíku‘).
pápěra SSJČ též pápera zast. — Přenesením významu a konverzí z pápeří. Podle Mch z hromadného subst. pápeří vzniklo jednak hromadné subst. páper (-eř) m. i f., jednak různá singulativa hláskově (e > ě) i slovotvorně obměňovaná.
pápěrek v sled. významu jen nář. (SSJČ též pápěr, páper, oba ‚jemné chmýří, pápeří‘, SSJ páperček, říd. též páperík, páperok, vše dem. expr. ‚jemné pírko‘) — Sufixací z pápeří, viz pápěra.
páperka Jg, SSJČ zast. — Formál. dem. k pápera, viz tam.
pápěrka SSJČ, ALJ han. Brno — Formál. dem. k pápěra, viz tam.
páperko jen nář.; SSJČ nář. též pápěrko, Kt papérko (SSJ též páperce, obě ‚drobné, jemné pérko‘) — Sufixací z pápeří a přenesením významu, viz pápěra.
pimpera jen nář.; Kt — Kontaminací z tintěra a pápěra.
pimpěrka jen nář.; ALJ han. — Dem. k pimpera, viz tam..
pisk v sled. významu jen nář.; Jg, Kt též písk — Rozšířením významu (SSJČ ‚zárodek ptačího péra‘).
piska jen nář. — Od pisk příklonem k femininu.
spinek jen nář. — Přenesením významu a hláskovou obměnou z nář. špinek ‚trn, hrot‘, srov. spiní.
spiní jen nář.; Kt, Bš spín též ‚zárodek péra‘ — Přenesením významu a patrně derivací z nář. špen, špin, špinek ‚hrot, trn‘.
spinka v sled. významu jen nář. — Přenesením významu a příklonem k femininu ze spinek, viz tam.
stomek jen nář. — Ze stonek disimilací podle nepřímých pádů, viz stonek (srov. I-124 slámka ‚slánka‘).
stonek v sled. významu jen nář.; Jg — Přenesením významu (SSJČ nář. ‚brk, nevyvinuté ptačí péro‘).
stonka v sled. významu jen nář. — Ze stonek příklonem k femininu na základě stejných tvarů v nom. a akuz. pl., viz stonek, případně vlivem sousední podoby ostenka.
stopka v sled. významu jen nář. — Přenesením významu (SSJČ ‚část něčeho připomínající stopku listu‘).
stupka v sled. významu jen nář. — Nepravidelnou hláskovou změnou o > u ze stopka, viz tam.
špenka jen nář.; Jg, Kt (Bš) též špenek — Přenesením významu a příklonem k femininu ze špen, špin, špinek ‚hrot, trn‘, srov. spiní.
špička v sled. významu jen nář. — Přenesením významu na základě podobnosti (SSJČ ‚hrot, špice‘, Jg „peří teničké ještě v kůži nejvíce schované“).
špinka v sled. významu jen nář. (Kt špinky ‚špičky na pernaté drůbeži‘) — Přenesením významu a příklonem k femininu ze špinek, viz spinek.
šťopka v sled. významu jen nář. (SSJČ ob. ‚část něčeho připomínající rostlinnou stopku‘) — Přenesením významu a nepravidelnou změnou st > šť ze stopka, srov. tam.
tintěra v sled. významu jen nář.; ALJ han. — Z nář. a zast. adj. tintěrný ‚titěrný‘ na základě drobného vzhledu pápěrky.
tintěrka v sled. významu jen nář. — Formál. dem. k tintěra, viz tam.
tryska v sled. významu jen nář. — Patrně přenesením významu (Bš tříska záp. Morava ‚louč‘).
5 pápjerka Ju 1–3, 6 — páperka Ju 2–4, Ru 1, 4 — pápjerek m. Ju 1 — práperka Po 1 — páperňice Ru 4 — vostenka Ju 5, 6, Ru 2
6 —
Pv
